OBRAZY Z DĚJIN NÁRODA ČESKÉHO I. VLADISLAV ... - Rodon

Vůle papežova byla však pevná. Napomenul přísně reptající biskupy, a aby ukázal láskubratřím soluňským, obnovil pro Metoda metropoli ve Srěmu. Praví se, že papež chtěl tímsvatým úřadem pověřiti Konstantina, který v té době byl již biskupem, ale ustavičnénamáhání, daleké cesty, strázeň a útrapa porušily jeho útlé zdraví. I cítil, že jeho sil den zadnem ubývá. Cítil blížící se smrt a rozjímání jej obklopovalo. Poslušen hlasu tichosti,poslušen hlasu pokorného, poslušen vybízení, jež vezdy vládlo jeho duši, poslušen slávy,která se halí v plášť utkaný z prachu a která se sytí odříkáním a jejíž korunou je osamění,odešel tedy Konstantin do kláštera. Zřekl se biskupství. Stal se mnichem a přijal jméno Cyril.To jméno pak je jméno svaté.Léta Páně 869 naplnily se dny jeho života a Cyril zemřel. I jest psáno o velkém učiteli toto:Blahoslavené rty, jimiž vyplynula na všechny země milost duchovní! Blahoslavené ruce,jimiž seslán jest milosrdný dešt na naše srdce spálená hříchem! Blahoslavené oči, jejichž záříslepota naše od nás jest odňata, a jejichž září blahoslavené světlo se zaskvělo!Zrada SvatoplukovaMír a přátelství, které roku 864 uzavřel Rastislav s králem Ludvíkem, nemělo dlouhéhotrvání. Panství velkomoravské stálo totiž králi v cestě a moc Rastislavova bránila mu kráčetina východ. Kníže (na vzdory Ludvíku) poskytoval pak útulek i ochranu těm Němcům, kteříutíkali před hněvem svého krále, a živil proti němu odboj. I docházelo k bitkám na říšskýchhranicích.Někdy se stalo, že překročili pomezí Němci. Tu král slyše, jak podnikli nájezd a jak sezmocnili zboží, se smíchem udeřil po rameni posla, který mu přinesl ty zvěsti. Když se všakloupež zdařila mužům Rastislavovým, vraštil král čelo a jeho těžká ruka spočinula na jílcimeče.Tak vzrůstaly příčiny války.Roku 869 vtrhla vojska německá se tří stran do země Velkomoravské. Syn králův, markrabíKarlman, poplenil krajinu nitranskou a druhorozený Karel pále a stínaje kráčel državamiRastislavovými a pronikl až k Děvínu.43