OBRAZY Z DĚJIN NÁRODA ČESKÉHO I. VLADISLAV ... - Rodon

vyhnanství, chci neprodleně odejít z Čech a žíti v cizích končinách. – Teď však sedlejte koně,utáhněte podpěnky a přehoďte přes čela hřebců ohlávky.“Co kníže řekl, bylo rychle vykonáno a Soběslav se vydal se svou družinou na cestu. Jeli podlevod, brali se po širokých cestách, překročili pohraniční hvozdy a vítáni selským lidem stanulivposled ve staré vlasti. Tu se sbíhali ti, kdo od jitra do setmění pracují na polích, i ti, kdo bylivyhnáni ze svých usedlostí zpupnými purkrabími, i ti, kdo nemohli platit daň z míru či bernějiné a kteří musili opustit své statky. Ti všichni se shromáždili kolem Soběslava a jejich početvzrůstal víc a víc.ZdiceDříve než Vladislav odešel na křižáckou výpravu, ustanovil zemským správcem svého bratraDěpolda. Děpold se o svěřenou zemi staral dobře, hubil loupežníky a trestal je. Tak se stalo,že cesty byly všude bezpečné. Kupec opět mohl bez starosti hnát své soumary hvozdem, ženabez bázně mohla kráčeti po stezkách, žid mohl chřestit v sáčku stříbrňáky a přece živ a zdrávdonesl svůj poklad z pomezí až na pražský trh. Děpoldovi oděnci křižovali mezi osadami i polesích a jejich bdělosti nezůstal utajen ani skutek Soběslavův. Sledovali kněžice, kráčeli mu vpatách, a když přezvěděli, jaká je jeho síla a kolik lidí spává v jeho táborech, vypravili napražský hrad posla, aby vyjevil všechno, co byl zhlédl. Posel stanul před Děpoldem a poklonilse mu a pravil:„Nedomnívej se, kníže, že proradnost pozbyla síly, a nedomnívej se, že spí. Kníže, jehož rodbyl zavržen velmoži a bojovníky, kníže, který přiklonil své srdce k sedlákům, a který byl prosvou lichost vyhnán, se vrací. Vrací se, táhne s prosťáčky a jeho voj se blíží a vzrůstá.“Když posel domluvil, kázal Děpold udeřiti do bubnů a kázal zvoniti na veliký zvon, aby seshromáždila čeleď i bojovníci.Nedlouho potom vyjíždějí všichni z hradu. Jsou dobře ozbrojeni, mají roucha jedné barvy aproklínají selské kníže. Děpold, který je nejvíce rozhněván, jako by rozmlouval seSoběslavem, mluví pak sám k sobě: „Tu radu ti dal zlý duch. Zlý ďábel ti našeptává, aby sesvracel v knížetství a v blízkost pražského hradu, ale andělé a matka boží stojí na straněpráva.“239