OBRAZY Z DĚJIN NÁRODA ČESKÉHO I. VLADISLAV ... - Rodon

doráží a ve vzteku si rve vlastní údy? Co jest zbožný strach proti davu, který je zpit krutostí?Pranic!A jako se moc asylu ukázala planou na dvoře biskupském, tak opět selhala v nádvoří hraduLibice: Zbrojenci prolomili vrata chrámová. Tu, jak se vypravuje, přihodilo se, že kříž, kterýstál pevně na svém výklenku, sám od sebe a nedotčen lidskou rukou se pozvedl a ranoudopadl před ty, kteříž v zběsilých poskocích drali se v chrám. I zastavil se krok těch lidí,zděsili se blízkosti Boha. Utišili se. Ale ďábel vnukl přec jednomu z mužů zrádnou myšlenkua ten člověk podle rady ďáblovy pravil:„Spytimíre, Pobraslave, Poreji, Čáslavě, vy bratři Vojtěchovi, kteříž se skrýváte, a ty, Radlo,příteli domu Slavníkova, proč se bojíš? Je konec vaší zvůle, je konec vaší pýchy, jstepřemoženi, ale ušetříme vás, když s pokorou a důvěřivostí vyjdete z chrámu a když sepokloníte moci Boleslavově.“Sotva dozněl hlas zrádce, bylo slyšeti, jak ti bední lidé mezi sebou šeptají a jak se radí, co byměli učiniti. Bylo slyšeti poplakávání dítek a šum hlasů a smýkání se těl, neboť kostel bylnaplněn až po sám okraj.Když pak vzešel úradek těch ubožáků, promluvil kněz Radla a řekl:„Důvěřujeme vám. Ve jménu Boha jest vaše řeč. Ve jménu Boha jest naše doufání, a oltář, tensloup nebes, je sloupem naší úmluvy.“Potom vyšel Radla provázen knížaty a lidmi staršími a ženami, které nesly nemluvňátka.Již vyšel člověk poslední. Již jsou všichni pod širým nebem. V té chvíli ozval se šumot, kterývzrůstá. V té chvíli ozval se poznovu válečný křik a došlo k řeži. Všichni lidé z roduSlavníkova byli povražděni. Všechna neviňátka, ženy i lidé nejstarší, všechna knížata avšichni služebníci byli pobiti.A to je příběh zkázy zlické. To je vypravování o konci panství posledního knížete, který vládlve svém kraji a jen neochotně uznával vůli Boleslavovu. To jest vyvrácení panstvíkmenového a počátek jednoty země.132