OBRAZY Z DĚJIN NÁRODA ČESKÉHO I. VLADISLAV ... - Rodon

Když Boris nepřicházel a když minul čas dosti dlouhý, dal oznámiti knížetivelkomoravskému, že v pokoji a míru opustí zemi, přisáhne-li mu Rastislav věrnost. Iodpověděl kníže s výšin děvínského hradu a učinil podle královy vůle.Metod a KonstantinKníže Rastislav vyznával víru křesťanskou a z celého srdce si přál, aby se ta víra křesťanskározšířila po vší jeho zemi. I obrátil se léta Páně 861 k papeži Mikuláši I. do Říma a prosil jej,aby slovanskému lidu poslal učitele, kteří by zvěstovali evangelium. Papež však nemělpražádnou lásku k divokým zemím Rastislavovým a odpověděl knížeti chladně. Když se tostalo, když byla vroucí prosba Rastislavova odmítnuta, přihodilo se, že král Ludvík Němecpožádal cara bulharského za přispění proti Rastislavovi. Potom kníže velkomoravskévypravilo posly k císaři východnímu, Michalovi, a ten císař slíbil zadržeti vojska bulharská.Skrze ty skutky a skrze tu přislíbenou pomoc prohloubilo se mezi Michalem a Rastislavemsmýšlení přátelské. I ožila cesta, která vedla ze sídlišť moravských na východ, a když nadešelčas, bralo se tou cestou nové poselstvo. Brali se po ní starci slynoucí vážností a mužové, kteřívynikali, pokud jde o rod i o počet stád. Šli nížinou a vposled údolím vysokých pohoří, ažpřišli k Cařihradu, až přišli k městu nesmírných hradeb, paláců a chrámů. Na výšinách věžekýval se zvon a jeho slavný hlas zněl v délce kročejů. I padlo poselstvo tváří k zemi. I zíralo súžasem k obrazům, jež zářily zlatem a planuly více než ohně a více než vody a více nežobloha.Když pak předstoupili poslové před císaře, který byl obklopen kněžími, poklonili se muvšichni a nejvýmluvnější z nich pravil:„Pane, lidé naši od pohanství jsou odstoupili a křesťanský zákon zachovávají. Nemáme všakučitele takového, který by naším jazykem pravou víru křesťanskou hlásal. I pošli nám, pane,biskupa, aby činil, oč žádáme. Neboť od nás na všechny strany dobrý zákon jest vycházel.“Císař odpověděl za velikého ticha a když skončil slyšení, vyvolil dva muže znejpovolanějších. Prvý z nich nazýval se Metod a druhý Konstantin. Byli pak to bratři asynové otce, který v Soluni zastával úřad svěřený mu císařem.38