OBRAZY Z DĚJIN NÁRODA ČESKÉHO I. VLADISLAV ... - Rodon

I zdálo se Soběslavovi, že nad hradem leží nějaká kletba. Viděl, že lid a kanovníci a mnichovése vyhýbají místu, kam by mohl přijíti, a zmocnila se ho veliká tíseň. Nepřioděl se žádným zesvých rouch, nenatáhl si škorně, ale bos a v plášti kajícníků vešel do světnice Ojířovy.„Příteli,“ pravil, „nastoupil jsem vládu a neměl jsem nic než špetku naděje, že milost Páně jese mnou. Neměl jsem nic, než toto doufání a dále víru, že je nám nakloněn prostý lid. Co všakse stalo? – Bůh mi hrozí. Počet mých nepřátel vzrůstá a ti nejvěrnější jsou přestrašeni aobcházejí můj příbytek. Považ, Ojíři, že se nemohu zříci ani pomoci boží, ani pomoci lidu.Považ, že nikdy nebylo hůře, uveď si na mysl, jak hluboko poklesla česká moc, rozvažuj otom, čím jsme povinováni císaři, vzpomeň si na pokoření, kterým jsme prošli, a které trvá akteré nás snižuje. Rozvažuj o tom, vstaň, setřes svou pýchu a vezmi si podobný rubáš, kterýmě přiodívá. Následuj mě! Pojďme bosi a s nepokrytou hlavou, padněme před oltářem abijme čely do dlaždic! Snad nám Bůh odpustí. Snad nám skytne sílu k slavnějším skutkům,snad způsobí, aby se k nám poznovu obrátila přízeň a laskavé smýšlení.“Když po sedmi dlouhých hodinách vyšel kníže se svým služebníkem Ojířem z chrámu,přivítaly jej na nádvoří veliké zástupy lidu, a dále kněží a opatové a biskup. Soběslav pokleklpřed zástupcem svatého apoštola do sněhu a přijal svaté požehnání. V té chvíli propukl lid vjásot, ale šlechticové stěží mohli skrýti pohrdu nad knížetem, který se podobá více mnichůmnež těm, kdo sedají na koně a vedou války.ZávazekCísař se vypravil poznovu do Itálie. Měl velmi nakvap, pospíchal a nezbyl mu čas, aby mohlzaříditi věci, které směřují k špížování. Když chtěl již vytrhnouti, poslal několik svýchšlechticů do Čech. Poslové dorazili v čase nadmíru krátkém na pražský hrad a sotva seskočilis koně, šli ke knížeti. Bylo ustanoveno, aby se před Soběslavem ujal slova člověknejvznešenější a ten pak mluvil bez okolků.„Císař Bedřich,“ pravil, „rozkazuje, abys – podle závazků, které ti, kníže, byly uloženy, a svděčností, jež ti přísluší – vypravil proti italským městům vojenský sbor. Se zbrojenci půjdečeský biskup a ty sám se postavíš v čelo sboru! Spěchej, neboť císař co nejdříve vyrazí!261