TM 12/2011 - TechMagazín

ekonomikaPLYNOVOD GAZELA SE STÁVÁ REALITOUPodpisem výřezu plynovodního potrubí byla 20. října oficiálně uvedena do provozu hraničnípředávací stanice Brandov, která je součástí nově budovaného plynovodu přivádějícího doEvropy ruský plyn tzv. Severní cestou.HPS Brandov bude částí nově budovaného plynovoduGazela, který spojuje přepravní plynovou soustavu ČRs nově vybudovaným vysokotlakým plynovodemOPAL v Německu. Budoucí vysokotlakový plynovod ječeská větev rusko-evropského projektu Nord Stream.Kapacita stanice je zatím 7,6 mld. m 3 plynu ročně a podostavbě plynovodu přes území ČR Gazela dosáhne33 miliard, což je čtyřnásobek spotřeby celého Česka.Generálním dodavatelem stavby HPS Brandov jePokud ceny ropy neklesnou ze současných úrovní,oživení globální ekonomiky bude ohroženo a budeto mít dopady na hospodářské oživení, hlavně v rozvojovýchzemích, uvedla na energetické konferencigenerální ředitelka Mezinárodní agentury pro energii(IEA) Maria van der Hoevenová. Hrozba negativníchspolečnost Strojtransgaz (STG), investorem projektuje Net4Gas, který v ČR spravuje páteřní plynovody.Subdodavatelem vlastní stavby pro STG je českáspolečnost Plynostav. Stavba podporuje českouekonomiku nejen z pohledu diverzifikace zdrojůplynu, ale Česká republika posílila svou strategickoupozici v oblasti energetické bezpečnosti zemí EU.Strategická posila pro Evropu„Gazela má strategický význam nejen pro ČR, alecelou Evropu. Výsledkem mezinárodní spolupráces evropskými partnery je zejména diverzifikacepřepravních cest plynu s cílem zvýšení bezpečnostijeho dodávek, snížení závislosti evropskýchspotřebitelů na tranzitních zemích a tím zvýšeníenergetické bezpečnosti zemí evropského regionu.Považujeme tento projekt také za nejúspěšnějšípříklad česko-ruské spolupráce na území ČR,“ řeklSergej Makarov, předseda představenstva STG.Vysokotlaký plynovod Gazela je rozdělen na tři úsekyDRAHÁ ROPA OHROŽUJE EKONOMICKÝ RŮSTŘidiči už zaregistrovali u čerpacích stanic, že nafta se prakticky cenově vyrovnala benzínu,ale vysoká cena ropy netrápí zdaleka jen motoristy. Ve svém důsledku může znamenat rizikoi pro celkový hospodářský vývoj.tzv. LOTY. Strojtransgaz je hlavním dodavatelem prvníhoLOTu – 1A HPS Brandov a 1B – 52,3 km stavbypotrubí o průměru 1420 mm. Ukončení stavby druhéetapy se plánuje na konec příštího roku.Podobný projekt se na území ČR realizoval naposledypřed 20 lety. Jde zejména o objem investice, rozsahstavby, vytvoření nových pracovních míst v regionu,užití špičkových technologií a ohled na životní prostředíregionu. Technologický pokrok dokumentujetaké průměr potrubí, se kterým se v projektu pracuje:1420 mm, zatímco dosavadní soustava je tvořenapotrubím o průměru 900 až 1000 mm.Česko a Polsko spojuje StorkDalším významným prvkem v plynárenské infrastruktuřeČR se stalo nedávné zprovoznění hraničnístanice v polském Těšíně, která je součástíprvního společného vysokotlakého plynovoduStork, propojujícího plynárenské soustavy Českaa Polska. Provoz stanice i samotného plynovodubyl oficiálně zahájen 14. září. Jak uvedl premiérPetr Nečas, spuštění nového plynovodu znamenázvýšení energetické bezpečnosti ČR a vytváří setím i základ pro tzv. severojižní propojení, což jeceloevropský projekt, který v budoucnu umožníČeské republice napojit se i na nové trasy, kterépůjdou jihovýchodní Evropou. dopadů se však týká i Evropy, která kvůli dluhové kriziv současné době balancuje na pokraji recese a podleVan der Hoevenové by právě napjatá rovnováha, kterámezi nabídkou a poptávkou panuje na globálnímtrhu, mohla oživení evropské ekonomiky zastavit.Severomořská ropa Brent se nad stodolarovou hranicídrží nepřetržitě už od února. Americká lehkáropa West Texas Intermediate (WTI), jejíž cena bylaz logistických důvodů v minulých měsících výrazněnižší, slevu postupně smazává.Na vysoké cenové úrovni ropy má mj. výrazný podílJaponsko, které po březnové přírodní katastrofěznačně zvýšilo dovoz ropy a zemního plynu, abynahradilo výpadek dodávek elektřiny z jadernýchelektráren. Nyní v Japonsku běží jen 11 z 54 jadernýchreaktorů, a pokud by se země rozhodla pro bezjadernoubudoucnost, znamenalo by to podle Van derHoevenové v roce 2012 navýšení denní poptávkyo 460 000 barelů ropy a 30 mld m 3 zemního plynu. ENERGETICKOU JEDNIČKOU SE SVÁVÁ PLYNZe současných 500 mld. m3 zemního plynu spotřebovaného za rok v Evropě se 370 mld. dováží.Vzhledem k tomu, že evropská ložiska se vyčerpávají, a bude třeba nahradit odstavovanéjaderné i uhelné bloky, nároky na dovoz z třetích zemí porostou.Jeho světová spotřeba se do roku 2035 zvýšío polovinu a podíl na globálním energetickémmixu překročí čtvrtinu. Takový vývoj považuje eurokomisařGünther Oettinger za „dobrou zprávupro zemské klima“ a očekává nástup „zlatého časuzemního plynu“. Evropská komise předpokládá, žedo plynárenství bude třeba do roku 2020 investovat70 mld. eur, provozovatelé plynovodů mluvídokonce o 89 miliardách eur.Obnovitelné zdroje zatím jen 7,6 %Evropský energetický mix tvoří dnes uhlí (26,8 %),jaderná energetika (27,8 %), zemní plyn (24 %),ropa (3,1 %) a tzv. velká vodní energetika (10,7 %).Zbylých 7,6 % připadá na obnovitelné zdroje. Celkovéelektrárenské kapacity dosahují 876 tisíc MW,upozornil německý odborný magazín ET (EnergietechnischeTagesfragen). Zásadní obrat v energeticevšak neočekává:„Během první dekády nového tisíciletí se výkon evropskýchplynových elektráren zvýšil o 118 000 MW,větrníků o 65 000 a fotovoltaických parkůo 26 000 MW. Jen loni přibylo 28 280 MW v plynovýchelektrárnách, zatímco ve větrné energetice9 188 a ve fotovoltaice 12 000 MW,“ uvádí magazína zdůrazňuje, že Evropě chybí přesný plán rozvojeenergetiky a zejména výstavby přenosových sítí.Přitom právě ony by podle představ energetickýcha klimatických expertů poradenské společnosti PricewaterhouseCoopersměly zajistit, že Evropa budev roce 2050 spotřebovávat pouze elektřinu z obnovitelnýchzdrojů. Studie vypracovaná ve spolupráci s odborníkyz Postupimského ústavu pro výzkum klimatu a dalšíchinstitucí navrhla už před rokem tzv. superchytrousíť, která by propojila Evropu, Blízký východ a severníAfriku. Program počítá s výstavbou velkokapacitníchpřenosových tras po roce 2015, zrušením dotací profosilní paliva po roce 2020, stanovením cílů rozvojeobnovitelných zdrojů v severní Africe a vytvořenímevropského společného trhu s elektřinou do roku 2020a nakonec strategické odstavování fosilních elektrárenv EU a severní Africe po roce 2030.Investice potřebné v evropské energetice(2011–2025, v mil. eur) odhadnejnižší nejvyššíJaderné elektrárny – 16,10Uhelné elektrárny 201,04 235,34Plynové elektrárny 97,78 142,68Mazutové elektrárny 1,74 1,74Větrné elektrárny 149,58 237,62Solární elektrárny 121,20 180,05Vodní elektrárny 88,57 116,24Jiné obnovitelné zdroje 73,56 87,84Celkem 733,46 1 017,61Pramen: KPMG, e1512/201153