OBRAZY Z DĚJIN NÁRODA ČESKÉHO I. VLADISLAV ... - Rodon

pozvednouti džbánek a misku s vodou k ústům, když ležel v mé věži, byl zpola mrtev, bylsláb a nyní vládne.“Úděsná slávaPo smrti markrabí Viléma a Englšalka, po ztrátě vojsk Karlmanových a po vítězství u hraduDěvína, upevnila se moc Svatoplukova a jeho panství vzrostlo. Stal se přemocným. Zástupyotroků mýtily lesy v jeho pomezí, zástupy otroků chodily před jeho vojsky a pracovaly napolích a nosily břemena při stavbách srubů. Bezpočet stád popásalo se v háječcích a nesčetnéovce okusovaly traviny žírných luk a v hradištích se kupilo vzácné zboží. I rostlo bohatstvízemě Svatoplukovy a jeho jméno tak se vyvýšilo, že čeští kmenové, kteří sídlili na severu,hledali přízeň Svatoplukovu a vypravili k němu poselství lásky.Kníže přijal posly s vlídností a záhy potom se vypravil do Čech, aby pojal za choťSvatožiznu, dceru jednoho z knížat té země.Když se navracel na Moravu, když se bral uprostřed své družiny s nevěstou, bylo jim jítiúžlabinami a vposled těsnou roklí. I míhal se stín a třpytilo se světlo na zbroji oděnců, i vlályhebké a průsvitné tkaniny za běhu koní a zvonily přezky postroje. Tak lehce ubíhala cesta.Ale znenadání v horské soutěsce, jež byla tak úzká, že jenom dva koníci mohli kráčeti pojejím dně, vyrazilo proti průvodu německé vojsko. Chtivost kořisti vedla je na české pomezí,chtivost kořisti obrátila jejich meč proti družině, která nesla dary tak skvostné, že nikdo nezřelpodobných. I vrhli se na knížete. Jejich počet byl pak dvacetkrát větší než počet liduSvatoplukova. Útočili přímo i s boků i ve směru cesty. Tu Svatopluk uchvátil Svatožiznu astrhnuv ji na svého hřebce, mečem proklestil si cestu. Unikl, zachránil se, ale zanechal tamnádherný lup.Ztráta a pohanění, jehož zakusil Svatopluk, nemohly zůstati bez odvety. Vypravil tedy knížebezpočet podjezdů, které kořistily za pomezím íránským a král odpověděl válečnou výpravou.Voje německé střetly se s Moravany v květnu roku 872. Tehdy rozpoutala se veliká bitva,tehdy udeřily pluky moravské na vojsko královo a porazily je tak potupně, že mnozí zprchajících knížat íránských byli od žen moravských ze sedel vyhazováni a kyji ubiti.54