OBRAZY Z DĚJIN NÁRODA ČESKÉHO I. VLADISLAV ... - Rodon

Tím krajem, znějícím nejrůznějšími hlasy, tím krajem, který se ozýval voláním a bučenímstád a údery podivných prací, šel tedy člověk, který vyrostl v lese a který na statečku svéhopána nikdy nezřel díla tak dokonalého. I postával před spřežením koní a opět před stádem,které vyrazilo z ohrad, a luskal prsty nad bahnicemi, jež vlekly své břicho málem po zemi.Když Borš dorazil do nejhlavmějšího dvorce a když prošel nádherným sadem, padla mu dooka jakási holčice. Měla podkasanou sukni a nahá lýtka a lokty, které ho připravovaly orozum. Zůstal jako přimražen a nevěděl, co má učinit. Chtělo se mu běžet blíž, chtělo se muskrýti se za strom, chtělo se mu hryzati vlastní palec a točiti se, jako se točí blázen kolem tyče,kterou objal loktem.Ze všech těch přání nezmohl se Borš na nic a zůstal stát jako dřevěný svatý. Měl hubudokořán a jediné, co mohl učiniti, bylo, že se otíral o strom, div si neprodřel na zádechkazajku. Děvče, které kropilo lněné tkaniny, obrátilo se k němu vposled zády. Propuklo vesmích, udeřilo kropáčem a běželo po trávníku k jakýmsi stavbám.Říkává se, že ohař podřimuje, jen pokud se nedá zajíc, do běhu. A to platí ve všech stoletích.Když tedy dívka (byla pokřtěna jménem Anežka) se dala do běhu, vyrazil Borš a dohnal jiněkolika skoky (neboť podle pravdy neměla tak příliš naspěch). Potom ji uchvátil a jakkolivse mu nedostávalo výmluvnosti, přece dovedl dobře naznačit a dobře dáti na srozuměnou,jaké má úmysly a co mu leží na srdci.Rozumí se, že se příhoda neobešla beze srážky a bez různic. Rozumí se, že člověk z Poustkybyl ztlučen a zvalchován, a rozumí se, že se to nestalo se strany děvčete. Do věci se vložililidé letití a mužská chasa řemeslnická, která, pokud jde o vkus, navlas se podobala Boršovi.Chasníci byli v té chvíli roztroušeni po dílnách. Měli napilno; když se však ozval křik, udeřiliuzenáři háky, na něž se věšívá kýta, pekaři popadli píst, koželuhové odstrčili valchu, ševcichňapli sídla, pivovarníci si setřeli s loktů mláto, kuchař mrštil mrkví, lahůdkář bacil domasného těsta, kožišníci bílí se smíchali s kožišníky černými, a všichni dohromady s těmi,kdo obráběli tchořovinu. Do té tlupy se vrhli tkalci s motovidlem a soukeníci s loktem, a dálehrnčíři, kteří mívají bosé nohy, a dále soustružníci a hotovitelé číší a soustružník číšízvláštních, a dále kotláři, bečváři, štítaři, tesaři a kameníci a železníci a kováři a zbrojíři azlatníci a vápenici a cihláři. Ti všichni a ještě mnoho jiných poznali naráz, kolik uhodilo, a229