TM 12/2011 - TechMagazín

TM 12/2011 - TechMagazín TM 12/2011 - TechMagazín

techmagazin.cz
from techmagazin.cz More from this publisher
20.07.2015 Views

ENERGIE BUDOUCNOSTI: CHYTRÁ a EKOLOGICKÁ… A ELEKTŘINU NAŠI VEZDEJŠÍ DEJ NÁM DNESStejně životně důležitá jako krevní oběh pro naše tělo je energie pro společnost. Její cenyi distribuce jsou alfou a omegou moderní průmyslové civilizace – ale nejen pro země,které se rády honosí přídomkem „vyspělé“. Obejít se dnes bez energie snad dokáží jenjihoameričtí indiáni v brazilských pralesích či Křováci v buších Kalahari, kteří ještě neztratilischopnost přežít v ryzí přírodě, kterou jsme my ostatní vyměnili za pohodlí (spěch a stress)nazývané „civilizace“.energií je často svázáno omezenými přírodními zdroji.Ale s jadernou energetikou koketují i bohaté zeměGolfského zálivu, které rozhodně netrpí nedostatkemfosilních paliv – např. Saúdská Arábie plánuje postavitdo roku 2030 celkem 16 jaderných reaktorů.Na jadernou energii sází ve své koncepci rozvoje energetikyi ČR. Nový aktualizovaný návrh státní energetickékoncepce, který formuluje cíle české energeticképolitiky do roku 2050, počítá v energetickém mixu probudoucí dekády především s rozvojem jádra, i kdyžúvahy o zhruba dvou desítkách reaktorů různéhovýkonu jsou podle řady expertů spíše v rovině sci-fi.Většina vyrobené elektřiny pochází z tzv. neobnovitelnýchzdrojů, což dělá vrásky nejenekologům, ale i ekonomům. Zásoby uhlí,ropy a plynu nejsou nevyčerpatelné, takže inženýřineustále pracují na způsobech, jak vylepšit účinnostuhelných a plynových elektráren.Fosilní zdroje: klasika s ručenímomezenýmVelkou pozornost přitahuje v tomto ohledu hlavněplyn. Např. moderní paroplynové elektrárny již dosahujítéměř 60% účinnosti, zatímco elektrárny spalujícíčerné uhlí dosahují běžně kolem 45 %. V současnédobě existují různé technologie výroby elektřinyz uhlí: elektrárny s práškovým ohništěm (PC), modernísystémy cirkulačního nebo tlakového spalování vefluidní vrstvě (CFBC nebo PFBC). Za perspektivní je všakpovažován nyní hlavně systém s kombinovaným cyklemzplyňování uhlí (IGCC), a to nejen kvůli poměrněvysoké účinnosti (až 50–52 %, v budoucnu až 55 %),ale i nižším emisím (téměř o 99 % méně síry a o 40 %méně CO 2) oproti klasickým uhelným elektrárnám.Ideální se může zdát vodní energetika, ale také neníbez problémů. Energie z vody je sice „čistá“, ale vodnídíla potřebná k její výrobě jsou často problematickouzáležitostí, zejména pokud jde o megaprojektyv obrovském rozsahu, které ovlivňují často nejenokolní prostředí. Příkladem může být čínská přehrada„Tři soutěsky“, nebo nyní často diskutovanýprojekt brazilské přehrady Belo Monte s výkonem11 000 MW (třetí největší hydroelektrárna na světě),která by měla zásadní vliv na Amazonii. Navíc jejejich výkon závislý na řadě přírodních faktorů, kterénemůže člověk příliš ovlivnit.Atom: věčné otazníkySpecifickou oblastí energetiky je jaderná energetika,založená na získávání energie uvolňované z atomovéhojádra. I když svou podstatou jaderná energiepatří mezi neobnovitelné zdroje (používané palivoje uran, vázaný v horninách, a plutonium, v některýchpřípadech pak také thorium), bývá považovánaza čistou, protože neprodukuje v podstatě žádnéškodlivé emise (zejména CO 2) jako klasické uhelnéči plynové elektrárny, a řazena ke skupině ekologickýchenergií. Ty jsou pro většinu veřejnosti obvyklespojovány s tzv. obnovitelnými zdroji. To však neznamená,že je zcela bez vlivu na životní prostředí –hlavním problémem v případě jaderné energetiky jeradioaktivní vyhořelé palivo, které je nutné skladovatza přísných bezpečnostních opatření. A dalším jepotenciální riziko zamoření v případě vážné havárie(kromě Černobylu to byla hlavně poslední haváriev japonské Fukušimě) provázené únikem radiace. Toje však u moderních reaktorů pomocí nejrůznějšíchbezpečnostních opatření a technologií sníženo naminimum (i když samozřejmě teoreticky stále existuje).V současné době je výzkum zaměřen na vývojfúzního reaktoru, který by místo klasického štěpeníradioaktivních materiálů pracoval naopak na principutermonukleární syntézy vodíku na hélium podobnějako se to děje na Slunci. Tato technologie je siceslibná, a byla by skutečně čistá, ale k jejímu využitípovede ještě dlouhá cesta. Takže pro uspokojenístále rostoucích energetických potřeb bude nutnoběhem následujících desetiletí využít technologiejiž dostupné. I ty se však neustále zlepšují a vyvíjejí.V současné době se hovoří o reaktorech tzv. třiapůltégenerace (předstupeň očekávaných nejmodernějšíchzařízení 4. generace, na jejichž vývoji se nyní pracuje).Generační označení je vztahováno k prvním reaktorůmpro civilní energetické využití – vůbec prvníjaderná elektrárna na světě byla uvedena do provozuv létě roku 1954 v ruském městečku Obninsku Moskvy. Za první skutečně komerční jadernou elektrárnuje však někdy považována spíše britská CalderHall (provoz zahájila v roce 1956). Ty nejmodernějšíse dnes budují např. ve finském Okilkutu či čínskémSanmenu, v Indii apod. Provozují je často země s mohutnouprůmyslovou základnou, jejíž zásobováníZelená energie: populární, ale nestačíNejpopulárnější jsou však v dnešní době ekologické,tzv. zelené zdroje energie – fotovoltaika, větrnáenergie, biomasa… I tady je však řada omezujícíchfaktorů – od přírodních a klimatických podmínek ažpo legislativu. V roce 2009 byla vydána nová směrniceEU 2009/28/EC o podpoře využívání energiez obnovitelných zdrojů. Podle ní jsou pro ČR závaznépouze celkové cíle vztažené k roku 2020. V tomtopřípadě jde o podíl energie z obnovitelných zdrojů(OZE) na hrubé konečné spotřebě energie v ČR,který by měl k tomuto datu v ČR dosahovat 13,5.ČR využívá k produkci elektřiny především uhlí. Lonise přímým spalováním uhlí vyrobilo 46 951 GWhelektřiny a stále dosahuje nadpoloviční objem celkovévýroby energie. Druhým nejvýznamnějšímzdrojem je jaderná energie, následují vodní elektrárny- hodnota instalovaného výkonu vodních elektrárenv ČR je přes 1 GW, a představuje 8 % celkovéhoinstalovaného výkonu zdrojů pro výrobu elektřiny.Podíl připadající na zmiňované OZE je minoritní.Obdobná je i situace ve světě, statistiky OECD vykazujína prvním místě tepelné elektrárny (loni zajišťovaly62 % výroby elektřiny), následuje atom se zhrubapětinovým podílem (21,5 %) a poté vodní elektrárnys 13,5 %. Na nyní preferované obnovitelné zdroje připadaloloni jen něco málo přes 3 % výroby elektřiny,tento podíl by se však právě letos měl o něco zvýšit,nicméně „zelená“ elektřina se podílí na celkovém portfoliuvyrobené energie necelými 5 %. Jinými slovy:hodně se o ní mluví, ale v reálné podobě je to jennepatrný zlomek z celkového objemu energie, kterápohání náš svět. A i když se Evropa snaží dotáhnouttento podíl až na pětinu, bude to trvat ještě dlouho,než obnovitelné zdroje získají v naší energetické infrastruktuře(a hierarchii) nějakou podstatnější roli. Na dodávkách energie se v ČR podílí zhruba tři desítky firem,od drobných dodavatelů až po energetické giganty jako jeČEZ, E.ON, či RWE. Kolik energie bude v ČR potřebav následujících letech napovídá graf predikce spotřebyvycházející z údajů EGÚ./Zdroj: EGÚ/14 12/2011

Téma: EnergieJADERNÁ DEFENZÍVA JE VĚCÍ POLITIKY,NE ODRAZEM REÁLNÉHO NEBEZPEČÍI když nedávná havárie reaktoru ve Fukušimě opět rozvířila debatu kolem budoucnosti tohotosegmentu energetiky, s atomem se stále počítá. O názory na současnost a perspektivu jadernéenergetiky ve světě i u nás se s námi podělil viceprezident pro strategii a externí vztahy proEvropu, Blízký Východ a Afriku, společnosti Westinghouse Electric Company Michael E. Kirst.Jak vypadá současný stav a výhled jadernéenergetiky ve světě. Dá se hovořit o „renesanciatomu“, jak se někdy uvádělo?Stále existuje celá řada zemí, kde má jaderná energieskvělé vyhlídky. Je to tím, že základní potřeba –tedy mít bezpečné, spolehlivé a dostupné dodávkyčisté energie – se nezměnila ani po událostechv Japonsku. Pořád cítíme velký obchodní potenciáljak v oblasti servisní podpory stávajících elektráren,tak v oblasti výstavby nových zdrojů v zemích, kdetuto možnost zvažují.Do jaké míry může ovlivnit plánované projektyvýstavby jaderných elektráren haváriev japonské Fukušimě a následné tendenceněkterých zemí revidovat své jaderné programy?Dotklo se to nějak i vaší firmy? Někteřídodavatelé a energetické společnosti dokoncezvažovaly např. žalobu na Německo za utlumeníjaderné energetiky…Jen několik málo zemí se, z různých důvodů, rozhodlovyužít událost ve Fukušimě ke změně svéenergetické politiky a odchodu od jádra. A to spíšena základě politických faktorů než vyhodnoceníreálného dopadu událostí v Japonsku. Nezapomínejmena to, že v Japonsku nikdo nezemřel v důsledkuradiace, kontaminace či z jiných jadernýchpříčin. Za to obrovské množství zemřelých můžezemětřesení a tsunami.Ve Westinghouse jsme samozřejmě přehodnotiliněkteré trhy a stanovili jsme si nové priority. Alerád bych zdůraznil, že Česká republika reagovalapo Fukušimě velmi rozumně a k jádru vstřícněa náš závazek pokračovat zde v práci rozhodněnebyl ničím oslaben. Takže vidíme i příkladyopačné reakce.Jedním z důsledků fukušimské havárie je rostoucíuznání pro systémy pasivní bezpečnosti, které senespoléhají na vnější zdroje chladicí vody a elektrickéenergie pro udržení elektrárny v bezpečnémrežimu. Namísto toho je u pasivních reaktorů – jakoje náš AP1000 – bezpečnost zajištěna přírodnímisilami, jako je gravitace nebo přirozená cirkulace.Ty fungují vždycky. Tímto směrem jsme se vydali užpřed dvaceti lety, takže to není nová myšlenka, alednes vidíme, že naši zákazníci vnímají tento přístupk bezpečnosti jako velkou výhodu.Česká republika nepatří k zemím, které by sechystaly odklonit od atomové energie, naopakji hodlá dále rozvíjet. Byly připraveny zadávacípodmínky pro dostavbu a rozšíření JE Temelín.Westinghouse je jedním z uchazečů v tendru.Jak vypadá současná situace?Od konce října, kdy jsme obdrželi zadávací dokumentaci,se jí intenzivně zabýváme. Je zřejmé, žebyla připravena důkladně a s pečlivou rozvahou,což je dobré znamení. Jak jsme předpokládali,v dokumentu není nic, co bychom vnímali jakozásadní problém. Pokračujeme tedy v přípravěnaší nabídky, o které jsme přesvědčeni, že budevelmi silná.V Číně pokračuje výstavba JE v Sanmenu,která má zahájit provoz už za dva roky,a která je první, kde budou v reálném provozunasazeny reaktory AP1000, tedy stejnýtyp, který Westinghouse nabízí pro Temelín.Čínský projekt tak bude vlastně referenčnímpříkladem – i pro nový modulární konceptvýstavby, který by měl stavbu jadernéhoenergetického komplexu, obvykle velmidlouhodobou záležitost významně urychlit.Jak probíhá postup prací, nesetkali jstese zatím s žádnými problémy?Ať už děláte jakýkoli projekt, vždycky musíte počítats problémy. Důležité je plánovat dostatečně dopředu,abyste je v okamžiku, kdy vyvstanou, dokázalizvládnout takovým způsobem, který neovlivní celýprojekt. V tom je velká výhoda modulární výstavby:když máte lehký skluz u jednoho komponentu,můžete zatím pracovat na všech ostatních modulech,dokud se problém nevyřeší. Tímto způsobemmůžete snadno skluz dohnat.Jaderná elektrárna v čínském Sanmenu je jednou z prvníchrealizací nové generace Westinghouse AP 1000. V září bylainstalována tlaková nádoba rektoru. Provoz bude zahájenv roce 2013.Myslím, že to je jeden z důvodů, proč můžememluvit o tom, že naše čínské projekty jdou takhladce – stavíme zde čtyři reaktory AP1000a všechny čtyři běží podle plánu. První blok v Sanmenubude vyrábět elektřinu již za dva roky – nakonci roku 2013. Tento harmonogram jsme siodsouhlasili se zákazníkem začátkem roku 2007,nejedná se tedy o žádný trik, kdy bychom časovouosu průběžně měnili a pak se chlubili, že jedemepodle plánu.Víme, že naši zákazníci z celého světa sledují, jakpostupujeme v Číně - je to pro ně indikátor toho, jakMichael E. Kirst (46 let), viceprezident prostrategii a externí vztahy pro Evropu, BlízkýVýchod a Afriku společnosti WestinghouseElectric.Před nástupem do Westinghouse ElectricCompany v roce 1996 působil v roli řediteleHospodářského výboru Parlamentního shromážděníNATO v Bruselu. Kariéru začínal jakoporadce amerického kongresmana LeonaPanetty pro oblasti rozpočtu, bankovnictví,energetiky a obchodu. Je členem Výkonnéhovýboru a Rady ředitelů v Americko-ukrajinskéobchodní radě a pracovní skupiny pro novájaderná zařízení v organizaci FORATOM.bychom si mohli vést na projektech v jejich zemích.Proto pyšně říkáme, že všechny naše budovanéelektrárny v Číně jsou stavěny přesně v souladus harmonogramem. Ne každý dodavatel reaktorůmůže něco takového prohlásit.Westinghouse Electric Company má od létaletošního roku i novou posilu do svého pražskéhotýmu - Alexander Cumming, který zastáváod srpna pozici Nuclear Power PlantProject Manager pro Českou republiku, sepodílel právě v Číně na implementaci technologieWestinghouse AP1000. Jak hodlátevyužít jeho zkušenosti u nás?Alexander (Sandy) Cumming je v jaderném průmysluzkušeným profesionálem, zejména v oblastinákupu a kontraktování má velké zkušenosti.S naším zákazníkem v Číně dával dohromady celýdodavatelský řetězec, který je nyní tak úspěšný.Přivedli jsme ho do Česka, aby nám pomohl dosáhnoutstejného úspěchu. Sandy v Číně získali řadu dalších zkušeností, které se nám jistě budouhodit, pokud budeme vybráni jako dodavatel proTemelín. Neexistuje lepší způsob, jak přesvědčit,že něco umíte dobře, než když jste to už někdedokázali. Tvoří to velkou část jistoty, kterou nabízímeČEZu. /mv/12/201115

Téma: EnergieJADERNÁ DEFENZÍVA JE VĚCÍ POLITIKY,NE ODRAZEM REÁLNÉHO NEBEZPEČÍI když nedávná havárie reaktoru ve Fukušimě opět rozvířila debatu kolem budoucnosti tohotosegmentu energetiky, s atomem se stále počítá. O názory na současnost a perspektivu jadernéenergetiky ve světě i u nás se s námi podělil viceprezident pro strategii a externí vztahy proEvropu, Blízký Východ a Afriku, společnosti Westinghouse Electric Company Michael E. Kirst.Jak vypadá současný stav a výhled jadernéenergetiky ve světě. Dá se hovořit o „renesanciatomu“, jak se někdy uvádělo?Stále existuje celá řada zemí, kde má jaderná energieskvělé vyhlídky. Je to tím, že základní potřeba –tedy mít bezpečné, spolehlivé a dostupné dodávkyčisté energie – se nezměnila ani po událostechv Japonsku. Pořád cítíme velký obchodní potenciáljak v oblasti servisní podpory stávajících elektráren,tak v oblasti výstavby nových zdrojů v zemích, kdetuto možnost zvažují.Do jaké míry může ovlivnit plánované projektyvýstavby jaderných elektráren haváriev japonské Fukušimě a následné tendenceněkterých zemí revidovat své jaderné programy?Dotklo se to nějak i vaší firmy? Někteřídodavatelé a energetické společnosti dokoncezvažovaly např. žalobu na Německo za utlumeníjaderné energetiky…Jen několik málo zemí se, z různých důvodů, rozhodlovyužít událost ve Fukušimě ke změně svéenergetické politiky a odchodu od jádra. A to spíšena základě politických faktorů než vyhodnoceníreálného dopadu událostí v Japonsku. Nezapomínejmena to, že v Japonsku nikdo nezemřel v důsledkuradiace, kontaminace či z jiných jadernýchpříčin. Za to obrovské množství zemřelých můžezemětřesení a tsunami.Ve Westinghouse jsme samozřejmě přehodnotiliněkteré trhy a stanovili jsme si nové priority. Alerád bych zdůraznil, že Česká republika reagovalapo Fukušimě velmi rozumně a k jádru vstřícněa náš závazek pokračovat zde v práci rozhodněnebyl ničím oslaben. Takže vidíme i příkladyopačné reakce.Jedním z důsledků fukušimské havárie je rostoucíuznání pro systémy pasivní bezpečnosti, které senespoléhají na vnější zdroje chladicí vody a elektrickéenergie pro udržení elektrárny v bezpečnémrežimu. Namísto toho je u pasivních reaktorů – jakoje náš AP1000 – bezpečnost zajištěna přírodnímisilami, jako je gravitace nebo přirozená cirkulace.Ty fungují vždycky. Tímto směrem jsme se vydali užpřed dvaceti lety, takže to není nová myšlenka, alednes vidíme, že naši zákazníci vnímají tento přístupk bezpečnosti jako velkou výhodu.Česká republika nepatří k zemím, které by sechystaly odklonit od atomové energie, naopakji hodlá dále rozvíjet. Byly připraveny zadávacípodmínky pro dostavbu a rozšíření JE Temelín.Westinghouse je jedním z uchazečů v tendru.Jak vypadá současná situace?Od konce října, kdy jsme obdrželi zadávací dokumentaci,se jí intenzivně zabýváme. Je zřejmé, žebyla připravena důkladně a s pečlivou rozvahou,což je dobré znamení. Jak jsme předpokládali,v dokumentu není nic, co bychom vnímali jakozásadní problém. Pokračujeme tedy v přípravěnaší nabídky, o které jsme přesvědčeni, že budevelmi silná.V Číně pokračuje výstavba JE v Sanmenu,která má zahájit provoz už za dva roky,a která je první, kde budou v reálném provozunasazeny reaktory AP1000, tedy stejnýtyp, který Westinghouse nabízí pro Temelín.Čínský projekt tak bude vlastně referenčnímpříkladem – i pro nový modulární konceptvýstavby, který by měl stavbu jadernéhoenergetického komplexu, obvykle velmidlouhodobou záležitost významně urychlit.Jak probíhá postup prací, nesetkali jstese zatím s žádnými problémy?Ať už děláte jakýkoli projekt, vždycky musíte počítats problémy. Důležité je plánovat dostatečně dopředu,abyste je v okamžiku, kdy vyvstanou, dokázalizvládnout takovým způsobem, který neovlivní celýprojekt. V tom je velká výhoda modulární výstavby:když máte lehký skluz u jednoho komponentu,můžete zatím pracovat na všech ostatních modulech,dokud se problém nevyřeší. Tímto způsobemmůžete snadno skluz dohnat.Jaderná elektrárna v čínském Sanmenu je jednou z prvníchrealizací nové generace Westinghouse AP 1000. V září bylainstalována tlaková nádoba rektoru. Provoz bude zahájenv roce 2013.Myslím, že to je jeden z důvodů, proč můžememluvit o tom, že naše čínské projekty jdou takhladce – stavíme zde čtyři reaktory AP1000a všechny čtyři běží podle plánu. První blok v Sanmenubude vyrábět elektřinu již za dva roky – nakonci roku 2013. Tento harmonogram jsme siodsouhlasili se zákazníkem začátkem roku 2007,nejedná se tedy o žádný trik, kdy bychom časovouosu průběžně měnili a pak se chlubili, že jedemepodle plánu.Víme, že naši zákazníci z celého světa sledují, jakpostupujeme v Číně - je to pro ně indikátor toho, jakMichael E. Kirst (46 let), viceprezident prostrategii a externí vztahy pro Evropu, BlízkýVýchod a Afriku společnosti WestinghouseElectric.Před nástupem do Westinghouse ElectricCompany v roce 1996 působil v roli řediteleHospodářského výboru Parlamentního shromážděníNATO v Bruselu. Kariéru začínal jakoporadce amerického kongresmana LeonaPanetty pro oblasti rozpočtu, bankovnictví,energetiky a obchodu. Je členem Výkonnéhovýboru a Rady ředitelů v Americko-ukrajinskéobchodní radě a pracovní skupiny pro novájaderná zařízení v organizaci FORATOM.bychom si mohli vést na projektech v jejich zemích.Proto pyšně říkáme, že všechny naše budovanéelektrárny v Číně jsou stavěny přesně v souladus harmonogramem. Ne každý dodavatel reaktorůmůže něco takového prohlásit.Westinghouse Electric Company má od létaletošního roku i novou posilu do svého pražskéhotýmu - Alexander Cumming, který zastáváod srpna pozici Nuclear Power PlantProject Manager pro Českou republiku, sepodílel právě v Číně na implementaci technologieWestinghouse AP1000. Jak hodlátevyužít jeho zkušenosti u nás?Alexander (Sandy) Cumming je v jaderném průmysluzkušeným profesionálem, zejména v oblastinákupu a kontraktování má velké zkušenosti.S naším zákazníkem v Číně dával dohromady celýdodavatelský řetězec, který je nyní tak úspěšný.Přivedli jsme ho do Česka, aby nám pomohl dosáhnoutstejného úspěchu. Sandy v Číně získali řadu dalších zkušeností, které se nám jistě budouhodit, pokud budeme vybráni jako dodavatel proTemelín. Neexistuje lepší způsob, jak přesvědčit,že něco umíte dobře, než když jste to už někdedokázali. Tvoří to velkou část jistoty, kterou nabízímeČEZu. /mv/<strong>12</strong>/<strong>2011</strong>15

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!