TM 05/2011 - TechMagazín

Téma: Fleet management a automobilová technika / Autosalon 2011NA CO BUDEME JEZDIT V ROCE 2050?Rostoucí ceny tradičních pohonných hmot přiměly mnohé řidiče i provozovatele autoparkůk zamyšlení nad tím, zda není čas poohlédnout se po jiném řešení. Ke slovu tak stále vícepřicházejí pohony a paliva označovaná přídomkem alternativní.Možností čím pohánět motory v nových i staršíchautomobilech je několik. Jejich způsob a použitétechnologie se odvíjejí hlavně od toho, zda jdeo úpravu již provozovaného vozidla na levnějšía úspornější palivo, nebo o koncepční řešení, kteréje zaměřeno na úsporný a efektivní provoz automobilův letech příštích. Bude automobily budoucnostipohánět elektřina, zemní plyn, nebo vodík?Plynová historie – a možnái budoucnostNejrozšířenějším alternativním palivem je – pokudjde o plynový pohon – LPG (Liquified PetroleumGas), čili zkapalněný propan-butan, kterýve světě využívá podle serveru Autorevue.czna 13 milionů vozů, z toho zhruba setina(130 000 osobních aut) jezdív Česku. LPG má u nás jakoalternativní plynné palivov širokém nasazení takénejdelší tradici - prvníauta, jejichž motorypoháněl propanbutanse na našichsilnicích objevila užpřed 20 roky. Vozidlana stlačený plyn všaku nás byla vyráběna už ve30. letech minulého století, kdy v předválečnémČeskoslovensku fungovaly i první plnící stanice natoto palivo. A historie plynových vozidel sahá ještědále – už v roce 1860 si francouzský konstruktérEtienne Lenoir nechal patentovat svůj dvoudobýspalovací motor na svítiplyn, který poháněl jehoHippomobile, což byl otevřený 5 až 7místný vůz setřemi koly, který se vyráběl od roku 1863.LPG nyní roste další plynová konkurence v podoběCNG, tedy pohonu na stlačený zemní plyn (CompressedNatural Gas). Počet aut na CNG u nás ovšemzatím ještě nedosahuje takového rozšíření jako napropanbutanové palivo, využívá se spíše v městskéhromadné dopravě, pro pohon vozidel komunálníchslužeb apod. V současné době jezdí v ČR asi 2900 vozidel poháněných zemním plynem ( z tohoje 312 autobusů), ale lze očekávat, že další budoupřibývat. Ve světě je toto alternativní palivo už rozšířenomezi motoristy více (pohání zhruba obdobnýpočet aut jako LPG), k největším příznivcům CNGpatří Italové (730 000 aut).Oproti LPG má CNG řadu výhod. Přestavba na LPGvychází sice o něco levněji (10 - 30 000 Kč oprotica 40 – 60 000 Kč za CNG konverzi), ale tato vozidlanesmí do podzemních garáží, zatímco CNGuž budou mít do nich vjezd povolen, a k dostáníjsou i domácí a malé plničky, které stačí připojit naběžný plynový rozvod a zřídit si tak plnicí místopřímo u sebe, zatímco LPG je možné tankovat jenu specializovaných plnicích stanic. Také tankovacídoby jsou už přijatelné – doplnit nádrž osobníhovozu na CNG trvá zhruba 4 minuty. Navíc lze poříditvůz na CNG přímo od renomovaných výrobců beznutnosti přestavby včetně užitkových vozů do 3,5t, které mohou využít i malé firmy a živnostníci, proněž jsou vozidla s úsporným provozem důležitýmfaktorem. Majitelé starších aut si však spíše nechávajímotory upravit na zkapalněný propan-butan LPG.Nižší využití CNG u nás je ovlivněno hlavně zatím relativněřídkou sítí míst, kde lze CNG do nádrží natankovat– zatímco LPG lze v Česku doplnit na zhruba800 místech, plnicí stanice CNG se počítají na desítky– v současné době je jich zatím zhruba padesát(z toho asi 30 určených veřejnosti,zbytek jsou podnikovéplničky pro vozovéflotily). Tato situaceby se všakměla poměrněrychle změnit.Veřejných plnicíchstanic budev průběhu příštíchlet rychle přibývat a jejichhustota by měla eliminovatjednu z dosavadních omezení CNG, cožbyl dojezd zhruba 200–250 km na jednustandardní nádrž, který se však postupně zvyšuje ažna 300–350 km plus další na benzínový pohon. Doroku 2020 má být u nás v provozu téměř 300 plnicíchstanic na CNG. Do hry vstupují také „domácí“ plničkyjaké dodává např. firma Fuelmaker. Společnost MotorJikov zahájila nedávno sériovou výrobu malýchplniček ideálních pro provoz menších firemníchautoparků o několika vozidlech.Prognózy uvádějí, že díky tomu by dynamicky mělopřibývat i vozidel na stlačený zemní plyn. V Evropěby jich mělo do roku 2020 jezdit až 23,5 milionua v ČR má k tomu datu jejich odhadovaný početdosáhnout 300–350 000. Poslední studie poradenskéspolečnosti GIA uvádí prognózu 28,7 miliónuCNG vozů do roku 2015.Výroba vozů na CNG v továrně Opel v RüsselsheimuAutomobilky už CNG akceptovalyRostoucí zájem motoristů o plynový pohon dokumentujíi stoupající počty zakázek firem, které se zabývajíjejich přestavbou, ale i skutečnost, že někteří výrobciautomobilů nabízejí modely vybavené možnostípohonu na CNG přímo z továrny. Patří k nim např.Ford, Fiat, Opel, VW, Volvo, Mercedes-Benz, Citroënaj., majitelé škodovek jsou však zatím odkázáni nadodatečné přestavby. K průkopníkům patří zejménaOpel, z jehož výrobních linek v továrně v německémRusselheimu sjíždějí CNG verze modelů Zafira a Astra.Opel a Fiat už také vyrábějí motory přímo optimalizovanépro plynový pohon, které mají tomu uzpůsobenýkompresní poměr a další parametry, aby nabídly conejlepší výkon. Přepínání mezi pohonem na klasickápaliva a CNG se děje automaticky a řidič jej kroměrozsvícení příslušné kontrolky ani nezaznamená (mezioběma pohony lze samozřejmě přepínat i manuálně).K hlavním výhodám CNG oproti tradičním palivůmpatří kromě ceny (zhruba polovina ve srovnání s benzinema naftou) hlavně nižší emise (výrazně méněCO 2, žádné emise pevných částic ve srovnání s naftou,a také nižší hlučnost plynových motorů oprotidieselovým až o 70 %). Ne všude je však plynovýpohon vhodným řešením – např. v horských oblastechmotorům poháněným LPG či CNG klesá výkona roste spotřeba, což snižuje celkový úsporný efekt.Se zemním plynem se můžeme setkat ještě v jednépodobě: LNG, což je zkapalněný zemní plyn (LiquidNatrural Gas). I když má ve srovnání s CNG některévýhody (potřeba menší nádrže, ale větší dojezdvozidla, minimum emisí, doba plnění srovnatelnás benzínem a naftou), převažují spíše nevýhodydané požadavky na jeho výrobu a skladování (složitátechnologie, nutnost skladování za velmi nízkýchteplot a odpařování paliva při delším odstavenívozu, drahý a náročný servis). Proto se LNG mezialternativními palivy příliš neprosadil a je používánpouze velmi malou částí vozů na plynový pohon.Okrajově se pro pohon vozidel využívá také bioplyn(metan), počty těchto vozidel v různých zemích(Švédsko, Švýcarsko, Francie, Island) jsou však v řádudesítek, a jsou používána hlavně v dopravě v okolímístních bioplynových stanic.Favorit příštích generací – vodíkVe spektru plynových alternativních paliv figurujeještě další významný hráč: vodík. Vodíkový pohon5/201137