OBRAZY Z DĚJIN NÁRODA ČESKÉHO I. VLADISLAV ... - Rodon

OBRAZY Z DĚJIN NÁRODA ČESKÉHO I. VLADISLAV ... - Rodon OBRAZY Z DĚJIN NÁRODA ČESKÉHO I. VLADISLAV ... - Rodon

30.07.2015 Views

Potom zazněly poznovu bubny a vladař uchopiv silně svého mladšího syna za loket měl jej kpospěchu a k chůzi. Soběslav div div neupadl a ta věc tak málo významná přišla staršímubratrovi k smíchu. Nemohl potlačiti veselost, zajíkal se, a když se průvod pohnul, a kdyžzbrojenci oddělili pachole od vznešených knížat, a když je zatlačili hluboko do zástupu, bylještě rudý jako krocan. Po chvíli se knížata zastavila před čelem velmožů a tu vystoupil prvníz nich a jal se mluviti:„Kníže, buď zdráv, a nechť moudrost a rozvaha provází tvého syna!“Řka to, pozdravil shromážděné bojovníky a oslovil poznovu vladaře a mluvil k němu,dovolávaje se ctností křesťanských, i statečnosti, i práv, která jsou vyhrazena velmožům.Když skončil, zvedl meč a přísahal ve jménu božím, že bojovníci, dbalí Soběslavovy vůle,přijmou za svého knížete Vladislava. Sotva domluvil, propukl veliký jásot. Lid křičel aurození velmožové uchopili svou zbraň za čepel a vztahujíce pravici na místo připomínajícíkříž, slibovali věrnost Vladislavovi. Přisahali mu stálou oddanost, ale Vladislav neposlouchal.Smál se. Nebyl duchem přítomen. Smál se a jeho stěží zadržovaný smích pobouřil všechnybojovníky.Zatím myšlenky Soběslavovy dlely u pacholete, které byl zahlédl.„Kam se podělo? Kde je opět naleznu?“ přemýšlel a zdálo se mu, že ta známá podoba jej voláa že pláče.V tom okamžiku se upamatoval na každičký rys pacholete: na jeho oči, na jeho čelo, na jehoústa, zkrátka na každou vrásku na jeho tváři, a s úděsem poznával, že pachole má jeho vlastnípodobu. Když mu ta divná věc vstoupila v mysl, byl Soběslav jat strachem. Byl jat úzkostí,neodpovídal Vladislavovi, neodpovídal svému otci a hleděl do zástupu a pátral jenom posvém blíženci.Sotva slavnost skončila, vyhledal druhorozený kněžic svého komorníka a řekl mu:„Ojíři, vrať se před chrám a hledej pachole, které má zedraný plášť a zedranou čapku. Vezmis sebou tolik jídla, co ty a tvoji pomocníci unesete, a rozdávejte je ubožákům a poptávejte sepo tom jinochu a nevracejte se bez něho.“234

Komorník Ojíř tedy šel, ale toho, koho hledal, nenalezl. Ptal se služebníků, ptal se i jinýchlidí, ale nikdo mu nemohl říci, kam se pachole podělo. I předstoupil samým večerem snepořízenou před Soběslava a řekl:„Rozdal jsem mnoho chlebů a mnoho jídla chuďasům, vyptával jsem se tu i tam, tázal jsem sepo pacholeti na nádvoří, i u kapitulních bran, ale nikdo mi nedovedl říci, kam odešlo, a kdo byto mohl být. Nikdo je nespatřil odcházet, nikdo nezná jeho jméno a tak nepřináším nic, nežčapku a opasek, který ležel na místě, kde jsi jinocha spatřil.“Soběslav přijal tedy čapku a přepásal se pasem.Zatím bojovníci prvého i druhého řádu mluvili o podivném chování obou kněžiců a hněvalise. Hněv stahoval jim černá obočí, hněv škubal jejich vousy, hněv činil jejich krok váhavým atěžkým. Mluvili s nechutí o dvanáctiletém Soběslavovi, který před zraky velmožů objalchuďasa, a rozcházeli se nespokojeni.Když pak bylo navečer, vyhledal mladistvý kníže Soběslav učeného kněze a řekl mu, co sepřihodilo. Vypravoval o podobě jinochově, o jeho zedraném plášti, o otiscích pout a vposled io tom, jak ho hledal a jak ten lidský tvor znenadání zmizel. Tu se kněz zamyslil a řekl:„To chudobné pachole, které se ti tak podobá, nebyl nikdo jiný než anděl strážce. Je to duch,který tě provází a jemuž Stvořitel pokynul, aby přijal tvou zřejmou podobu. Stalo se to připřísaze, která platila Vladislavovi, a vidím z toho, že tě Bůh více miluje než tvého bratraprvorozeného, vidím, že tě navštíví trápením, a že tě bude zkoušeti tvrdou zkouškou, a že tisvěří veliké úkoly. Dále vidím, jak ti dává na srozuměnou, abys v ubožácích a v lidech, kteřížalostí, spatřoval své bližní, a abys je miloval.“Řka to, objal kněz hlavu Soběslavovu a modlil se s ním.ZnameníVelmožové a bojovníci měli syny Soběslava I. v nelásce. Snad právě vynucený slib, snad víra,že jde o lidi mdlého rozumu, snad nestálost, či snad nějaký jiný důvod popuzoval je proti235

Komorník Ojíř tedy šel, ale toho, koho hledal, nenalezl. Ptal se služebníků, ptal se i jinýchlidí, ale nikdo mu nemohl říci, kam se pachole podělo. I předstoupil samým večerem snepořízenou před Soběslava a řekl:„Rozdal jsem mnoho chlebů a mnoho jídla chuďasům, vyptával jsem se tu i tam, tázal jsem sepo pacholeti na nádvoří, i u kapitulních bran, ale nikdo mi nedovedl říci, kam odešlo, a kdo byto mohl být. Nikdo je nespatřil odcházet, nikdo nezná jeho jméno a tak nepřináším nic, nežčapku a opasek, který ležel na místě, kde jsi jinocha spatřil.“Soběslav přijal tedy čapku a přepásal se pasem.Zatím bojovníci prvého i druhého řádu mluvili o podivném chování obou kněžiců a hněvalise. Hněv stahoval jim černá obočí, hněv škubal jejich vousy, hněv činil jejich krok váhavým atěžkým. Mluvili s nechutí o dvanáctiletém Soběslavovi, který před zraky velmožů objalchuďasa, a rozcházeli se nespokojeni.Když pak bylo navečer, vyhledal mladistvý kníže Soběslav učeného kněze a řekl mu, co sepřihodilo. Vypravoval o podobě jinochově, o jeho zedraném plášti, o otiscích pout a vposled io tom, jak ho hledal a jak ten lidský tvor znenadání zmizel. Tu se kněz zamyslil a řekl:„To chudobné pachole, které se ti tak podobá, nebyl nikdo jiný než anděl strážce. Je to duch,který tě provází a jemuž Stvořitel pokynul, aby přijal tvou zřejmou podobu. Stalo se to připřísaze, která platila Vladislavovi, a vidím z toho, že tě Bůh více miluje než tvého bratraprvorozeného, vidím, že tě navštíví trápením, a že tě bude zkoušeti tvrdou zkouškou, a že tisvěří veliké úkoly. Dále vidím, jak ti dává na srozuměnou, abys v ubožácích a v lidech, kteřížalostí, spatřoval své bližní, a abys je miloval.“Řka to, objal kněz hlavu Soběslavovu a modlil se s ním.ZnameníVelmožové a bojovníci měli syny Soběslava I. v nelásce. Snad právě vynucený slib, snad víra,že jde o lidi mdlého rozumu, snad nestálost, či snad nějaký jiný důvod popuzoval je proti235

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!