OBRAZY Z DĚJIN NÁRODA ČESKÉHO I. VLADISLAV ... - Rodon

Po slavném uvítání uchýlil se Soběslav bos do kostela a dlouho se modlil. Odtud v největšípokornosti odešel ke králi a k svému synovci Bedřichovi. Král a kníže vykázali mu příbytek aSoběslav ulehl. Již spal, ale probudilo jej zapraskání. Tu se vztyčil na loži a spatřil, že předním stojí jakýsi jinoch. „Kdo je to?“ zeptal se kníže.„Jsem sluha,“ odpověděla postava. „Pomáhám v kuchyni kuchařům a posílají mne tvojipřátelé, abych tě varoval. Král s tebou špatně smýšlí a chce tě oslepit.“„Ach,“ řekl opět kníže, „kdybych jen věděl, kde je Ojíř.“„Kastelán, který zradil krále,“ pravil jinoch, „jej přivedl. Čeká na tebe v podhradí a je s nímdeset jezdců.“Potom otevřeli polehounku dveře a tápajíce ve tmách prošli chodbou a podle stráží, kterénechtěly nic vidět.Na druhý den překročil Soběslav říšskou hranici a nalezl útočiště v Němcích.SněmCísař Bedřich Barbarossa svolal sněm do Hermsdorfu. Král Vladislav a Bedřich Český mělise tam zodpovídati ze svých činů. I pozdravili všechny přítomné vyjímaje své nepřátele; a tobyl Soběslav a Oldřich. Když usedli, promluvil císař a řekl toto:„Já, Bedřich Římský, jsem ochránce práva. Stýskám si a trestám panovníky, když jejich vinoubere právo úhonu, a veselím se, když právo dochází cti a když je plněno až do poslednípísmenky. V tom spravedlivém citu žaluji na krále Vladislava, že proti zákonu a zvyku jen osvé vůli propůjčil panství svému synovi a pranic se neohlížel, že k tomu nemá ani udělenícísařského, ani souhlasu Čechů. Žaluji dále, že Bedřich Český, jako samozvaný vládce, drželzemi.“Potom dal císař průchod jednání sněmovnímu a vynesl rozhodnutí: Odňal Bedřichu Českémuvládu a řekl, že v časech budoucích se nikdy český panovník nenazve jménem královským.257