2/2009

• Stav současného světaTak žijeme v takovémhle světě? Ještě před pár lety se tomuhle světu říkalo bipolární. Proti sobě stály dvě velké vojenské mocnosti. Spojenéstáty a Sovětský svaz. Tyto dva světy od druhé světové války, mezi sebou vedli tzv. studenou válku. Tato válka od horké války se liší tím, že se v nínestřílí a nehází se bomby. Jinak platí vše jako v každé řádné válce. Tato studená válka začátkem 90. let oficielně skončila. Ovšem z neztenčenoumírou pokračuje dál. Sovětský svaz se rozpadl. Nástupcem Sovětského se stalo Rusko, jež soustředilo veškerý obrovský atomový arzenálbývalého Sovětského svazu na svém území. A spojené státy ač to veřejně nepřiznávají, usilují o zničení Ruska, jinými slovy o rozdělení Ruskana několik částí, které by pak snadno ovládly. Staré Římské „Rozděl a opanuj“. Prvním Ruským prezidentem po rozpadu Sovětského svazu bylBoris Jelcin. Udělal západu, hlavně Spojeným státům, řadu ústupků. Podepsal totiž několik smluv o omezení raket a atomových zbraní, kterézačal naplňovat v daleko větší míře než USA. Západ zatím pokračoval ve snaze Rusko rozdělit, proto v roce 1999 bylo v Rusku již 2080 oblastía krajů, kteří chtěly zvýšit samostatnost na Moskvě. Například bývalá ministryně zahraničí USA Madlen Olbrajtová prohlásila u nás v ČT, že jevelmi nespravedlivé, že má Rusko tak ohromné území a tolik nerostného bohatství. Během posledních sto let bylo jen velmi málo takovýchtoimperiálních výroků. Co si pod tím máme myslet je zřejmé. Co by to znamenalo si každý rozumný člověk dokáže domyslet. A tím pádem bySpojené státy měly v ten moment vystaráno. Prezident Jelcin v jedné ze svých mála světlých chvil předal prezidenství Vladimíru Putinovi, kterýbyl v té době premiérem. A Vladimír Putin v zápětí založil politickou stranu „Jednotné Rusko“, stranu, která má v programu udržet celistvostRuska a která je do dnešní doby zdaleka nejsilnější stranou v Rusku. Hned prosadil například i to že některé guvernéry oblastí Bude jmenovatsám. Tím západu sebral silně vítr z plachet, protože jak známe z jiných případů brzy by v Rusku v čele mnoha oblastí a krajů byly lidé sloužícízájmům západu, jak to známe z mnoha případů v Evropě a jinde ve světě.Západ pod vedením USA se samozřejmě nevzdává. Z Ruska se stalo novodobé Kartágo. A jak známe "Kartágo musí být zničeno", to prohlašovaliřímští senátoři, a tak se i stalo během Puntských válek trvajících něco přes sto let. Kolem ohromného území Ruska kde se dá, vznikají Americkévojenské základny, které přes neustále opakující se prohlášení, o ochraně demokracie a svobody ve světě mají jediný cíl, rozšířit vojenskýa politický vliv USA ve světě. Mimo jiné se nad zeměkoulí vytváří další síť satelitů a kosmických zařízení, které mají eliminovat Ruské zbraně.USA má v plánu toto vojenské a elektronické obklíčení Ruska dokončit pravděpodobně kolem roku 2025 až 2030. Do té doby budou vznikatrůzné lokální konflikty pro udržení stálého napětí. Nevadí v které zemi, jako například v poslední době v Gruzii. V budoucnu to může klidněbýt i v jiné části světa, kde propuknou konflikty v podobě různých placených revolucí a převratů. Na pár stovkách i tisících mrtvých celosvětovépolitice vůbec nezáleží. Toto je průvodní jev celé lidské historie.Otázka ze strany Ruska je co bude dělat. V žádném případě v tomto velikém konfliktu se tato velmoc nemůže jen bránit. V současné dobějakýkoliv agresor, který napadne jakoukoli atomovou velmoc spáchá vlastně sebevraždu. Podle informací, které máme, Rusko a Čína vyvíjejízrovna takové zbraně, jak kosmické tak konvenční tak i atomové, takže každý s těchto velmocí kdyby začal válku proti jedné z nich, tak sikoleduje o sebezničení. Podle informací jsou Rusové schopni okamžitým útokem jadernými hlavicemi zničit až padesát Amerických měst.A naopak. Proto věříme, že si v dnešní době každý rozumný politik v čele velmocí rozmyslí začít velký konflikt. Věřím, že moje a příští generacebude užívat svého života byť né úplně v klidu, což ani v dějinách není tak úplně možné, ale věřím, že nezahyneme v atomovém ohni. I když víme,že atomové zbraně již byly jednou použity a to co se jednou použije, dá moc práce a starostí zabránit opakování toho samého.Kryštof PolákZKRAT - školní časopis SPŠSE a VOŠ 2.3.2009 strana 14