Ukázka pdf - Kosmas

KarelSchwarzenbergHERALDIKAHeraldika čili přehled její theoriese zřetelem k Čechámna vývojovém základěsepsal, kresbami objasnila starými vyobrazeními doložilKarel SchwarzenbergVYŠEHRADUkázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w . k o s m a s . c z , U I D : K O S 1 6 7 7 4 7Na předsádkách:Erby nejvyšších českých zemských úředníkůVyobrazení z rukopisu Tabulas insignia pictaPolovina 18. stoletíKnihovna Národního muzea v PrazeCopyright © Karel Schwarzenberg, dědicové 2007ISBN 978-80-7021-827-3

U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w . k o s m a s . c z , U I D : K O S 1 6 7 7 4 7OBSAHPředmluva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11I. ÚVOD DO THEORIE1. Podstata heraldiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 152. Původ heraldiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 183. Vývoj heraldiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 264. Zásady heraldiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34II. PRÁVO NA ZNAK1. Udělení práva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 392. Nabytí práva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 423. Zánik práva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45III. ŠTÍT A JEHO OBSAH1. Štít . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 472. Dělení štítu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 513. Heroltská znamení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 544. Kříže . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 585. Obecná znamení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61IV. HELM A JEHO VÝSTROJ1. Helm . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 762. Koruna a točenice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 783. Klenot . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 794. Přikryvadla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83

U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w . k o s m a s . c z , U I D : K O S 1 6 7 7 4 7OBSAHV. HONOSNÉ KUSY1. Řádové dekorace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 862. Hodnostní odznaky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 883. Koruny, čepice a klobouky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 904. Štítonoši . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 995. Heslo a pokřik . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1036. Plášť a majestát . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 105VI. PRAVIDLA PRO PŘIPOJENÍ ZNAKŮ1. Znak hodnostní a řádový . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1082. Znak alianční . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 110VII. PRAVIDLA HERALDICKÉHO VKUSU1. Znaky šlechticů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1152. Znaky státní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1263. Znaky duchovenstva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1344. Znaky měst . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1375. Znaky měšťanů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1436. Znaky dětí nemanželských a morganatických . . . . . . . . . 147VIII. RYTÍŘSKÉ ŘÁDY1. Vývoj řádů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1522. Odznak . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1623. Řetěz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1674. Stuha . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1695. Náprsní dekorace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1746. Kroj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 178IX. PŘÍSLUŠENSTVÍ HERALDIKY1. Herolti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1822. Prapory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1843. Odznaky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 198

U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w . k o s m a s . c z , U I D : K O S 1 6 7 7 4 7OBSAHDŮLEŽITĚJŠÍ PRAMENY HERALDIKYStaré rukopisy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 207Tisky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 208Seznam vyobrazení v textu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 210Ediční poznámka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 215

U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w . k o s m a s . c z , U I D : K O S 1 6 7 7 4 7

PŘEDMLUVAPředkládám laskavému čtenáři tento přehled s dvojnásobnýmirozpaky. K obyčejné pochybnosti pisatele o vlastní prácipřistupuje zajisté nejistota, vzbudí-li sám předmět dosti zájmu.Předmět, přiznávám, zdá se odlehlý a lhostejný. A přecenejvětší básníci různých národů se zajímali o heraldiku: Dantea Shakespeare jí dopřáli místa ve svých spisech, a Goethe dokoncesám vytvořil erbovní kresby. Není tedy patrně předmětzájmu nehoden. A že přistupuji k jeho zpracování, také neníbez důvodů. Jsou sice mnohé a znamenité spisy, podle nichžtaké konečně je tento sestaven, avšak českému čtenáři jsounepřístupné. Ve vlastním jazyku máme jen tři význačnější heraldiky:Královu, Kolářovu, Sedláčkem vydanou, a Štormovu.Než obě první již poněkud zastaraly, také nejsou přístupnékaždému: obě, zejména nedocenitelná v tom ohledu Kolářova,většinu svého obsahu věnují popisu českomoravských erbů,všechny konečně zdají se nám ve své theorii nedosti přehlednými,názornými a dějinám přiměřenými.Naší práci pak obsah udává název. Je to pouhý přehled, kterýnepodává všechny případy a možnosti, ba dokonce, pokud setýká cizích zemí, ani všech pravidelných zjevů: nebyl by přespečlivě volené obrázky zdaleka dostatečnou průpravou kreslířskou.Především u znakových figur (III. hlava) skutečnost, žev každé zemi, ba v každém kraji bývají jiné obvyklými a význačněutvořenými, předem vyloučila úplnost. Je to jen theorie.Ačkoli jsme totiž nakreslili a popsali na způsob příkladůmnoho erbů, zejména též pro Čechy zajímavých, nemá tentospis být žádným nalezištěm skutečných erbů, žádnou příruč-Důvod protuto knihuobsah knihy11Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w . k o s m a s . c z , U I D : K O S 1 6 7 7 4 7I. PŘEDMLUVArozsah látkydějinnéstanoviskokou praktického heraldika. Toho odkazujeme na příslušnouliteraturu. Zde podáváme pouze pravidla, podle nichž znakyvznikaly a podle nichž tedy sluší je posuzovat a kreslit. A tu jsmese chtěli vyvarovati způsobu dogmatického, pravidla jen vedlesebe řadícího, který pokládáme i dějepisně i učebně za pochybený,naopak jsme se snažili přidržet nauky vývojové, podle níždoufáme zákony heraldiky správněji a jasněji vysvětliti.Ačkoli pak jsme nechtěli opominout ani ostatní národy,u nichž se evropská heraldika hlavně vyvinula, přece jsmepředně přihlíželi k Čechám. Právě proto bude se snad zdát, žepomíjíme poněkud heraldiku německou. České erbovnictvís německým totiž úzce souvisí (neboť rytířské obyčeje k námpřišly Německem), všechna pravidla, v Čechách platná, majítedy význam i v Němcích. Na výjimky upozorníme; proto tedy,podávajíce českou heraldiku, nepotřebujeme se o německé šířiti.Naše neznalost je toho příčinou, že nepojednáme o erbovnictvíhispanského poloostrova, ani o polském. Polské ostatněje tou měrou odlišné od ostatního, že je uměním zvláštníma k jiné heraldice lhostejným. Podobně jsme schválně pominuliheraldiku napoleonskou. Tato je sice důležitým doklademtoho, jaký význam velký muž „hrdinské vědě“ dával, ale je výtvorem– jako celé jeho císařství – revolučním. Nezapadá dovývojových a formálních zákonů starého erbovnictví, aniž založilatrvalou soustavu; konečně zájemci je snadno poučiti seo ní v knihách.Zato jinak jsme brali své příklady ze všech dob a nemohlijsme činit rozdílu mezi erby ještě používanými a těmi, kteréosud lidských věcí již zařadil do minulosti. Heraldika je mimojiné též pomocnicí dějepisu: proto erb rodu kvetoucího a odumřelého,státu mocného a rozkotaného, prapor vítězný a vymizelý,znamení řádu živého a zrušeného, vše má pro ni stejnývýznam. Ba poněvadž rozkvět živé heraldiky spadá do věkůdávno minulých, bude nám pro mnohé příklady sáhnouti radějipo vzorech starších.12

U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w . k o s m a s . c z , U I D : K O S 1 6 7 7 4 7I. PŘEDMLUVANež jinak bytí heraldiky není přerušeno: jestli jí přidávalypostupně nové živly věky zašlé, ještě jí přidají i časy příští, a cobude nového v duchu rozumného vývoje ze starých zásad, tose i udrží. A tak hrdinská věda trvá dále, majíc mnoho čestnýchvzpomínek, ale jedno nejhlavnější znamení – kterým též tutoknihu chceme zakončit.13

U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w . k o s m a s . c z , U I D : K O S 1 6 7 7 4 7

U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w . k o s m a s . c z , U I D : K O S 1 6 7 7 4 7I/ ÚVOD DO THEORIE1. PODSTATA HERALDIKYHeraldika je nauka o znacích: totiž o učení o nich a jejich dějinách,a umění je tvořiti. Proto je heraldika zároveň vědai umění, nebo – skromněji řečeno – stojí na pomezí historickýchvěd a výtvarných umění; dobrý heraldik je však zároveňučencem a malířem.Co je to znak? Znak je trvalé štítové znamení, určité kresby a určitýchzbarvení, a vše, co k němu může patřit. Toto vymezeníurčuje obor evropské heraldiky, a proto je třeba, abychom jehovýrazy blíže osvětlili. Mluvíme o znaku, jaký známe ze vzdělanostizápadní, to jest latinského obřadu: nikoli o zjevech podobných,které známe ze vzdělanosti staroegyptské, antické,staroperské a indické, japonské, mongolské, ze života indiánůa jiných kmenů. Znak je štítové znamení. Ačkoli poznáme, ževznik našich znaků nebyl upoután jenom na štít, ačkoli mohuznak vypodobnit na čemkoli, aniž přestal být znakem, přeceznakem v našem, evropsko – středověkém smyslu zvu jenomznamení určené pro štít a pravidelně na štítu znázorňované.Ale toto znamení musí být trvalé, ono musí být svému majiteli– jednotlivci, rodu nebo právnické osobě – přiděleno definitivně.Ne tak, že by se znak nemohl měnit vůbec, ale že senemá a nemůže měnit pouhou libovůlí svého majitele a kdykoli,nýbrž jen z určitých důvodů a způsobem pro tyto příležitostiheraldikou vytvořeným. Pokud ve starší době libovůlemajitelů znaky bez důležité příčiny, tedy z pouhé honosnosti,měnila, dělo se tak jen v podrobnostech a ponenáhlu. TotoNaukao znakuevropskýznakje štítovéznamenítrvaléurčitékresby15

U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w . k o s m a s . c z , U I D : K O S 1 6 7 7 4 7I. ÚVOD DO THEORIEmá tedyurčitýblasonurčitýchzbarvenívšecko jinéje odznakznak musíobsahovatštítmůžeobsahovatvrchníznaka honosnékusyzáklademheraldikyblasonznamení musí být určité kresbou! Ne že by kreslíř musil napodobitvzor kresby staré, neboť možno kreslit i podle slovníhopopisu, nýbrž že obsah tohoto slovního údaje musí býtstálý. Tedy: je-li popis čili blason znaku „půl koně“, mohu kreslitkoně tlustého nebo hubeného s dlouhou nebo krátkouhřívou, ale nesmím nakreslit půl býka nebo koně celého. Totoznamení musí být určité zbarvením. Nejen totiž samo znamenímusí mít udané zbarvení, třebas půl „bílého koně“,nýbrž i zbarvení štítu musí být udáno, třeba „červený štít“.Zase ovšem nejde o napodobení barvy vzoru, nýbrž o dodrženíblasonu zbarvení, o čemž ještě uslyšíme. Není-li dodrženněkterý bod podaného námi vymezení, nejde o znak. Příklad:Námi popsaný je znak města Pardubic. Vidíme-li tohoto koněmísto na štítu na červené korouhvi, je to pořád týž znak, poněvadžvíme, že její pole nahrazuje pole štítu. Ale je-li kůňbez červeného pole, je to odznak téhož města. Je-li pak půlkoně zlatého v modrém poli, je to znak Malovců, sice znakupardubickému podobný a vskutku také dějinně od něho odvozený,ale jiný znak.Tedy základem a podstatou znaku, tím, bez čeho znak nemůžebýt, je štít se svým znamením. Ale znak může obsahovattaké jiné součásti. Tak plný malovecký znak obsahuje takéhelmu, nesoucí zlatého půlkoně a modrozlatá přikryvadla.Jakkoli ale helma s klenotem čili vrchní znak je důležitou a význačnoučástí znaku, takže někdy může sám znak zastupovat,přece jen nemůže existovat beze znaku, k němuž patří. Tímméně pak mají samy o sobě povahu znaku ostatní předměty,tedy honosné kusy, které mohou ve spojení se štítem znak tvořit.Naopak, i když vrchní znak a honosné kusy k nějakémuznaku právem patří, čili tento znak úplný se štítem tvoří, přecei v tomto případě samotný štít se svými znameními je a sloveznakem. První a základní dovedností toho, jenž se heraldiceučí, je umění na spatřeném znaku rozeznat, co patří do slovníhopopisu, blasonu, čili do podstaty jeho, a co jsou kresebné16

1. PODSTATA HERALDIKYdetaily, závislé na slohu a libovůli umělce, na základě tétodovednosti se naučíte spatřený znak blasonovat a naopak blasonovanýbeze vzoru nakreslit.Se smíšeným rázem heraldiky jako umění a vědy souvisípak, že toto učení jednak je normativní, jednak popisné.Učíme se totiž pravidlům, podle nichž je nutno znaky tvořit,znázorňovat a posuzovat, než tato pravidla nebyla vytvořenavůlí jednotlivého zákonodárce, nýbrž životem. Musíme je tudížodpozorovat na starých vzorech, na vzorech z dob živé heraldiky,což je heraldika užívaná v bitvách a turnajích. Neboťheraldika byla vytvořena nebo přejata a přizpůsobena sice sezřením na symboliku, jak o tom promluvíme, ale za praktickýmúčelem a nikoli snad úmyslně a soustavně, čehož důkazemje to, že žádný pramen o nějakém zavedení znaků neví.Znaky jsou naopak dílem samočinného vývoje. Teprve později,když tento nový prvek nabyl určitého, a to důležitéhomísta ve společenském životě, tvořili patrně rytíři a jejich příslušníslužebníci, herolti, pravidla pro „hrdinskou vědu“. I ta sevšak podle zemí různila, jednak časem vyvíjela, takže sestavitiheraldiku dogmatickou, odtažitou, je postup sice častý, alenesprávný. Neboť pravidel heraldických a jejich upotřebenínelze poznat a pochopit bez přehledu po vývoji znaků a jehopohnutkách. Totéž je pravda o praktickém, to jest malířskémnebo sochařském a ryteckém užití heraldických znalostí. Pokusímese sice v této knize podati pokud jen možno názornýa povšechný přehled erbovnictví, jeho zásad a vzniku jejich,nepopíráme zároveň, že dnešní pracovník může a někdy mána těchto zásadách pracovat samostatně, to jest s ohledem nadnešní stavební a dekorativní sloh, proto přece jen zůstáváznalost a řekl bych styk se starými památkami první a nezbytnoupodmínkou spolehlivé, to jest chápavé heraldické tvorby.Umělec, který kreslí erb „aus der Tiefe seines Gemüts“ (jakoznámého velblouda), totiž z pouhého ideového studia a odtažitéhovkusu, ale bez názorové znalosti skutečných památekco jsouheraldickápravidlaodpozorovanána živéheraldiceustálenáod heroltůučíme sena starýchpamátkách17Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w . k o s m a s . c z , U I D : K O S 1 6 7 7 4 7I. ÚVOD DO THEORIEživého erbovnictví, takový umělec může jednou, dvakrát a desetkrátpodat zdařilý výkon, ale nikdy nevíte, kdy vás postrašízrůdou, heraldický rozum bijící v tvář. A tak nelze vstupní staťtohoto spisu zakončit lépe nežli ujištěním, že heraldik, činícísi nárok na praktické tvoření, nemůže nikdy příliš proniknoutvzhledem starých vzorů: že svou paměť nikdy nemůže dostatečnějimi naplnit. Heraldika konečně je věc spjatá svým vznikems jedním dějinným obdobím a proto její milovníci musejídbát především na staré vzory.2. PŮVOD HERALDIKYZnakyvzniklymezi prvnía druhoukruciátouvysvětlenítechnikaštítůPůvod znaků je otázkou, která heraldiky zajímala odedávna.Abychom ji mohli poněkud vhodně řešit, musíme pomyslit nadobu, kdy se znaky objevují. Terminus a quo je konec XI. století,neboť čaloun z Bayeux na štítech má sice náměty ze znakůznámé, zvláště draky (2.), ale je dokázáno, že skutečných dědičnýchznaků neobsahuje. Terminus ad quem je polovinaXII. století, kdy už zprávy o znacích máme. Tedy se znaky objevilyza prvních křížových výprav. To není nic nového, to bylovždycky známo. Avšak původ znaků od křižáků byl zpravidlalíčen s tolika nespolehlivými a nemožnými údaji, že konečněnovější dějepisci si tu nevěděli rady. Ačkoli pak víme nebo semůžeme domyslit, které úvahy účelnosti mohly vést křižáky,příslušníky poměrně ohromných vojsk těžkooděnců, aby sestavilipoznávací odznaky, přece jen jednak je jasno, že podobnéúvahy mohly být i dřív i později, jednak zase je známo, že významnéa složité zjevy, jako je heraldika, se nerodí z ničeho,nýbrž pravidlem navazují na starší nějaký prvek. Máme-li tedypochopit, odkud se znaky berou, musíme uvážit jednak jejichobsah, jednak svět, z něhož tento obsah může pocházet.Do jisté míry obsah znaků, čili štítová znamení, vysvětlujíse technikou štítové výzdoby. Ta, jak nám dosvědčují obrazy,18