Archeologické rozhledy 2009 - Archeologický ústav AV ČR

72âIÎMÁ¤ – SALA·: Nové hradi‰tû v Moravské bránûVýznamným rysem nového hradiska je početnost bronzových depotů. Ke zhruba desítce registrovanýchdepotů jak přímo z plochy hradiska, tak z jižního svahu mimo opevnění, musíme připojit takédepot objevený v r. 1997 u lipnické myslivny (Loučka 1: Salaš 2005, 351–353), tedy na samém jihozáp.úpatí „Obírky“ ve vzdálenosti ca 900 m k JJZ od kóty 622. Prakticky se tak v jedné lokalitěsoustředí více než deset bronzových depotů, což představuje vedle návrší „Cezavy“ u Blučiny druhounejvětší úzce lokální koncentraci depotů na Moravě. Potvrzuje se tím, že takové, ale i další menšílokální koncentrace depotů jsou vázány na výrazné topografické polohy, většinou opevněné, podélpřirozených komunikačních tras (Salaš 2007, 241–245). Dosavadní skladba nálezů z „Obírky“ potvrzujei další atribut těchto lokálních depotových kumulací, a to přítomnost artefaktů souvisejícíchs metalurgickou výrobou (Salaš 2007, 241–244). Z „Obírky“ již teď pochází pět bronzových kladívek(obr. 5: 1–3; 6B: 6, 7) a čtyři bronzové kovadlinky (obr. 4: 5; 5: 5, 6; 6B: 5), což představujenejvětší lokální soubor takových metalurgických nástrojů na Moravě.V celkovém krajinném kontextu tak nově objevené hradisko na „Obírce“ významně doplňujea osvětluje sídelní strukturu KLPP v oblasti Moravské brány, a zřejmě i funkci a způsob vnímání celéhotohoto geomorfologického útvaru. Je nepochybné, že sloužil jako mimořádně důležitý průchozíkoridor, kterým směřovala jedna z hlavních komunikačních dálkových tras nejen v období KLPP, alev pravěku vůbec. V této souvislosti je třeba také hledat hlavní význam obou protilehlých hradisek –„Obírky“ a Týna nad Bečvou-Helfštýna, které dominovaly západnímu ústí Moravské brány. Na širšímprotějším, východním vyústění můžeme stejné poslání očekávat od hradiska na „Kotouči“ u Štramberka(Dohnal 1988, 62–64; Čižmář 2002a, 245–246). U takových lokalit musíme předpokládat,že plnily úlohu důležitých, strategických bodů s kombinovanými funkcemi – vojensko-politickou,socio-kultovní, a vzhledem k možnosti kontroly pohybu na dálkové obchodní trase možná i emporiální.Vysvětlení významu výšinného sídliště u Loučky v době laténské je nepochybně nutno hledat vespojitosti s lokalitou Hostýn. Obě lokality kontrolovaly oblast jižního vyústění Moravské brány v průběhustupňů LT C2 a LT D1, tedy v době, kdy došlo k expanzi púchovské kultury do hornatého prostoruvýchodní a severových. Moravy. Nositelé této kultury vlastně ovládli kontrolu nad dálkovýmikomunikacemi probíhajícími Moravskou branou a severových. od ní na obvodu Hostýnských vrchůaMoravskoslezských Beskyd. Udrželi si ji až do konce stupně LT D2, kdy jejich hradiska na Moravězanikají. V této souvislosti je nutno krátce zmínit otázku průchodnosti Moravské brány podél toku řekBečvy a Odry, která se dosud většinou pro předhistorické období popírala. Domníváme se však, že nazákladě narůstajících nálezů z vlastního prostoru Moravské brány, a nakonec i nově objeveného hradiskau Loučky lze důvodně předpokládat, že v pravěkém období – i v době laténské – byla trasapodél Bečvy až po polohu města Hranice na Moravě pro dálkovou komunikaci využívána a teprveza ním se odklonila z Moravské brány vých. směrem a dále probíhala ve zvýšeném prostoru podélMoravskoslezských Beskyd (srov. Čižmář 1996). Lze se domnívat, že výšinné sídliště „Obírka“ kontrolovalojižní vyústění této komunikace; nížinné sídliště z doby laténské v tomto prostoru je doloženozáchranným výzkumem přímo pod hradiskem na k.ú. Loučky (Vitula 1999).Lokalita „Obírka“ u Loučky je zřejmě podobně jako desítky dalších již do značné míry „vysbírána“a její účinná ochrana není bohužel reálná. Na druhé straně je nutno si přiznat, že touto nelegálníčinností bylo vlastně toto hradisko pro archeologii „objeveno“. Ani poloha ve vojenském prostoru,podobně jako např. u dalšího moravského hradiska „Ostroh“ u Lukova, ležícího v CHKO Podyjí,nezabraňuje provádění nelegálních výkopů detekovaných kovových předmětů. Přesto však je podlenašeho názoru stále účelné provést v lokalitě regulérní výzkum, a to jak preventivní pomocí detektorůkovů, tak zjišťovací za účelem získání bližších informací o charakteru osídlení, příp. o datováníakonstrukci opevnění.