OBRAZY Z DĚJIN NÁRODA ČESKÉHO I. VLADISLAV ... - Rodon

Na ta slova poznamenal se mnich křížem, a jakkoliv byl dobrý křesťan, uvěřil, že podobnoumyšlenku vnukl zbrojenci ďas, a že pohanova kletba začíná působit.Zatím se dal žid do nářku a vrhl se na zem a líbal trávu mezi svýma rukama a zaklínal se, ažvstávaly vlasy, že je-li na strništi někdo zahrabán, musí o tom vědět pan mnich. Nic naplat!Otrok poodhrnul hlínu nad nohou mrtvého starce a přitáhl žida, aby se dobře podíval. Ach! Tuvyrazil výkřik podobný křiku havranímu a pádil jako zběsilec.„Ne tak zprudka,“ volal za ním mnich a dal se do běhu a neustal dříve, dokud ho nedohonil.„Nikdo neunikne tomu, co ho čeká, a ty, chlape, budeš viset,“ řekl přidržuje žida za plášť,„čiň se, aby ses spasil dobrými skutky. My hladovíme a ty máš doma plno jídla. Pojďme tedyna snídani!“Co měl žid dělat? Poslechl. Bral se vedle svých hostí a pokukoval po nich, snaže seuhádnouti, jsou-li to uprchlí otroci anebo zpustlá čeleď nějakého mocného pána.„V tom druhém případě,“ řekl si, „musím držet jazyk za zuby. A potom,“ pokračoval, „bůh,který řídí vše podle své libosti a k prospěchu židů, vnukl jim zajisté, aby mluvili tuhlenepravdu jen proto, že mi z ní kyne prospěch. Jednoho dne se to všechno obrátí.“Při podobných myšlenkách vycenil pan Hebrej zuby a kývaje hlavou jako ovce a usmívaje sena žebráky, vedl je všechny vespolek do svého domu. Tam jim naložil jídla až hanba povídat.Když uplynul nějaký čas, stalo se, že pražská kapitula došla újmy od jednoho z moravskýchúdělných knížat, který tehdy právě pobýval ve východních Čechách. Velmož proti dobrémuprávu si přivlastnil jakési tržní poplatky. Patřily kanovníkům, ale kníže se o to nestaral.Chňapl po nich, držel je v hrsti a smál se v naději, že si za ně opatří péra k čapce. Z tohobezpráví vznikla velká nevole mezi kněžími. I poslal tedy probošt kapituly ke knížeti Kosmua poručil mu, aby jej svou výmluvností přiměl k uznání kněžského stanoviska. Zdálo se mutotiž, že Kosmas dovede ze všech kanovníků nejlépe mluvit a že je nejvíc od rány a že sekrátce jen tak nezalekne. Kosmas souhlasil, vydal se na cestu, promluvil s knížetem,promluvil s vladařem a vykonal své poslání tak dobře, že zatoužil, aby úspěch vešel v širší192