OBRAZY Z DĚJIN NÁRODA ČESKÉHO I. VLADISLAV ... - Rodon

Kosmas neodpověděl a mnich se díval na duchovní hodnostáře jako hlupáček. Nerozuměljedinému slovu. Bylo chvilku ticho. Šebíř, hekaje, jako by zvedal těžké břemeno, vstal apřistoupiv k pultu a rozevřev rukopis vylovil hledané stránky.„Můj Bože,“ řekl, „na věčnou škodu je odnáším!“ Když to vyřkl, vzkypěl v něm však hněv aruka se mu vznesla a sama od sebe zasadila mnichu přehrozný políček.„A teď,“ pravil Kosmas, „pospíchejme, abychom se podívali, co se děje se židem.“ I vyšli aspěchali (pokud jim to dovolovalo stáří) k popravišti.Šebíř, který měl nejdelší nohy, kráčel o dva kroky před ostatními a vlekl za rukáv mnicha.Tem pak s bědou a třesením myslil na kletbu pohanského starce.OTROCINa počátku vlády knížete Břetislava I. byl kraj ležící na pomezí majetku, který kdysi patřívalrodu Slavníkovu, a který se dotýkal hranice panství přemyslovského, zapomenut. Zelenaly setam hvozdy a louky a ty louky nikdo nekosil. Jednou přišla však řečená pustina knížeti přecena mysl. Bylo to za rozmluvy s jakýmsi Byšem, který pocházel ze vznešeného rodu, ale bylchudý jako vrabec. Zbylo mu všeho všudy deset zbrojenců. Jeho dvorec lehl při polmímtažení na Moravu popelem a jeho lidé byli zčásti pobiti a zčásti se rozprchli. Urozený muž seoctl krátce na holičkách.V té bídě šel ke knížeti a vrhl mu k nohám meč a jal se jej prositi a řekl, že ztratil všechenmajetek a že jeho zboží je obráceno v dým a že jeho otroci jsou titam a že je to prabídnáodplata za to, že tak věrně sloužil.Kníže vyslechl řeč s úsměvem a postrčiv prosebníka koncem svého oštěpu, řekl:„Vstávej, Byši, přemýšlel jsem o tvé chudobě a napadlo mi, abych tě ctí a darem uvedl dokončiny hradu, který slove Zliče. Je to končina líbezná a žírná. Jdi tedy v tu stranu a vyznač218