OBRAZY Z DĚJIN NÁRODA ČESKÉHO I. VLADISLAV ... - Rodon

I stalo se, že před tím pevným hradem zlomena byla pýcha franská, a Karel jako kdysimarkrabí Karlman a jako Ludvík v údivu a s tísní zřel k nedobytné skále. Jeho vojsko leželopřed Děvínem po řadu dní bez válečného skutku. Frank Karel opět čekal. Opět prodléval sútokem a tomu váhání odpovídal s hradu posměšný křik.Vposled, neodváživ se ani udeřiti na hrad, Karel odtáhl a Děvín, o němž bylo psáno, že jestsama skála a sama výšina nezasahnutelná, Děvín a jeho pán Rastislav učiněni byli vítězem.Potom, když země byla prosta nepřátel a když se vracel mír, roznesla se sláva Rastislavova aslynul jako kníže nepřemožitelné. Byl pozdravován na všech svých cestách, byl ctěn amilován a menší knížata, jež vládla v krajích po říši Velkomoravské, poslouchala jej a klanělase mu.V patách velikosti kráčívá však závist. Dotkla se duše Svatoplukovy, zahalila ji ve svůj plášťa proměnila všechno smýšlení Svatoplukovo. Odtud nenáviděl kníže nitranský Rastislava.Pýcha rozdmýchávala ten palčivý cit, pýcha pozřela jeho věrnost, pýcha vedla jej k zrádnémuskutku. I vytrhl se Svatopluk léta Páně 870 z moci svého strýce Rastislava a poddal se NěmciKarlmanovi.Kníže zvěděv o zradě, rozhněval se nesmiřitelným hněvem, ale zadržel jej a nedal průchod anislovům, která mu stoupala do chřtánu. Když však byl sám, když odešli ti, s nimiž trávíval čas,kázal Rastislav povolati člověka jménem Budivoj. Ten muž byl mu oddán a ve všech věcechčinil podle jeho vůle. I řekl Rastislav věrnému služebníku:„Zchystám hostinu a na té hostině bude jíst Svatopluk. Ty pak si vyvol pomocníky, kteří byna dané znamení vyšli ze zálohy a zabili Svatopluka!“Potom (předstíraje mírnost a odpuštění) učinil Rastislav, jak byl řekl, a zchystal hostinu, nakteré jedl synovec jeho, kníže nitranský. Otroci nosili na stůl měchy vína, otroci nosili čtvrtizvěřiny, otroci zvedali planoucí louče, otroci sloužili knížatům a za smíchu plynul všem čas.Tu se Budivoj přiblížil k tomu, koho měl zabít, a řekl:„Zachraň se, kníže, prchni, neboť na tebe číhá smrt!“44