OBRAZY Z DĚJIN NÁRODA ČESKÉHO I. VLADISLAV ... - Rodon

„Zdechni,“ sípal, „jestli na mě sáhneš! Kývej se na pekelné osice a všichni zlí bohové ať jdouproti tobě! Vidím už, jak ti utahují smyčku kolem krku, vidím, jak tě chňapli za hnát, vidím,jak se houpají na tvém trupu!“Žid nevěřil na proroctví a měl pevně za to, že ho ochraňuje bůh Starého Zákona; nicméně –jaksi pro jistotu – zaklepal pohanskému starci na rameno a pravil:„Milý, hodný, laskavý, něžný, vzácný příteli, vezmi zpátky to, co jsi řekl. Nemám rádneshody a s každým dobře vycházím. Víš co? Nalíčíme tady oka a jestli se chytí nějakákoroptev, bude tvá!“Ale stařec již nevěděl o světě a natáhl se jak byl dlouhý na zem.„Nešťastný žide,“ řekl mnich, „proč ses ho dotýkal, proč jsi mu klepal na rameno? Teď budekletba platit!“„Ne, ne, ne! To nejde!“ vykřikl žid a vrhnuv se na umírajícího jal se jím třásti a prosil, abyještě jednou otevřel ústa.„Nedostaneš z něho ani pšouk,“ pravil mnich. „A kdyby se ti podařilo chuďasa probudit, cozískáš? Proklel tě jako pohan, ale já jej teď musím pokřtít. Až věc vykonám a až se z něhostane křesťan, nebude moci odvolat pohanskou kletbu.“„Snad,“ namítl postrašený žid, „není se křtem tak naspěch.“„Ne, ne! Má nejvyšší čas!“ děl opět klášterník.Potom se ještě chvilku hádali, ale maličký mužíček trval na svém a bránil se řka, že si nemůževzít na svědomí, aby chlap zašel jako nějaké hovado. S těmi slovy nabral z malého praménkuněco vody a ve jménu božím ji vylil na starcovo čelo.Žid za té práce uskočil, aby jej snad nezasáhla nějaká kapička, a vida, že je věc u konce,kráčel k domovu. Byl trochu stísněn, ale záhy se utišil u víře, že co jeho bůh činí, dobře činí, aže proti němu nikdo nic nezmůže.186