OBRAZY Z DĚJIN NÁRODA ČESKÉHO I. VLADISLAV ... - Rodon

Někde v povzdálečí přecházel vyslanec českého knížete, biskup Daniel. Byl oděn v nádhernýšat, zdravil přívětivě sousedy, zvesela se usmíval, a když k němu přistoupil jakýsi Vlach, jalse s ním mluviti v jeho mateřštině o křižáckých koních a připlétal do řeči poznámky, kterékaždý rád slyší. Zdálo se, že Daniel nemá pranic na práci a že se baví. Když domluvil, kráčels volností vznešeného pána sem a tam a jen tak namátkou prohodil slovíčko.Na druhé straně síně rozmlouval zatím Oldřich s rádci Bedřicha Barbarossy a řekl:„Můj pan bratranec, vévoda český, si v ničem nezadá před králi a jako nějaký císař nazýváBarbarossu novotným stvořením. Proč by ne? Dovede dobře točit se závazky a věří, že jehomísto je někde na vrcholku světa. Co je mu věrnost? Co je mu moc vyššího panovníka? Vodav nádrži, již může rozrazit, kdy se mu zlíbí. Má dobrá vojska, ale odpírá je ku pomoci říše ana svou pěst chce dobýt slávy.“Když Oldřich ještě mluvil, přešel mimo jeho skupinu Daniel. Lehce se uklonil na pozdrav aprořeknuv nějaký žert, bral se dál, tak jako chodí kněží. Bez spěchu, bez váhání. A na moučest, je dlužno říci, že mu dobře sloužily ódy a že dobře stavěl svou nohu a že se dobřeobracel. Vznášel se, měl křídla snadnosti a uši jako ohař. Dvě či tři slovíčka, která zachytil,mu dostačili. Byl záhy doma, brzy rozeznal, kam Oldřich míří.„Můj Bože,“ řekl si, „chce vzbudit Barbarossovo záští. Ach, to je dobrý klíč, který by mohlotevřít Soběslavovým synům cestu k moci! To věřím, jak by ne! Vladislav se mýlí, když másvé bratrance za hňupy a Barbarossu za slabouška. Vidím, jak Oldřich přemlouvá jednohokurfirsta za druhým, vidím, jak se mu ježí vous a jak si tře radostí loket. Vidím dále, že sBarbarossou každý souhlasí, vidím, že český panovník nemůže zůstat osamocen, a aby seneřeklo, že jsem špatný vyslanec, pozměním o své újmě jeho vzkazování.“ Když pak byl čas,oslovil Daniel Bedřicha Barbarossu a pravil: „Český vévoda vzdává ti povinnou úctu a klaníse tak hluboko, jak je dovoleno hrdým knížatům. Dlí doma, dlí na svých hradech, ale nikolivproto, aby odpočíval, ale proto, aby se staral a sbíral vojsko. Doneslo se mu totiž, že by najeho hrad mohli udeřit lidé neklidní a škůdcové míru.“Řka to naznačil biskup, že Vladislav má více vojska než potřebuje, a že by byl spojencemprávě tak dobrým, jako je strašným nepřítelem.245