TM 12/2011 - TechMagazín

Téma: EnergieV ČESKÝCH MĚSTECH SE MOHOU JIŽ BRZY OBJEVITRYCHLONABÍJECÍ STANICEPo téměř půlročním zkušebním provozu první rychlonabíjecí stanice pro elektromobily,oznámila společnost ABB zahájení prodeje sériově vyráběného nového modelu určeného provýstavbu profesionální nabíjecí infrastruktury. Firma jedná s čerpacími stanicemi a očekávámasové rozšíření instalace během několika měsíců.Stejnosměrná rychlonabíjecí stanice Hermes 1.0 o výkonu50 kW (kterou mají elektromotoristé stále možnostsi až do konce letošního roku vyzkoušet zdarmav sídle Pražské energetiky ve Vršovicích), umožňujícínabití již do 15 minut, představovala prototyp, určenýpro pilotní projekty v zemích EU a Asie. Cílem byloodladit celý systém v ostrém provozu, získat podněty,reakce a připomínky od uživatelů a následně je promítnoutdo vývoje technologie určené pro profesionálnívýstavbu nabíjecí infrastruktury. Tu nyní představujeABB pod označením Terra. Tato rychlonabíjecí stanicepředstavuje absolutní špičku na trhu. Jde o produktprověřený zkušebním provozem, který je současněschopen pružně reagovat na další vývoj a trendyv oblasti e-mobility a s tím spojené požadavky.Terra se představujeNa trh přichází systém ve dvou verzích: Terra 51a Terra 100.2. Rychlonabíjecí stanice Terra 51 představujenedělenou technologii tzv. Combo o výkonu50 kW. Výhodou této stanice je jednoducháinstalace, kompaktní rozměry a příznivá cena.Druhý typ pod označením Terra 100.2 představujedělenou technologii (vnitřní a vnější jednotka) o celkovémvýkonu 100 kW (2 x 50 kW). Je vhodná hlavnětam, kde je málo místa a je možnost umístit výkonovouelektroniku (vnitřní jednotku) odděleně např.do technické místnosti či jiných vhodných prostorů.Vnější jednotka má podobu štíhlého stojanu zhruba vevelikosti parkovacích hodin, jaké známe z našich ulic.Je opatřena dvěma nabíjecími konektory CHAdeMO,a umožňuje tak dobíjet dvě vozidla současně.V případě že zákazník nedisponuje elektromobilys CHAdeMO rozhraním, ABB nabízí technické řešení,v podobě modulu LUNA, umožňující vozidlo standardněvybavené pouze pro pomalé AC nabíjenípovýšit na DC rychlonabíjecí standard CHAdeMO.Tento modul je snadno instalovatelým doplňkema má jednoznačně definované rozhraní pro komunikacis řídicí jednotkou hostitelského vozidla a lze hoinstalovat prakticky do všech běžných typů vozidel.PRE pod stromeček„První rychlonabíjecí stanice ABB Terra bude od prosinceinstalována do ostrého provozu v sídle Pražskéenergetiky, s níž úzce spolupracujeme v rámci projektuE-mobility. Další instalace budou postupněnásledovat u dalších zákazníků, kteří již potvrdilisvé objednávky,“ uvedla Lucie Jandová, ředitelka PRa marketingové komunikace ABB. „Naše společnostjiž otevřela jednání o případných instalacích u čerpacíchstanic v rámci obchodních řetězců a dealerůelektromobilů. V rámci skupiny ABB jsme partneremautomobilky Nissan, a probíhají jednání i s dalšímivýrobci elektromobilů.“Stanice Terra jsou již ve standardní výrobě konfiguroványzakázkově podle požadavků zákazníka,montovány jsou v Maďarsku. Běžná dodací dobanepřekračuje 16 týdnů a v průběhu výroby budepostupně docházet k jejímu zkracování.Rychlonabíjecí stanice Terra už jsou připraveny i pro ČRPřipraveny pro inteligentní sítěStanice jsou vybaveny plnohodnotným identifikačnímsystémem (RFID) včetně standardníhoSW rozhraní pro připojení do bilingových systémů.Disponují funkcí inteligentního řízení příkonua lze je připojit k inteligentním napájecímsystémům. V případě nedostatečného příkonuv místě lze stanici provozovat na nižších výkonovýchhladinách. Oba modely je možné vybavitdalšími nadstandardními prvky dle přání zákazníka.Výrobce poskytuje plnou nonstop HW a SW podporuvčetně celosvětového vzdáleného dohledu, správystanic (čímž je zajištěn profesionální nepřetržitý dohlednad dobíjecí infrastrukturou zákazníka). Stanicejsou připraveny pro okamžité nasazení i z pohleduplatné legislativy, mají certifikáty CE pro EU a certifikátyCHAdeMO. Ke stanicím je dodáván softwareumožňující vzdálený dohled, správu a konfiguraci. VÍTKOVICE BUDOU SPOLUPRACOVATS RUSKÝM ROSATOMEMStrojírenská skupina Vítkovice Machinery Group podepsala memorandum startující velkýprojekt spolupráce s ruskou skupinou Rosatom. Ta úspěšně staví jaderné bloky v Ruskéfederaci i dalších zemích a hledá spolehlivé mezinárodní partnery schopné zajistit dodávkytaké pro tuzemský Temelín.Memorandum mezi oběma stranami zahrnuje řadukonkrétních bodů. Vybraní dodavatelé, s nimiž Rosatomv tuzemsku uzavírá obdobné dohody, budoutvořit dlouhodobou stabilní výrobní základnu provýstavbu jaderných elektráren typu VVER. Od Vítkovicse naopak očekává, že se budou dlouhodoběúčastnit projektů Rosatomu a poskytnou potřebnétechnické a finanční podklady a součinnost nezbytnoupro nabídku reaktorů VVER pro výstavbu3. a 4. bloku JE Temelín.„Naším zájmem je dostat se mezi klíčové partneryRosatomu na jejich projektech v Rusku, čili Temelínnení to jediné, co nás na spolupráci zajímá,“ upozornilgenerální ředitel a předseda představenstvaVÍTKOVICE, a.s., Jan Světlík.Dodávky zařízení pro energetiku a komplexní řešeníenergetických zdrojů jsou strategickým byznysemskupiny Vítkovice Machinery Group. Skupina jemimo jiné garantem vybudování nového klasickéhoenergetického zdroje Adularya v Turecku, kterýzahrnuje těžbu uhlí a výrobu energie z něj. Vedlekontraktu v Turecku získala také zakázky v jadernéenergetice v Indii, pracuje ve slovenských Mochovcích,podílí se významnou měrou na modernizaciklasických uhelných elektráren pro ČEZ a má ambicezasáhnout do dostavby jaderné elektrárnyTemelín, a případně také Dukovan.Její dceřiná firma Vítkovice Power Engineering, otevřelaloni za půl miliardy korun v Ostravě novou továrnu– provoz na výrobu tzv. membránových stěn,které jsou součástí zejména energetických kotlů, aletaké zařízení např. v chemickém průmyslu. SpolečnostVítkovice Hammering pro změnu disponujenejmodernější rychlokovárnou v měřítku Evropy(psali jsme v TM č.10), do níž skupina investovala přesdvě miliardy korun. Díky ní jsou Vítkovice schopnyzpracovávat hi-tech materiál a vedle energetikydodávat také do nových odvětví. V obou případechšlo o největší české investice do obdobných kapacitza poslední desítky let. /ek/18 12/2011