20.07.2015 Views

Ceska republika od A do Z.indd - Databook.cz

Ceska republika od A do Z.indd - Databook.cz

Ceska republika od A do Z.indd - Databook.cz

SHOW MORE
SHOW LESS

Create successful ePaper yourself

Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.

ters<strong>do</strong>rfu (1739–1799). Tradiční provaznictví připomínámuzeum z r. 1998. Letecké muzeum z r. 2008.Jičín50°22'6.16"N; 15°10'12.41"EObec připomínána již r. 1052. Renes. tvrz v letech 1762–1765přestavěna na pozdně barokní zámek, dvoupatrovou obdélnoubu<strong>do</strong>vu s nárožní věží z r. 1619, zdevastovaná stavbav letech 1998–2000 obnovena novými majiteli a zpřístupněnaveřejnosti. V přilehlém parku řada klasicistních socha kašna z r. 1860, na okraji barokní sochy sv. Barbory a Ondřejez 1. poloviny 18. stol. Novogotická kaple sv. Jana Nepomuckéhoz r. 1881 se sochou světce z r. 1711. V obnovenémzámeckém pivovaru živé muzeum pivovarnictví a proslulástře<strong>do</strong>věká krčma.DětmaroviceKarviná49°53'42.6"N; 18°27'11.8"EPrůmyslová obec prvně zmíněna r. 1305. Novorománskýřímskokatolický kostel sv. Máří Magdalény z let 1869–1870.Něbrojova kaple z r. 1860. Na severním okraji vystavěnav letech 1971–1976 mohutná tepelná elektrárna.DětřichovSvitavy49°48'0.87"N; 16°31'50.34"EObec prvně připomínána r. 1347, pův. zvána Ditters<strong>do</strong>rf.Kostel sv. Petra a Pavla gotického pův<strong>od</strong>u ze 14. stol. obnovenpo požáru koncem 18. stol., ohrazen hřbitovní zdí s branou.Před hřbitovem kříž z r. 1806. Při vých<strong>od</strong>ním okrajidaňčí farma.Deštná – Dittersův hrobDeštnéOpava49°53'39.6"N; 17°40'56.28"EVes poprvé zmiňována r. 1320 v majetku olomouckýchbiskupů, nyní část obce Jakartovice. Tvrz <strong>do</strong>ložená r. 1480přestavěna na přelomu 17. a 18. stol. na trojkřídlý baroknípatrový zámek, nyní částečně zřícený. Za zámkem zbytekanglického parku. Gotický kostel Navštívení Panny Marieze 14. stol. upravován v 19. stol., u něj socha sv. Jana Nepomuckéhoz r. 1727.Deštné v Orlických horáchRychnov n. Kn.50°18'16.42"N; 16°21'1.69"EPův. dřevorubecká obec připomínána r. 1362, v ob<strong>do</strong>bí mezisvětovými válkami rozvoj turistického ruchu, nyní největšírekreační středisko Orlických hor. Dochovány rekreačníroubené chalupy. Barokní kostel sv. Máří Magdalény z let1723–1726 s cennými barokními varhanami z r. 1729, předním rokokové sousoší sv. R<strong>od</strong>iny z r. 1781. Poblíž muzeumzimních sportů, turistiky a řemesel z r. 1990. Na okolníchkopcích lyžařské terény.DeštniceLouny50°13'51.13"N; 13°36'36.76"EChmelařská obec prvně <strong>do</strong>ložena r. 1368. Pozdně barokníkostel Navštívení Panny Marie z r. 1783.DěteniceDětřichovLiberec50°53'35.16"N; 15°2'50.21"EObec založena během německé kolonizace ve 14. stol. jakoDittersbach, prvně písemně zmíněna r. 1409. Kostel sv. Annygotického pův<strong>od</strong>u přestavován v letech 1720, 1840 i později,věž z r. 1619. Proti kostelu zbytky barokního hosp<strong>od</strong>ářskéh<strong>od</strong>vora z 18. stol. Rozparcelováním panského dvora r. 1780vznikla jihozápadně u příhraničního lesa nová osada Kristiánov(Christiansau), nazvaná p<strong>od</strong>le zakladatele hraběteKristiána Filipa Clam-Gallase. Na vých<strong>od</strong>ním okraji zachovánvelký dům lužického typu s roubeným přízemíma hrázděným patrem.Dětřichov nad BystřicíBruntál49°49'54.51"N; 17°24'8.48"EObec u pramenů Bystřice připomínána r. 1320, pův. názevDitrichova Lhota. Barokní kostel sv. Jiří z <strong>do</strong>by kolem r. 1750.Vých<strong>od</strong>iště na horu Slunečná – viz samostatné heslo.DětřichoviceBruntál50°3'7.56"N; 17°26'40.79"EPřevážně rekreační chalupářská ves, nyní část obce SvětláHora. H<strong>od</strong>notný, avšak zchátralý pozdně barokní kostelsv. Michaela archanděla s areálem hřbitova a ohradní zdíz let 1771–1773, před hřbitovem litinový kříž z r. 1855.Devět skal Žďár n. S.49°40'14.71"N; 16°1'56.17"ENejvyšší hora Žďárských vrchů (836 m n. m.) a druhá nejvyššína celé Českomoravské vrchovině, na vrcholu skalnílabyrint tvořený třemi hřebeny s devíti věžemi, které dalyvrchu pojmenování. Na hlavním skalním bloku upravenávyhlídka zajištěná zábradlím. Rulový vrchol prohlášenr. 1976 přír<strong>od</strong>ní památkou, ve<strong>do</strong>u k němu značené turistickéstezky ze šesti směrů, nejkratší z Herálce.72

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!