OBRAZY Z DĚJIN NÁRODA ČESKÉHO I. VLADISLAV ... - Rodon

Zatím Rastislav sjednotil říši a opevnil se na strmém vrchu, jemuž bylo jméno Děvín.Vystavěl tam hrad a ten hrad byl sama skála a sama výšina nezasahnutelná.Když pak Rastislav zvítězil nad Pribynou, a když minulo pět pokojných let, obnovila se slávaříše Velkomoravské. Tu přicházely k hradišti veliké zástupy lidí a bezpočet bojovníků byloposlušno rozkazování nového knížete. Nastala jim doba šťastná: les obracel se v pole, novásídliska vznikala na mýtinách, skládky byly plny obilí, lov se dařil a v řekách se hemžila zatěch úrodných časů hojnost ryb.Když se roznesla zvěst o Rastislavově moci a o bohatství jeho země, a ikdyž podobná zprávadošla k uším Ludvíka Němce, jal krále hněv. Vzplanul nenávistí a zášť mu našeptávala, žeRastislav špatně činí zadost úmluvám. Od těch dob myslil král na válečnou výpravu a vpříhodný čas vytrhl s velikým vojskem do pole. Táhl na Moravu. Bral se žírnými lány azanechával za sebou zprahlou poušť. Stínal a krev stékala po mečích jeho vojska. Takto sipočínaje došel Ludvík až k Děvínu. Když ale spatřil strmé skalisko a hrdý obrys Rastislavovahradu, stanul bez hnutí a úžas položil mu dlaň na ústa. Potom jen zvolna bral se vpřed, potomopatrně obhlížel skalní stěnu. Ale nenaleznuv místa příhodného k útoku, kázal vojsku udeřitina hrad se všech stran.Zatím Rastislav a lid Rastislavův čekal za hradbou. Střelci napínali luky, vrhači kmenů a ti,kdo valili nesmírné balvany, zvedli svá břemena a zchystali je na okraj hradeb.Tak přešla chvíle čekání, tak minula chvíle druhá. Ale než se Němci zachytili výstupků skály,zřítila se smršť kamení a strašných trámů na hlavy cizího vojska.Balvany padají, kmeny drtí lidské údy, lámou hnáty, otvírají leb, otvírají hrdinská prsa asrážejí vojsko královo.Marně Ludvík zaklínal své many, marně vytrhl meč, marně volal. Jeho lidé naslouchali jensmrti. Padali v řadách, padali v sloupech shůry dolů a krev třísnila skálu a mrtvá těla krylapatu té skály.I bylo králi Ludvíku Němci ustoupiti. Ležel v povzdálečí na břehu dunajském, ale otrávenývýpar, který se šíří z nepohřbených těl, a nemoci a hlad sužovaly jeho vojsko. Tak řady34