OBRAZY Z DĚJIN NÁRODA ČESKÉHO I. VLADISLAV ... - Rodon

Tobě pravím, synu, aby ses ujal zboží otcovského a abys dobře a správně podle pravdy platildesátek z každé nové kolébky otrocké, i ze stád přibývajících o jehňátko, i z dobytka. A dále,abys věrně odváděl zličskému pánu to, co máš odváděti; to jest dvanáct slepic a deset hrncůmedu rok co rok.“Řka to, obrátil se stařec k zástupu a hledal mezi muži dospělého věku toho, který kdysi přišeldo bídné chýše jako pacholík. Když jej spatřil, pokynul mu, aby přistoupil blíže, a položiv muruku ma rameno řekl:„Tobě, kterému jsem vštípil nevídanou dovednost vládnouti dlátem, tobě udílím svobodu azprošťuji tě otroctví a činím, abys mohl žíti na půdě svého pána anebo kráčeti, kam se tizachce. A to jest věc závazná a platná pro tebe i pro tvé dítky. Zbavuji tě dědičného otroctví akonám to v důvěřování, že vyplníš počet všech dnů svých prací, která se líbí Bohu, a žedokončíš podobu kříže, kterou jsem sám nemohl dokončiti pro věci časné a pro péči, s nížjsem se staral, abych rozmnožil statek a rozhojnil zboží.“To vše bylo řečeno před mnoha lidmi a tak silně, že to kdekdo mohl slyšeti. Odtud však hlasstarcův slábl.I přiložili mu jeho symové a ženy těch synů na ránu pavučiny a listí, na něž prý skanula krevprvého mučedníka, svatého Štěpána. Ale buď že listí nebylo trháno v pravou chvíli, nebo žeúradek boží byl jiný, stalo se, že krev neustávala vytékati z rámy. I zaschl ten ručej teprve vokamžiku, kdy se starcova duše oddělila od těla.Nějaký čas po smrti svého pána vstal člověk, který po dlouhá léta žil ve dvorci řečenémPoustka, a vyšel s dítkami i se ženou, aby si hledal jiné sídlisko a aby vzdělával pustou zemi.Šel do vnitra lesa a utábořil se na jakýchsi lukách poblíže vod. Ale protože se mu všehonedostávalo a protože nemaje ani krav, ani býků, ani koní, mohl jen mělce orati, byl nuzně živa mořil jej hlad. I naučil se odstřelovati kachní hejna a hejna divokých hus, ulovil smečka ajindy černou zvěř, když však nastaly špatné dny zimní, nemohl se již nasytiti a mráz zkrušiljeho údy. Potom strádáním a divnou nemocí zemřela mu žena a dále dvě dcery a syn. Kdyžposlední z jeho dospělých dítek se nevrátilo do chýše, a když osaměl s pacholetem, přepadlojej toužení po jídle v osadě, která slove Poustka. Prahl po tom, aby směl jísti s otroky, a kudy226