OBRAZY Z DÄJIN NÃRODA ÄESKÃHO I. VLADISLAV ... - Rodon
OBRAZY Z DÄJIN NÃRODA ÄESKÃHO I. VLADISLAV ... - Rodon OBRAZY Z DÄJIN NÃRODA ÄESKÃHO I. VLADISLAV ... - Rodon
V první polovině století šestého vytrhli ze svých asijských vlastí Avaři a dali se na pochod vkraje slovanské. Táhli v houfcích, táhli rozptýleni, aby žádná kořist jim neunikla, ale vmístech, kde sídliště byla četnější a kde lid vstával k odporu, sráželi se ti jezdcové avarští veveliký zástup a vítězili i množstvím i divokostí. Byli pak Avaři postavy veliké, vynikali silou,a pokud jde o rychlost, nikdo se jim nevyrovnal. Hnali se na koních s tváří schýlenou kekrkům svých zvířat, hnali se podobni mračnu a kožišiny vlály s jejich ramen a oštěp ležel vjejich rukou a křivá šavle i sekera. Když pak nalehli na sídliště slovanská, rozvalili je azakládajíce oheň pálili všechno, co hoří: chýše, úrodu i les.A jako byl strašný pochod Avarů, tak bylo strašné i jejich táboření. Sotva udeřil mráz,zastavovala se jízda avarská a na příhodném místě rozbila stany. Potom mužové, ženy i dívky,kterých se Avaři zmocnili, v bídě největší a v otročení musili jim sloužit a býti jim po vůli.Jedni vršili podle tábora val, druzí hrabali pod sněhem píci a hlad a běda a rány byly jimodplatou. Tehdy stékala krev po stehnech žen. Strašná objetí je zraňovala a zuby avarskézůstavovaly stopy na jejich tvářích. I šířil se mezi lidem děs. I povstávali někteří kmenovéslovanští a hledajíce smrt bez naděje na vítězství se bouřili.Tak poroba a strázeň učila muže toužení po životě volném a dále učila je nenávisti. Takvposled všichni planuli záštím proti Avarům: i ti, kteří byli poraženi, i ti, kdo bez bitevvcházeli v poddanství a o své vůli přijímali jho.Když se dovršovala míra trápení, žil v Dakii, to jest v zemi, která ležela tam, kde jest dnešnídržava rumunská, panovník jménem Dobrenta. Ten řečený Dobrenta odepřel platiti desátky zestád a zvedl proti Avarům válku. I vytáhl chakan avarský, aby poplenil Dakii a zabilDobrentu. Šel s velikým vojskem, šel z krajiny lysé do krajiny lesnaté, a když vkročil vhouštinu, bylo jeho jezdcům bráti se vpřed tak, aby kůň sledoval koně. Tehdy, když stísněnabyla jízda avarská a když se nikterak nemohla rozvinout k útoku, vrhl se Dobrentův lid naAvary a strhával je s koní a zabíjel je.Tak skončila výprava nezdarem a chakan avarský, který se nazýval Bajan, byl přinucen kústupu. I vrátili se Avaři do opevněného tábora a Bajan vypravil k Dobrentovi posly. Poslovébyli pak dva, ale šlo s nimi několik mužů méně výborných a méně zběhlých v umění řeči.16
Když stanulo poselstvo avarské před Dobrentou, nesesedlo s koní a nepřijalo pohostinství,které kázal obyčej mezi těmi, kdo rozmlouvali za svůj kmen se staršími kmene druhého.Avaři nesesedli tedy s koní, ale setrvali v sedle a s výše hřebců rozmlouvali s Dobrentou. Abylo v té jejich řeči vybídnutí, aby Dobrenta vydal zadržená stáda a poslal do otroctví tolikmužů slovanských, kolik má stádo kopýtek.Když poslové domluvili, rozlehl se před chýší Dobrentovou nářek, mužové žehrali nachakanovu zpupnost, a hlas toho žehrání i nářku byl tak mohutný a tak pronikavý, že hřebciavarští se postrašili a jali se pobíhati. Jezdcové nemohli pak zadržeti ani jejich skoků anijejich vzpínání. I chřestily přezky na postrojích koní a zvonily volné puklice, na nichžzobrazen je úponek, či tvář s rozpjatými křídly, či jelen, který prchá, či pták, jemuž je jménoNoh. I chřestily ozdoby a křivá šavle zvonila o sekeru za těch poskoků.Tu se přihodilo, že jeden z hřebců zasáhl kopytem člověka Dobrentova a že jej zabil. PotomDobrenta kázal uchopiti koně za uzdy a přiskočiv, sám vykonal, co řekl: škubal udidlem azpůsobil, že z huby hřebcovy stékala krev. Tehdy padl kůň Avarův na bok a posel stěží sevyprostiv jal se u velikém hněvu křičeti a pravil:„Všechna země je stan chakanův. Všichni jsme jeho otroky, ale ty se staneš otrokem méhootroka posledního, který nemá ani zubů, ani pohlaví.“Řka to mluvil ještě zpupněji. Dobrenta zasadil mu tedy ránu a strhnuv jej znovu se sedlautratil ho. Dále rozkázal Dobrenta zahubiti i druhého posla i všechen jejich průvod.Když se věc donesla Bajanovi, když vládce avarský vyslechl zprávu o smrti dvou bojovníků znejpřednějších, poručil chystati novou výpravu proti Slovanům dáckým. I napásli jezdcovésvé hřebce a klisničky, i přibroušeny byly hroty oštěpů a ostří seker. I zvedl se chakan s loževystlaného vzácnými kožišinami a vyšel ze stanu, který byl uprostřed tábora.Dvakrát se srazilo jeho vojsko s lidem Dobrentovým, dvakrát bylo chakanovi konati dalekouvýpravu, ale Slovany dácké nepokořil.Záhy po nezdařené výpravě stalo se, že i západní kmenové slovanští povstali proti Avarům.Přepadali je, bili oddíly menší i veliké a moc chakanova ustupovala. Tu bylo zřítí, že ta moc i17
- Page 4 and 5: kolem nich v rodinách a v rodech.
- Page 6 and 7: péči o jídlo. Jen Stařena rozho
- Page 8 and 9: I stalo se pak, že před shromáž
- Page 10 and 11: Uplynulo deset, dvacet, padesát, s
- Page 12 and 13: Jiní kupci, nakupující med, vosk
- Page 14 and 15: Posvátná socha jde v jejich čele
- Page 18 and 19: vláda jeho nikdy se nestala vládo
- Page 20 and 21: houkání avarské neslo se před j
- Page 23 and 24: Sicharius nebyl však obratný nada
- Page 25 and 26: ŘÍŠE VELKOMORAVSKÁPribynaKdyž
- Page 27 and 28: Pribyna naslouchal té řeči se vz
- Page 29 and 30: Když nastala noc, vešel Pribyna s
- Page 31 and 32: V dobrém vnuknutí jsi se vrátil
- Page 33 and 34: Když se naplnil čas, a když ty d
- Page 35 and 36: německé zcházely a řídly. Vít
- Page 37 and 38: Když odešel a když se shromážd
- Page 39 and 40: K těm dvěma bratřím řekl Micha
- Page 41 and 42: jeho hlas. Kocel pak naslouchal slo
- Page 43 and 44: Vůle papežova byla však pevná.
- Page 45 and 46: I porozuměl Svatopluk varovným sl
- Page 47 and 48: Kocel vyslechnuv čtení buly Hadri
- Page 49: Velkomoravské ležel oslepen v ža
- Page 52 and 53: Tak Němci v beznaději a zármutku
- Page 54 and 55: pozvednouti džbánek a misku s vod
- Page 56 and 57: Na divých honbách, pod trámovím
- Page 58 and 59: plen a že nedáte věžím srdcí
- Page 60 and 61: Sotva se rozneslo, že strůjce moc
- Page 62 and 63: Někteří přední mužové češt
- Page 64 and 65: Tak mluví o Ludmile pověst, ale t
Když stanulo poselstvo avarské před Dobrentou, nesesedlo s koní a nepřijalo pohostinství,které kázal obyčej mezi těmi, kdo rozmlouvali za svůj kmen se staršími kmene druhého.Avaři nesesedli tedy s koní, ale setrvali v sedle a s výše hřebců rozmlouvali s Dobrentou. Abylo v té jejich řeči vybídnutí, aby Dobrenta vydal zadržená stáda a poslal do otroctví tolikmužů slovanských, kolik má stádo kopýtek.Když poslové domluvili, rozlehl se před chýší Dobrentovou nářek, mužové žehrali nachakanovu zpupnost, a hlas toho žehrání i nářku byl tak mohutný a tak pronikavý, že hřebciavarští se postrašili a jali se pobíhati. Jezdcové nemohli pak zadržeti ani jejich skoků anijejich vzpínání. I chřestily přezky na postrojích koní a zvonily volné puklice, na nichžzobrazen je úponek, či tvář s rozpjatými křídly, či jelen, který prchá, či pták, jemuž je jménoNoh. I chřestily ozdoby a křivá šavle zvonila o sekeru za těch poskoků.Tu se přihodilo, že jeden z hřebců zasáhl kopytem člověka Dobrentova a že jej zabil. PotomDobrenta kázal uchopiti koně za uzdy a přiskočiv, sám vykonal, co řekl: škubal udidlem azpůsobil, že z huby hřebcovy stékala krev. Tehdy padl kůň Avarův na bok a posel stěží sevyprostiv jal se u velikém hněvu křičeti a pravil:„Všechna země je stan chakanův. Všichni jsme jeho otroky, ale ty se staneš otrokem méhootroka posledního, který nemá ani zubů, ani pohlaví.“Řka to mluvil ještě zpupněji. Dobrenta zasadil mu tedy ránu a strhnuv jej znovu se sedlautratil ho. Dále rozkázal Dobrenta zahubiti i druhého posla i všechen jejich průvod.Když se věc donesla Bajanovi, když vládce avarský vyslechl zprávu o smrti dvou bojovníků znejpřednějších, poručil chystati novou výpravu proti Slovanům dáckým. I napásli jezdcovésvé hřebce a klisničky, i přibroušeny byly hroty oštěpů a ostří seker. I zvedl se chakan s loževystlaného vzácnými kožišinami a vyšel ze stanu, který byl uprostřed tábora.Dvakrát se srazilo jeho vojsko s lidem Dobrentovým, dvakrát bylo chakanovi konati dalekouvýpravu, ale Slovany dácké nepokořil.Záhy po nezdařené výpravě stalo se, že i západní kmenové slovanští povstali proti Avarům.Přepadali je, bili oddíly menší i veliké a moc chakanova ustupovala. Tu bylo zřítí, že ta moc i17