OBRAZY Z DĚJIN NÁRODA ČESKÉHO I. VLADISLAV ... - Rodon

plen a že nedáte věžím srdcí svých třásti se hrůzou. Neboť slyšeli jste, že není se nám bátitěch, kteří vraždí tělo, ale duši nemohou zahubiti.“Slyšíc to, shromáždění odpovědělo slibem věrnosti a písní. Tu promluvil opět apoštol a řekl:„Srdcí svých, bratři, ve vší bedlivosti střežte, neboť uprostřed osidel budete kráčeti a po mésmrti vejde mezi vás vlk. I protivte se mu a pevni buďte u víře.“Řka to a rozloučiv se odešel arcibiskup, jehož památka je i blahoslavená i svátá, s hrstkoutěch, které nepoutal úřad a kdo jej pro lásku nemohli opustiti, z vlasti moravské.Zemřel smrtí přirozenou, ale jeho následovníci byli stíháni katy Wichingovými a jiní umíraliv žalářích a opět jiní jako psanci vyhnáni jsou z rodné země.V těch časech přihodilo se, že oslabena byla moc kurie papežské a že legátové její bez cti aposlušenství slyšáni byli ve shromáždění knížat světských i knížat církevních. I zřel Svatoplukúpadek Říma a hledal nová přátelství a sjednal úmluvu s vévodou Arnulfem, který bylNěmec. Tak spory mezi říší Velkomoravskou a Franky obrátily se v přízeň. Tak se stranySvatoplukovy skoncovány jsou staré boje. Tak nastal mír.Nikdo pak nebyl šťastnější a nikdo se z té proměny více neradoval než biskup Wiching. Zdálose mu, že mírnost vévodova pozře bdělost Svatoplukovu, zdálo se mu, že staroba sevřelabojovné srdce knížecí, zdálo se mu, že příslib míru dal mu podřímnouti. Vypravil tedyWiching posla k vévodovi a ten posel radil k válce.Tehdy vpadli do krajin dunajských Maďaři, kteří, pokud jde o způsob života i způsobbojování, se podobali Hunům a Avarům. Byli kočovníky, byli divokými jezdci a válka bylajejich nástroj. Vypravuje se, že děs a strašení letělo před útokem jejich jízdy. Pastýřové a ti,kdo vzdělávají zemi, nemohli se jim postavit a vojska spíše než srážku hledala s Maďary míra vévodové toužili obrátit jejich krok do cizích zemí.Podobným myšlenkám oddal se i Amulf. Chtěl učiniti maďarský meč svým mečem a chystajese (na radu Wichingovu) proti Svatoplukovi vešel ve spolek s těmi divokými jezdci. Potomléta 892 podnikl vévoda zároveň s Maďary útok na Moravu.58