TM 05/2011 - TechMagazín

Téma: Fleet management a automobilová technika / Autosalon 2011je považován za velmi perspektivní (stlačenýnebo zkapalněný vodík se může spalovat přímov motorech, ale na rozdíl od běžných paliv nevytváříprakticky žádné emise, výstupem je vodnípára a malé množství kysličníků dusíku). Využitíčistého vodíku však sebou přináší i zásadní nevýhody- zatím je tu problém s jeho bezpečnouvýrobou (je drahá), a skladováním, vyžadujícímitechnologie pracující s extrémními tlaky a nízkouteplotou, což je zatím brzdou pro jeho masovérozšíření. Vodík ve směsi se vzduchem je výbušný,což přináší bezpečnostní rizika, jejichž řešení jenákladné.Vodíkové projekty jsou tak zatím hlavně v experimentálnímstádiu a fázi různých pilotních projektů,které mají ověřit podmínky praktické využitelnostitohoto pohonu. Nicméně už se budují vodíkové plnicístanice (jedna z nich vybudovaná ve spoluprácise společností Linde Gas v Neratovicích fungujejiž i u nás a v rámci městské dopravy provozovanéfirmou Nerabus se tam lze svézt autobusem na vodíkovýpohon). Také výrobci automobilů už připraviliprvní modely určené pro tento druh paliva – např.GM, BMW se už připravují na vodíkovou budoucnost.Velkou roli při uplatnění vodíku sehrál nástupnových technologií, kdy např. díky využití nanotechnologiílze už vyrobit lehké, ale extrémně pevnénádrže umožňující tankování zkapalněného vodíku.Další z prozatímních nevýhod vodíku a jeho uplatněnív dopravě je potřebná infrastruktura. Zatímcou plynového pohonu jde v podstatě pouze o doplněníjiž existující sítě čerpacích stanic, vodík,podobně jako elektromobily, bude vyžadovatvýstavbu zcela nové infrastruktury s nemalýmibezpečnostními nároky. Všeobecně se však předpokládá,že v budoucnu bude s jeho levnějšímzískáváním a prakticky nevyčerpatelnými zásobaminejperspektivnějším řešením současného nevyhovujícíhosystému založeného na spotřebováváníomezených zdrojů fosilních paliv – i když novéobjevy ropných nalezišť mohou hrozbu jejich vyčerpáníještě na čas oddálit.Vodík se ovšem už uplatňuje i v jiné podobě, je využívánv palivových článcích, kde vyrábí energii propohon elektromotorů přímo ve vozidle. Elektřinavzniká elektrochemickou reakcí vodíku (stlačenéhoči zkapalněného, nebo chemicky vyvinutého rovněžv automobilu např. ze zemního plynu, metanolu,benzínu apod.) s kyslíkem (dodávaným ze vzduchu).Palivové články nabízejí ve srovnání s klasickýmiakumulátory delší dojezd a jsou ekologičtější, protožese v nich neuplatňují škodlivé těžké kovy jakou klasických baterií.Vodíková čerpací stanice v NeratovicíchKontroverzní biopaliva:Dobrý záměr, aleproblematická realitaKapitolou sui generis jsou biopaliva,rozšířena hlavně v zahraničí,např. v Brazílii, kde se vyrábí etanolpoužívaný jako palivo z cukrovétřtiny, či ve Skandinávii, známésvým eko-trendem. U výdejníchstojanů na čerpacích stanicích sezačaly objevovat nápisy avizujícímožnost tankovat palivo s označenímE85. Jde o tzv. bioetanol,což je palivo vyrobené z biomasy z 85 % etanolua z 15 % naturalu 95 (minimální podíl etanolu musíbýt 70 %). Pro většinu běžných vozidel se používá vesměsi (obvykle 1:1) s klasickým benzínem, některévozy jsou však vybaveny motory umožňujícími jehospalování i v jiném poměru, včetně čistého etanolu– např. Volvo Multi-fuel. K výhodám biopaliva E85patří kromě skutečnosti, že je vyráběno z obnovitelnýchzdrojů i nižší emise CO 2, vyšší oktanové číslo(101 a více – obvykle 104-9) a zejména nižší cenakvůli osvobození od spotřební daně. Provozovateléaut s pohonem na E85 zapsaným v TP ušetří i nasilniční dani, kterou neplatí podobně jako např.hybridní vozy.Biopaliva mají však i svá „ale“. K nevýhodám etanolovéhopaliva patří problematické startování zachladného počasí (do směsi je potřeba pak přidatvíce normálního benzínu) a také není vhodný provšechny motory (zatímco moderním motorůms větším objemem a turbodmychadlem vyššíoktanové číslo E85 může přidat na výkonu, staršínízkoobjemové pohonné jednotky naopak nejsouna E85 konstruovány), některé je nutno i upravit(nastavení řídící jednotky, často i nutnost mechanickýchzásahů do motoru – např. jiný kompresnípoměr, časování, předstih apod.).O tom, že přesvědčit řidiče tankující do nádrží tradičněbenzín a naftu k přechodu na jiné palivo neníjednoduchá záležitost, se mohli nedávno přesvědčitv Německu, kde čerpací stanice začaly nabízetnové biopalivo E85. Akce však v první fázi skončilafiaskem – řidiči novinku odmítli v obavě před poškozenímsvého motoru, které na nové palivo neníuzpůsobeno. Renomovaný autoklub ADAC vydaldokonce seznamy kompatibility jednotlivých typůNa vodík už jezdí auta i autobusyvozidel a jejich motorů propoužívání E85.Nadšená až nekritickápropagace biopaliv bylamotivována hlavně ekologickýmihledisky, ale vývojukázal, že nejsou až tak ideálnímřešením, jak by se naprvní pohled zdálo, a jejichneuvážené nasazení (navícdiktované přímo zákonemv podobě povinného přidávánído pohonných hmot)v masovém měřítku mái stinné stránky. Obecně způsobila mj. i osazovánízemědělských ploch plodinami pro výrobu biopaliv,na nichž zemědělci se štědrou státní podporoumohou vydělat, namísto tradičních rostlin pro potravinářskéúčely (žlutá záplava řepky v české krajiněje dokladem těchto změn i u nás), a v celkovémpůsobení tak mohou způsobit více škody než užitku.Nové výzkumy a studie z Británie, Bruselu a USA navícukazují, že „zelená“ paliva mohou být paradoxněpro životní prostředí škodlivější než benzín a nafta.Elektřina – zatím v plenkách…V průběhu posledních let vstoupila do hry ještěelektřina, od níž si svět slibuje dopravu bez emisí,nezatěžující životní prostředí. Zatím však je topravda asi tak napůl. Pro elektromobily totiž chybízatím potřebná infrastruktura, a energie pro ně sevyrábí z velké části v běžných elektrárnách, které(zejména v případě uhelných) bezemisní rozhodněnejsou, nebo v motorech používající klasická fosilnípaliva. Nové technologie však neustále vylepšujívýdrž a kapacitu baterií a tím i dojezd elektromobilů,objevily se rychlodobíjecí stanice a rozbíhajíse pilotní projekty, které mají prověřit možnostielektrické budoucnosti dopravy. Jeden z nich i u nás– projekt Smart region ve Vrchlabí slouží jako „laboratoř“pro EU a jeho součástí je i program FutureMotion ověřující využití elektromobilů.V nejbližsích letech však budou do masovějšího nástupuelektromobilů, s nimiž se počítá hlavně proměsta, jimž by měly ulevit od emisí, řešením spíšehybridní vozy kombinující různé druhy pohonu (zpravidlaspalovací motor a elektromotor). Ty jsou nejenúsporné, ale hlavně již běžně dostupné a mohouvyužívat stávající infrastrukturu. /joe/38 5/2011