OBRAZY Z DĚJIN NÁRODA ČESKÉHO I. VLADISLAV ... - Rodon

Když jim to bylo dovoleno a když vešli, rozhlížel se Břetislav po závorách a dveřích. Chtěl naně udeřiti, ale náhoda mu posloužila jinak:V ten den byl totiž svátek, a hle, panna tisíckrát vytoužená, Judita, vychází z kláštera. Jdepodle zvyku se svými družkami zvonit k nešporům.Jak ji smělý únosce spatří, neví radostí o sobě. Rozjede se, uchvátí ji, zvedne dívčinu do sedlaa letí k bráně. Ale cesta k východu je zatarasena: od sloupu k sloupu visí řetěz silnější, nežbývají mlýnské provazy.Když Břetislav spatřil tu mocnou překážku, přeťal ji mečem a dodnes je viděti rozpojenýčlánek řetězu na důkaz té přesilné rány.Tak se Břetislav zachránil, tak unikl, tak byla unesena Judita. Jeho druhové došli však krutéodplaty. Nepřátelé vyloupali jedněm oči, druhým uřízli nos, třetím zutínali nohy a ruce.Zatím Břetislav s unesenou pannou a několika málo muži dorazil do Prahy. Ale nezdržel setam. Nechtěl, aby někdo mohl viniti Čechy z bezpráví, a tak sotva pozdravil knížete, svéhootce Oldřicha, spěchal na Moravu, která mu již předtím byla dána v moc.Na Moravě byl tedy příbytek Břetislavův, tam bylo jeho panství, tam vládl za souhlasuknížete Oldřicha i za souhlasu císaře, který v těch dobách rozšířil svou moc nad českýmizeměmi.Zatím v Polsku vypukly rozmíšky mezi syny Boleslava Chrabrého a sláva polského jménapohasínala. Tehdy se obrátil Měšek II. o pomoc ke knížeti pražskému a ten zapomenuv nastaré nepřátelství a uvěřiv, že Polsko a Čechy mají společného nepřítele, chtěl sdružiti svůjmeč s mečem Měškovým. Císař viděl v tom počínání proradu. I jal Oldřicha a uvěznil jej.Potom dosedl s pomocí císařovou na trůn poznovu Jaromír, Morava zůstala však i nadále vmoci Břetislavově.To jest doba přesmutná a plná potupení, neboť císař rozkazoval v zemích českých a nakládal snimi jako se svým statkem. Věc byla taková, že ji hrdí lidé nemohli snésti. Snuli myšlenky a137