tube preamp.pdf
tube preamp.pdf tube preamp.pdf
UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky 14Vnitřní odpor Ri (angl. plate impedance) je poměr přírůstku anodového proudu ∆Iak přírůstku anodového napětí ∆Ua při konstantním mřížkovém napětí Ug a udává se obvyklev [kΩ]:∆UaRi = , při Ug = konst. (3)∆IaZesilovací činitel µ (angl. amplification factor) je poměr přírůstku anodového napětí∆Ua k přírůstku mřížkového napětí ∆Ug při konstantním anodovém proudu Ua:∆Uaµ = , při Ua = konst. (4)∆UgPrůnik D (angl. penetrance) je převrácenouhodnotou zesilovacího činitele:1D =(5)µMezi diferenciálními parametry elektronky v daném pracovním bodě platí tzv. Barkhausenůvvztah:S ⋅ Ri ⋅ D = 1(6)Pracovní bod elektronky je jednoznačně určen trojicí odpovídajících hodnot Ua, Ia aUg (obvykle tyto údaje zjistíme z katalogu pro konkrétní elektronku). Pro tento pracovníbod definujeme anodový odpor v pracovním bodě vztahem:UaRp = , pro Ug = konst. (7)Ia
UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky 151.3 Princip zesilovačeZ charakteristiky vyplývá, že poměrně malá změna napětí Ug vyvolá změnu anodovéhoproudu Ia. To není u všech elektronek stejné, je to dáno druhem elektronky, vnitřnímuspořádáním i pracovním bodem. Změnou mřížkového napětí Ug můžeme tedy měnit anodovýproud Ia. Necháme -li anodový proud procházet vhodně zvoleným anodovým odporemRa, vyvoláme malou změnou mřížkového napětí velkou změnu anodového napětí Ua,a tak dostaneme nejjednodušší zesilovač. [4]Obr.č. 4 – Základní zapojení elektronky jako zesilovače
- Page 1: Nízko-frekvenční elektronkový p
- Page 5 and 6: Rád bych poděkoval vedoucímu bak
- Page 7 and 8: 7.1 SIMULACE AMPLITUDOVÉ CHARAKTER
- Page 9 and 10: UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované
- Page 11 and 12: UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované
- Page 13: UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované
- Page 17 and 18: UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované
- Page 19 and 20: UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované
- Page 21 and 22: UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované
- Page 23 and 24: UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované
- Page 25 and 26: UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované
- Page 27 and 28: UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované
- Page 29 and 30: UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované
- Page 31 and 32: UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované
- Page 33 and 34: UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované
- Page 35 and 36: UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované
- Page 37 and 38: UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované
- Page 39 and 40: UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované
- Page 41 and 42: UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované
- Page 43 and 44: UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované
- Page 45 and 46: UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované
- Page 47 and 48: UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované
- Page 49 and 50: UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované
- Page 51 and 52: UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované
- Page 53 and 54: UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované
- Page 55 and 56: UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované
- Page 57 and 58: UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované
- Page 59 and 60: UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované
- Page 61 and 62: UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované
- Page 63 and 64: UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované
UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky 151.3 Princip zesilovačeZ charakteristiky vyplývá, že poměrně malá změna napětí Ug vyvolá změnu anodovéhoproudu Ia. To není u všech elektronek stejné, je to dáno druhem elektronky, vnitřnímuspořádáním i pracovním bodem. Změnou mřížkového napětí Ug můžeme tedy měnit anodovýproud Ia. Necháme -li anodový proud procházet vhodně zvoleným anodovým odporemRa, vyvoláme malou změnou mřížkového napětí velkou změnu anodového napětí Ua,a tak dostaneme nejjednodušší zesilovač. [4]Obr.č. 4 – Základní zapojení elektronky jako zesilovače
Change language