OBRAZY Z DĚJIN NÁRODA ČESKÉHO I. VLADISLAV ... - Rodon

úpadku, ale v něm snad právě spočívají počátkové společného povědomí. Vypravuje se, že setehdy zdálo, jako by český stát i rod jeho knížat měl zaniknouti. Cizí vládcové rozhodovali očástech české říše. Lid se hrozil jejich správy a velmožové se jí děsili. Tíseň vnukla všemČechům cit, že jejich země bude dána v lup a v plen a v zajetí a v posměch všelikému tělu poní chodícímu. Vladař, jakož bylo již řečeno, neměl ani odvahy ani věrnosti. Bázeň činila zněho ukrutníka, a tak po způsobu všech slabochů zabíjel lidi a nenáviděl je. Nebylbojovníkem, který zápasí a přemáhá, ale jako vlk se vrhal ze zálohy na každého, kdo munaháněl strach.Již v prvých letech své vlády dal tedy Boleslav III. vykleštit svého bratra Jaromíra a toho,který byl nejmladší a který slul Oldřich, chystal se zavražditi. Kněžic unikl jenom o vlásek.Unikl se svou matkou, neboť ani ona nebyla jista životem před zběsilostí BoleslavaUkrutného.Potom syn i matka pobývali v Bavořích. Pobývali ve vyhnanství, a jakož se často přihází,stalo se, že tíseň a pronásledování daly v jeho srdci vyrůsti všemu, co v něm bylo špatné, apotlačily to, co jest veliké a ryzí. Tak dorostl i Oldřich v muže úskočného a lstivého avěrolomného.Po zkáze Boleslavově a potom, když ze země ustoupila moc polská, ujal se vlády třetí synBoleslava II., Jaromír. Mladšímu Oldřichovi bylo se spokojit údělem na Žatecku. Co tam mělčinit? Čím se měl zabývat? Jak mohl vyplniti svou prázdeň? Chodil po lesích a lovil zvěř.Jednou, jak se vypravuje, setkal se na podobné toulce se ženou jakéhosi Křesiny, jejíž krásajej uchvátila tak příliš, že se na nic neohlížel a odvedl ji do svého domu. Je ovšem dlužnověřiti, že se věc nestala proti vůli té paní a že jí nebyla protivná. Z toho spojení narodil seknížeti syn, který byl nazván jménem Břetislav. Vyrostl v krásného jinocha. Jeho mysl bylajasná a plná odvahy a plná toužení. Nejen to. Duch, který neumírá, vanutí nezřetelnémyšlenky, jež snad rozechvívala Boleslava Prvého, tucha a síla, které daly vzrůsti říšiMojmírově, a vposled poroba polská a německá oznívaly v jeho toužení. Vedly Břetislava kodvetě. Vedly ho na východ i sever. Skytly mu cíl. Ukazovaly cestu jeho práci.Prvý čin Břetislavův udál se sedmnáct let potom, když jeho otec Oldřich zapudil Jaromíra asám se zmocnil vlády.134