Vývoj v letech 1617 až 1740

VOŠ a SPŠ VARNSDORFMariánská 1100, 40747 Varnsdorf198P2006 – Pilotní projekt SIPVZsvému spojenci, bavorskému vévodovi Maxmilianovi Bavorskému. Friedrichovi pak nezbývá, než se snastalým stavem smířit. Dne 29. listopadu roku 1632 Friedrich V. Falcký, český "zimní král" umírá v Mohuči- podléhá tyfové nákaze.Ferdinand II. Habsburský(9.7.1578 - 15.2.1637)"Fanatický katolík"Ferdinand II. Habsburský, římskoněmecký císař a český a uherský král, přichází na svět9. července roku 1578 ve Štýrském Hradci jako syn arcivévody Karla Štýrského.V mládí je Ferdinand II. vychováván v rodném Štýrském Hradci, v letech 1590-95 pakstuduje na jezuitské akademii v Ingolstadtu - právě zde jsou patrně kořeny jeho pozdějšíhobigotního katolicismu.V roce 1596 se Ferdinand II. ujímá vlády v rodném Štýrsku - země za jeho vlády projdenásilnou rekatolizací. Po smrti císaře Rudolfa II. Habsburského je za vlády Rudolfova bratra Matyáše(bezdětného) císařem vybrán za budoucího habsburského panovníka - v roce 1617 je pak Ferdinand II.Habsburský českými stavy (s určitými výhradami ze strany stavů protestantských) vybrán za českého krále,ke korunovaci pak dochází 29. června téhož roku.O rok později, v roce 1618 je Ferdinand II. Habsburský korunován králem uherským. V roce 1619, posmrti císaře Matyáše, nastupuje Ferdinand II. na post římskoněmeckého císaře, krátce předtím, na koncisrpna téhož roku, jej pro jeho snahy o rekatolizaci českých zemí, čeští stavové zbavují českého trůnu, nakterý pak usedá Friedrich V. Falcký.Po svém sesazení z trůnu českého krále se pak Ferdinand II. stává jedním z vůdčích představitelů tzv.Katolické ligy (bude jím po celou třicetiletou válku), s jejíž podporou pak porazí české stavy a ujme se pobitvě na Bílé hoře (8. listopadu roku 1620) opětovné vlády nad českými zeměmi.Začátek druhého Ferdinandova panování v Čechách je poznamenán krutým vyrovnáním se s odbojnýmistavy - na Staroměstském náměstí v Praze je popraveno za účast ve stavovském povstání dvacet sedmčeských pánů (21. června roku 1621, mimo jiné Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic či Václav Budovec zBudova), mnoho dalších odchází do exilu, dochází k rozsáhlým konfiskacím majetku - české země procházejínásilnou rekatolizací, protestantství je likvidováno.V roce 1627 pak císař Ferdinand II. Habsburský vydává tzv. Obnovené zřízení zemské, de facto novouzemskou ústavu, která omezuje moc zemských sněmů, prohlašuje český trůn za dědičný pro habsbursképanovníky, zrovnoprávňuje německý jazyk s českým a vyhlašuje za jediné přípustné náboženstvíkatolicismus - po vydání této ústavy pak české a moravské země opouští desetitisíce obyvatel, kteří kekatolické církvi odmítají přestoupit, z rodné vlasti odchází mimo jiné např. Jan Amos Komenský.Na mezinárodním poli dosahuje Ferdinand II. Habsburský výrazných vojenských úspěchů za třicetiletéválky, a to především zásluhou svého vojevůdce a generalissima císařským vojsk Albrechta z Valdštejna.V roce 1635 pak Ferdinand II. Habsburský uzavírá tzv. pražský mír se saským kurfiřtem Janem JiřímSaským - následkem toho jsou od českých zemí odtrženy Horní a Dolní Lužice.Za svého života je Ferdinand II. Habsburský dvakrát ženatý - poprvé s Marií Annou Bavorskou, s nížmá sedm dětí, druhou ženou je pak Eleanora Mantovská. Toto manželství je pak bezdětné.Ferdinand II. Habsburský, panovník, jehož vláda znamená začátek panování habsburského absolutismuv českých zemích, umírá 15. února roku 1637 ve Vídni, jeho ostatky jsou uloženy ve Štýrském Hradci.Ferdinand III. Habsburský(13.7.1608 - 2.4.1657)"Pokračovatel Ferdinanda II."2

VOŠ a SPŠ VARNSDORFMariánská 1100, 40747 Varnsdorf198P2006 – Pilotní projekt SIPVZFerdinand III. Habsburský, římskoněmecký císař a český a uherský král z rodu Habsburků,přichází na svět 13. července roku 1608 ve Štýrském Hradci jako třetí syn Ferdinanda II.Habsburského a Marie Anny Bavorské.Vzhledem k tomu, že je až třetím synem panovníka, nemá Ferdinand III. Habsburský příliššancí na to, stát se budoucím vládcem habsburského panství - po předčasné smrti dvou staršíchbratrů se ale situace mění a Ferdinand se stává otcovým dědicem.Ještě za otcova života se pak Ferdinand III. Habsburský stává králem uherským, českým ařímskoněmeckým.V letech 1634-36 Ferdinand III. působí (po zavraždění Albrechta z Valdštejna) též jako vrchní velitelcísařské armády ("výkonným" velitelem je nicméně J. M. Gallas-Campo).Po otcově smrti nastupuje Ferdinand III. Habsburský na římskoněmecký císařský trůn, v prvních letechsvé vlády pak pokračuje v bojích třicetileté války proti švédsko-francouzské koalici - právě za vlády tohotopanovníka jsou probíhající válkou mocně zasaženy i Čechy a Morava.Od poloviny čtyřicátých let 17. století se Ferdinand III. Habsburský aktivně účastní mírových jednání,která pak končí podepsáním vestfálského míru v říjnu roku 1648 - tento mír má pak pro Ferdinanda dvadůsledky: prvním z nich je oslabení habsburské moci v římskoněmecké říši, druhým pak naopak zachování autužení celistvosti habsburského soustátí, sestávajícího z rakouských, českých a uherských zemí.Pro české země znamená vestfálský mír počátek konce všech nadějí na zmírnění procesu rekatolizace -ke konci Ferdinandovi vlády jsou Čechy a Morava již téměř celé katolické.Ferdinand III. Habsburský je za svého života celkem třikrát ženatý - jeho první ženou je Marie AnnaŠpanělská, s níž má šest dětí, podruhé se Ferdinand žení Marií Leopoldinou Tyrolskou, s níž má syna, třetícísařovou ženou se pak stává Eleonora Mantovská, s níž má 4 děti.Ferdinand III. Habsburský umírá 2. dubna roku 1657 ve Vídni, jeho ostatky jsou uloženy v kryptěvídeňského kapucínského kláštera.Ferdinand IV. Habsburský(8.9.1633 - 9.7.1654)"Syn Ferdinanda III."Ferdinand IV., český, uherský a římský král z rodu Habsburků přichází na svět 8. září roku 1633 veVídni jako první syn císaře a krále Ferdinanda III.a jeho první ženy, infantky Marie Anny Španělské.V dětství je Ferdinand IV. Habsburský vychováván jako následník Ferdinanda III. a dědic habsburskémonarchie a římskoněmeckého císařského trůnu, již v ranné dospělosti je pak otcem zapojen dopanovnických záležitostí - v roce 1646 (5. srpna) je Ferdinand IV. korunován králem českým, o rok později,v roce 1647 (16. června), pak králem uherským.V roce 1653 je pak Ferdinand IV. Habsburský v Augsburgu (volba proběhne 31. května) zvolenřímským králem, korunovace sama pak proběhne v Řezně, a to 17. června téhož roku.Po těchto událostech je pak plánován sňatek Ferdinanda IV. s nejstarší dcerou španělského krále FilipaIV. Marií Terezou - tento sňatek ale již nedojde uskutečnění, mladý Ferdinand 9. září roku 1654 po infekcineštovicemi umírá ve Vídni.Leopold I. Habsburský(9.6.1640-5.5.1705)"Vzdělaný a uměnímilovný vladař"Leopold I. Habsburský, římský císař, český a uherský král, přichází na svět 9. června roku1640 ve Vídni jako čtvrtý syn císaře a krále Ferdinanda III. a jeho první ženy Marie AnnyŠpanělské.Jako čtvrtý syn, i když jeho dva starší bratři, Filip August a Maxmilián Tomáš, zemřouještě před jeho narozením, nemá Leopold nárok na žádný z habsburských trůnů - za nástupceFerdinanda III. je určen druhý z žijících synů, Ferdinand IV., starší Leopoldův bratr.3

VOŠ a SPŠ VARNSDORFMariánská 1100, 40747 Varnsdorf198P2006 – Pilotní projekt SIPVZLeopoldova kariéra má být podle otce nasměrována jiným směrem - má následovat kariéru svého strýcearcivévody Leopolda Viléma, několikanásobného biskupa a velmistra řádu německých rytířů - s LeopoldoviI. je přisouzena kariéra duchovního.V létě roku ale Ferdinand IV. náhle umírá a z Leopolda se stává budoucí panovník. Otec mu hned vnásledujících letech zajistí uherský a český trůn.Zápas o římský trůn je pak pro Leopolda prvním samostatným bojem na evropské scéně po smrti otce -v roce 1658 v tomto boji vítězí: 18. července je Leopold I. Habsburský ve Frankfurtu zvolen římskoněmeckýmcísařem a o třináct dní později je tamtéž korunován.Za vlády Leopolda I. Habsburského se Habsburská říše potýká s mnoha vnějšími i vnitřními problémy.Zvnějšku jí nebezpečí hrozí hlavně na západě - od tradičního rivala Habsburků, Francie - a na jihovýchodě odOsmanské říše. Vnitřním nebezpečím je pak pro Habsburskou říši především nestabilita v Uhrách, přesněji vjejich západní a severní části (zbytek Uher je obsazen Turky) - zdejší šlechta několikrát za Leopoldovi vládypovstane a spojence přitom nachází v sedmihradských knížatech a nezřídka též v osmanských Turcích.V letech 1663-1664 proběhne první Leopoldova velká vojenská srážka s Osmanskou říší - o dvacet letpozději pak stojí Turci před Vídní, kde jsou ( i díky velké pomoci dalších evropských panovníků, předevšímpolského krále Jana III. Sobieského a německých knížat) Leopoldem I. 12. září roku 1683 poraženi.Balkánská hranice monarchie se ustaluje přibližně na linii Sáva-Dunaj-Transylvánské Alpy.Na západě se jeho říše sráží s rozpínavou Francií. V sedmdesátých letech 17. století probíhá válka mezikoalicí Nizozemska, Španělska, Lotrinska a Habsburské monarchie a mezi Francií (pod vládou LudvíkaXIV.) a jejím spojencem Švédskem.K dalšímu velkému střetu s francouzskými Bourbony dochází pak na sklonku Leopoldovi vlády veválce o dědictví španělské - výsledku tohoto střetu se však Leopold I. Habsburský již nedožije.Pro české země znamená Leopoldova doba především trvalý mír - české země tak mají dostatek času nato, zotavit se hospodářsky i demograficky z následků třicetileté války. České území je za vlády Leopolda I.Habsburského ušetřeno přímých válečných akcí, obyvatelstvo se nicméně Leopoldových válek účastní jakpřímo (účastní ve vojsku) tak nepřímo (velkým daňovým zatížením).Leopoldova vláda je v Čechách charakterizována též atmosférou vypjaté barokní zbožnosti, kdy je jižzklidněna rekatolizace a celé Čechy i Morava jsou v podstatě katolické.Velkým problémem se ale stává sociální situace venkovského (poddanského) obyvatelstva, které sestále častěji začíná dostávat do konfliktů s vrchností - k největšímu selskému povstání pak dochází v roce1680, v době, kdy Leopold I. Habsburský právě pobývá v Praze.Císař Leopold I. Habsburský je osobně kultivovaným a uměnímilovným panovníkem, věnuje sekomponování a provozování hudby, účastní se mnohých dvorských baletních a divadelních produkcí.Leopold I. Habsburský je celkem třikrát ženat a se svými manželkami má celkem 16 dětí. Jeho prvouženou se 12. prosince roku 1666 stává jeho neteř, španělská infantka Markéta Marie Terezie, druhémanželství uzavírá Leopold několik měsíců po smrti Markéty, 15. října roku 1673, se vzdálenou sestřenicíKlaudií Felicitas Tyrolskou a třetí manželkou Leopolda I. je pak Eleonora Magdaléna Falcko-Neuburská, sníž se žení 14. prosince roku 1676Císař Leopold I. Habsburský je jedním z nejdéle panujících Habsburků (na českém trůně ho délkoupanování předčí až František Josef I.), vládne celých 48 let. Smrt k němu pak přichází v jeho pětašedesátiletech ve Vídni 5. května roku 1605, pohřben je v habsburské kapucínské kryptě tamtéž.Josef I. Habsburský(26.7.1678-17.4.1711)"Císař, který měl rád ženy"Josef I. Habsburský, římský císař, český a uherský král, přichází na svět ve Vídni 26. července roku1678 jako nejstarší syn císaře Leopolda I. a jeho třetí manželky Eleonory Magdalény.Již od svého narození je Josef I. předurčen za otcova následníka na trůně, Leopold I. mu ještě za svéhoživota zajistí nástupnictví jak v monarchii, tak na římském (císařském) trůnu. Uherská korunovace Josefa,4

VOŠ a SPŠ VARNSDORFMariánská 1100, 40747 Varnsdorf198P2006 – Pilotní projekt SIPVZtehdy devítiletého, se koná 9. prosince roku 1687, jako jedenáctiletý je pak Josef I. Habsburský korunován26. ledna 1690 v Augsburku římským králem. Česká korunovace Josefova se nikdy neuskuteční.V mládí prochází inteligentní a bystrý Josef náročnou výchovou budoucího panovníka, při studiích sevyznačuje především jazykovým nadáním a zájmem o hudbu, kterou stejně jako otec aktivně komponuje aprovozuje.V roce 1705, po smrti císaře Leopolda I., začíná období Josefovi samostatné vlády - po svém nástupudo čela monarchie se pak tento reformní politik obklopuje pragmatickými politiky a diplomaty, s jejichžpomocí usiluje o správní a finanční reformy monarchie a o upevnění svého postavení jako císaře v Římskoněmeckéříši. Posiluje úlohu centrálně řízené státní byrokracie, uvažuje však i o změnách v systémupostavení jednotlivých v rámci monarchie.Josef I. Habsburský též začíná s reformami v oblasti berního systému - jeho stát začíná intenzivnějizasahovat do ekonomiky jednotlivých zemí v duchu zásad merkantilismu.Kromě této války, v níž monarchie zaznamená celou řadu úspěchů, se musí Josef I. Habsburskývyrovnat s tlakem švédského krále Karla XII. a s povstáním Františka Rákócziho II. v Uhrách. Ze stranyKarla XII. hrozí císaři nebezpečí, že se spojí s Francií.V Uhrách je situace jiná - vzbouřenecký sněm, sesadí v roce 1707 císaře Josefa I. z trůnu. Josefovi seale postupně podaří získat převahu a rozvinout mírová jednání. Konečného vyřešení situace v Uhrách a stejnětak konečného rozřešení válečného konfliktu o dědictví španělské se však císař Josef I. Habsburský nedočká -17. dubna roku 1711 ve svých necelých třiatřiceti letech nečekaně ve Vídni umírá.Císař Josef I. Habsburský je pohřben v rodové hrobce Habsburků ve Vídni.Karel VI.„Neměnný dává světu trvání.“(1. 10. 1685 - )Karel se narodil 1. října 1685 otci Leopoldu I. a jeho třetí manželce Eleonoře Falcké-Neuburské.Měl jazykové nadání, hodně četl a jako jeho otec nade vše miloval hudbu. Dirigoval dvorní kapelu a nadvorní hudbu vydával obrovské částky, mnohem více než na jeho druhou velkou lásku, tedy lov.Měl charakteristický habsburský převislý dolní ret a dlouhý obličej, jeho chůze nebyla majestátní, rucea nohy působí nesouměrně, na veřejnosti nikoho neoslovuje a při audiencích mluví nezřetelně, téměř nikdomu nerozumí. Savojský vyslanec ve Vídni ho popsal jako ošklivého, nevzhledného muže.Výchovy se mu dostalo stejné jako bratrovi Josefovi, protože byl pro něj přichystán španělský trůn.Jezuitský zpovědník Ondřej Braun vychoval Karla k velké zbožnosti, vychovatel Anton Florian vonLichtenstein jej naplnil vědomím o majestátu a již poněkud zastaralou představou o vládě z Boží milosti.Během války se střídavými úspěchy se oženil s Alžbětou Kristinou Brunšvicko-Wolfenbüttelskou, až1716 se jim narodil syn Leopold, jenž však po šesti měsících zemřel. Pak následovaly tři dcery.1711 po bratrově smrti se stal rakouským císařem a Anglie a Nizozemí chtěli zachovat rovnováhu sil,Karel se však nároku na španělskou korunu vzdát nechtěl, ale nakonec ještě téhož roku odjel do Vídně nechatse korunovat rakouským císařem a 1713 povolal zpět i svoji manželku. V tomto roce byl také uzavřenutrechtský mír, v němž se Karel definitivně vzdal nároku na španělský trůn.Vypracoval dokument upravující následnictví na habsburském trůnu, který vešel do dějin pod názvempragmatická sankce. Ta pak až do jeho smrti určovala jeho zahraniční politiku.Na českého krále se nechal korunovat až v roce 1723.Karel dbal velice přísně na pravidla španělského dvorního ceremoniálu. Vše probíhalo podle přesnýchpravidel, improvizace neměla místo. Vše a každý měl na dvoře své místo, společenské postavení znamenalovšecko, protokolární pravidla, žárlivost a intriky patřily k běžnému dvorskému životu. Karlovo tělo bylopochováno v kapucínské hrobce.5