TM 05/2011 - TechMagazín

ekonomikaSPOTŘEBA PLYNU LONI STAGNOVALA, ALE V BUDOUCNU VÝRAZNĚ POROSTEAčkoli v prvním čtvrtletí 2011 spotřebazemního plynu v ČR mírně poklesla, připřepočtu na normál ale podle údajů Česképlynárenské unie (ČPU) zůstává meziročnětéměř stejná. Při přepočtu na normál (DTN)je pokles zanedbatelný, spotřeba se snížilajen o 0,64 %.„Na snížení spotřeby má vliv několik faktorů:recese průmyslové výroby, projevují se úsporya zvyšování podílu energie z obnovitelnýchzdrojů. Spotřeba plynu bude víceméně stagnovat,zvýšení spotřeby očekáváme pouze v souvislostis výstavbou paroplynových elektráren,“ uvedlOldřich Petržilka, senior manažer ČPU.Průmyslová výroba se u nás v předchozích letechvýrazně propadla a podle Svazu průmyslu a dopravyČR musel tuzemský průmysl v roce 2009překonávat nejhorší situaci, způsobenou vnějšímifaktory, od vzniku České republiky. Z průzkumu,který uskutečnila společnost RWE mezisvými odběrateli vyplývá, že na redukci odběruzemního plynu mělo vliv především omezeníprodukce z důvodu hospodářské krize, bankrotnebo insolvenční řízení a ukončení provozu.„Nárůst spotřeby plynu zaznamenáváme u prodejestlačeného plynu pro dopravu (CNG), jehožprodej za rok 2009 činil v ČR 8,1 milionu m 3 .V porovnání s rokem 2008 jde o téměř pětinovýnárůst,“ uvedla Markéta Schauhuberová z ČPU.Unie odhaduje, že se do roku 2020 tuzemskáspotřeba CNG může zvýšit až stonásobně na800 milionů m 3 .Na vyšší tuzemské spotřebě zemního plynu,která podle odhadů Operátora trhu s elektřinoua plynem (OTE) a analytické firmy EGÚ Brnov příštích 5 letech vzroste o zhruba 10 %, sebudou podílet i nové projekty paroplynovýchelektráren. V současné době je v ČR připravováno7 projektů plynových elektráren v různémstupni rozpracovanosti o celkovém výkonu 1820MW – např. společnost RWE Transgas chystástavbu paroplynové elektrárny poblíž Mochovau Prahy o výkonu zhruba 1000 MW, ČEZ budujeparoplynovou elektrárnu v severočeskýchPočeradech a další projekt chystá v Mělníku.Do roku 2016 by spotřeba plynu měla vzrůst zesoučasných 87,4 terawatthodiny na 96,2 TWh.Mezi roky 2013 a 2035 očekává OTE a EGÚ Brnopozvolný růst spotřeby plynu, v roce 2040 by všakroční spotřeba v souvislosti s instalací tří blokůs kombinovaným paroplynovým cyklem o výkonu1290 MW měla narůst na zhruba 140 TWh.V EU patří 51 % nově postavené kapacity zemnímuplynu. Spotřeba zemního plynu v unii lonipodle předběžných úajů organizace Eurogasvzrostla o 7,2 % na 5655 TWh. Počet odběratelůke konci loňského roku činil 115,4 milionu, cožje o 1 % více než na konci roku 2009. EK SCHVÁLILA SUPERLASER POBLÍŽ PRAHYVizualizace připravovaného superlaserového centra u PrahyEvropská komise předposlední dubnový týden definitivněschválila projekt superlaseru ELI (ExtremeLight Infrastructure), který má s využitím fondůEU vyrůst v Dolních Břežanech u Prahy. Evropskéfinance budou poskytnuty z programu Výzkuma vývoj pro inovace, z něhož může ČR v rozmezílet 2007 až 2013 čerpat na vědecké projekty přesdvě miliardy eur (přes 48 mld. Kč). Centrum zatéměř 7 mld. Kč by mělo začít fungovat už v roce2014 a půjde o vědecký komplex světového významu,disponující nejvýkonnějším laserem nasvětě. Bude sloužit pro zkoumání buněk neboterapii nádorů.„Projekt ELI je výsledkem intenzívní spolupráce40 výzkumných institucí ze 13 zemí EU. Výkonlaseru by měl být až stokrát větší, než dosudmají největší zařízení tohoto druhu. Součástíprojektu jsou i dvě další vědecká centra s odlišnýmzaměřením, která by měla vyrůst v Maďarskua Rumunsku. Mezi technologie a projekty,u kterých se očekává, že přinesou dlouhodobéekonomické dopady, patří především nové technikypro lékařské zobrazování a diagnostiku,radioterapii a léčbu rakoviny, nástroje pro vývoja testování nových materiálů, nové technikypro nakládání s radioaktivním odpadem a takdále. Vědci se v Dolních Břežanech budou zabývattaké některými problémy termojadernéfúze,“ charakterizuje přínos centra ministerstvoškolství a kultury, do jehož kompetence projektspadá.V Bruselu také čeká na schválení pět dalších významnýchvědeckých projektů, které mají vzniknoutv ČR. Je mezi nimi např. Biotechnologickéa biomedicínské centrum Biocev, které by mělovyrůst poblíž Vestce u Prahy, nedaleko zmíněnéhosuperlaseru ELI. Na schválení čeká i Středoevropskýtechnologický institut (CEITEC) za 6,5 mld.Kč, který má vyrůst v Brně a věnovat se výzkumubiomateriálů a robotických systémů využitelnýchpři náročných operacích. V moravské metropolimá vyrůst rovněž Mezinárodní centrum klinickéhovýzkumu (FNUSA-ICRC) za zhruba 5 mld. Kč, neboUdržitelná energetika Centra výzkumu ŘEŽ za2,45 mld. Kč. Poslední velký projekt je ostravskésuperpočítačové centrum IT4Innovations za1,8 mld. Kč. 5/201153