OBRAZY Z DĚJIN NÁRODA ČESKÉHO I. VLADISLAV ... - Rodon

nešetříce kroku hnali se na vetřelce. I bylo viděti, jak každý oděn a poznamenán barvou činástrojem svého řemesla, zvedá ruku a jak ve zlosti potřásá hlavou a jak vraští tvář. Jejichpravice měly náramný cvik a výprask stál za to.Když byli v nejlepším a když se chlapík ze dvora Poustky loučil pomalu se životem, jel mimorozvášněný zástup vnuk urozeného pana Byše. Postál chviličku a zvěděv, co se přihodilo, aspatřiv chasníka dosti sličného, jak leží na zemi a jak oběma rukama chrání jakýsi předmět(zdálo se, jako by držel v hrsti ptáčka), zasmál se a vzal mu věc, kterou skrýval. I viděl, že jepůvabná a dobře urobená, a otázal se:„Kdopak vyřezával tu lidskou podobu z lípového dřeva?“„Já,“ odpověděl Borš, „já, který jsem člověk volný a jemuž – jak dosvědčují všichni, kteří toslyšeli – dal muž samotář svobodu.“Potom vyřídil Borš vzkaz, který mu vložil do úst jeho pán, a pokud mu to dovolovala bolest,učinil to co nejlépe.„Vidím,“ řekl Byš, „že tě nějaké dobré vnuknutí přivedlo do mého domu, a protože jsi, jakpravíš, člověk svobodný a protože nejíš nadarmo chléb, můžeš zůstat na mém majetku. Dám tiohradit kout v soustružnické dílně a již zítra započneš s prací.“Borš přisvědčil, a jako se přiházívá při skutcích, které jsou vhod i tomu, kdo je koná, i tomu,kdo je přijímá, velmi záhy se dohodli. Pokud se týká chlapíků, kteří řezbáře tak špatněpřivítali, sluší se dodat, že po druhé neučinili nic podobného a že si zvykli, neboť příchozí mělmocného ochránce v Byšovi a ochránkyni, která také něco vydá, v Anežce.Zatím hospodář na dvoře, který slul Poustka, se velmi horšil, že mu byl zadržen otrok, aposlal k urozenému panu Byšovi nové poselství. Byli to tři otrhánkové, kteří nedovedlidohromady promluvit. Když přišli, dal jim vladař nejhlavnějšího dvora (když mu ovšem jehopán k tomu pokynul) vypíti jakousi břečku a přivázal je na koně tak, aby seděli tváří kzvířecím zadkům. Potom, práskaje bičem, hnal je za velikého smíchu až na cestu.230