OBRAZY Z DĚJIN NÁRODA ČESKÉHO I. VLADISLAV ... - Rodon

Když Břetislav dokončil opevnění skutečná, obsadil na oko staré hradiště, které slulo Kobyla.Zůstavil v něm jen hrstku lidí a přikázal jim, aby pálili ohně.Od pohraničního hradu Kobyly směřovala cesta hlubokým údolím do vnitra země. Tísnily jihory a na těch horách leželo vojsko Břetislavovo. Leželo tam již pět dní. Dne šestéhonavrátila se jedna z knížecích hlídek a pravila kmetům:„Císař se blíží!“I rozhlédl se Břetislav naposledy po svých lidech a šel podle míst, kde leželi, a dotýkal sejejich ramene a mluvil k nim. Oni pak odpovídali, hledíce na jeho pevnou tvář a na meč, onějž se opíral.Záhy potom přiblížil se jakýsi oddíl a kníže dal znamení lidem, kteří byli na hoře zvanéKobyla, aby opustili své místo. I vyšli ti lidé a prchli hluboko do hvozdu a zanechali vtábořišti oheň i pohozenou zbraň. Na cestě, kterou prošla ta hrstka lidí, ležely pak haluze azpřelámané větévky a krátce všechny věci, jež zkušeným mužům naznačují, kudy se bralovojsko.Vidouce pošlapanou stezku a domnívajíce se, že celé vojsko je již totam, zastavily se strážecísařské a prohýbaly se nad tou zbabělostí smíchem. Někteří z nich padali dočista na záda ajiní u veliké veselosti se bili do stehen.Když pak přišly stráže císařské do tábora, mluvily i o tom, co zahlédly, a jejich řeč byla:„Ach, což otálet, což připravovat boj, když věru dostačí, aby se vojsko zjevilo v průseku a jižta chasa prchá! Jak je dohoníme? Kde? Zastaví se aspoň u Plzně? Jestliže potom nezemrouděsem, schytáme je, jako síť lapá ptáčky!“Podobné posměšky se donesly až k císaři. Vyslechl je, a když přezvěděl, že pohraniční hradKobyla je opravdu zůstavem vítězům na pospas, dal zatroubit do rohů. I seskupili setrubačové a způsobili hluk, jaký bude slyšán v předvečer posledního soudu. Když utichl, ujalse slova císař a řekl:160