OBRAZY Z DĚJIN NÁRODA ČESKÉHO I. VLADISLAV ... - Rodon

Roku 1029 podnikl totiž císař Konrád válečné tažení proti knížeti polskému Měškovi II.Břetislav připojiv se k němu (snad podle své povinnosti vasalské) počínal si tak, že Moravabyla navrácena ve starý svazek s panstvím českým. I dobyl hradišť moravských, zmocnil senesmírného počtu zajatců a sám se uvázal v držení té země.Záhy potom se císař zapletl do války se Štěpánem Maďarským. Břetislav poslušen patrněhlasu, který mu zazníval v mysli, následoval císaře a pronikl se svým vojskem až k Ostřihomi.Na té cestě přišel k hradu děvínskému a pro zvláštnost místa a pro stará vypravování chtěl setam pozdržet.I spatřujeme jej, jak chodí po dunajském břehu a jak k němu připlouvá jakýsi rybář. Měl síťobtíženou kaménky, to jest takovou, která zabírá až ke dnu, a lovil. Zdálo se, že marně maříčas, neboť sotva se v síti zatřepetala nějaká rybka, sáhl po ní a vhodil ji zpět do řeky. Počínajesi takto, doplul ten rybář málem až k místu, kde stál Břetislav.„Jakápak je to práce? Co děláš?“ řekl mu kníže.Rybář pokynul v odpověď a jal se zvedat sítě. Potom přirazil a trhnuv provazem, vylovil kříž.Byl celý – z bronzu. Měl dvě ramena a nápis od strany levé ke straně pravé a dále nápisdruhý, který byl vyryt od shora dolů. I dal rybář knížeti to, co vylovil. Po chvíli, když lodiciodnesl proud a když se vladař zhostil údivu, poznal prý písmo Konstantinovo a četl dvě věty:Jsem východ i západ. Jsem čas míjející i ten, který přichází.Odtud měl kníže za to, že se mu dostalo božího pokynutí, a věřil, že rybář sklánějící se nadřekou byl poslán svatým apoštolem.Podobné myšlenky nemají místa ve vážném vypravování, a jestliže se tu a tam přecevyskytnou, je to jen proto, aby ukazovaly k zadumání Břetislavovu a k jeho touze. Jsou plané,není o nich zmínky v zápisech.135