Archeologické rozhledy 2009 - Archeologický ústav AV ČR

64âIÎMÁ¤ – SALA·: Nové hradi‰tû v Moravské bránû→→Obr. 1. Loučka (okr. Přerov) – „Obírka“. Letecký pohled na lokalitu od jihu, šipkami naznačen rozsah hradiště.Foto I. Čižmář. Dole pohled na depot železných předmětů.Abb. 1. Loučka (Kr. Přerov) – „Obírka“. Luftbild des Fundorts vom Süden. Umfang der Höhensiedlung mitPfeilen bezeichnet. Unten Blick auf ein Depot von Eisengegenständen.tedy překvapivě dosud neznámým hradiskem. V průběhu let 2004–2007 zde proto ÚAPP Brno ve spoluprácis MZM v Brně provedl podrobnou rekognoskaci terénu, zaměření průběhu opevnění pomocíGPS a preventivní archeologickou prospekci za pomoci detektorů kovů. Byly tak získány nálezy ověřujícívěrohodnost dříve nalezených a předaných předmětů. Celý prostor lokality se nachází v jižníčásti vojenského újezdu Libavá, jehož vedení prozatím neumožnilo provést na hradisku řádný zjišťovacívýzkum. Objevitelem předané i námi získané nálezy jsou uloženy ve sbírkách Archeologickéhoústavu MZM v Brně.Popis lokalityHradisko se nachází nad severozáp. vyústěním Moravské brány, na zalesněném obvodovémhřebeni Oderských vrchů v bývalém katastru obce Loučka, okr. Přerov (dnes k.ú. Město Libavá,Olomoucký kraj). Jde o podlouhlou část horského hřebene se dvěma vrcholy na záp. a vých. konci,mezi nimiž se rozkládá mělké sedlo s vodním zdrojem v podobě malého jezírka. Záp. výrazný vrchols místním názvem „Obírka“ se nachází v nadm. výšce asi 622 m, vých. část dosahuje 610 m n. m.Sev. a jižní obvod lokality leží v nadm. výšce 580–590 m; severní má převýšení nad bezejmennoudrobnou vodotečí (pravobřežním přítokem Jezernice) pod ním asi 100 m, jižní obvod lokality jepřevýšen nad plochým reliéfem Moravské brány asi 200 m. Převýšení záp. nejvyššího vrcholu nadhlubokým údolím toku Trnávky je asi 150 m, vých. část lokality je oddělena od na V dále pokračujícího,již poněkud sníženého hřebene (kóta 584) pouze mělkým sedlem (obr. 1, 2).Po obvodu hradiska je zřetelný val, který uzavírá areál o rozloze asi 9 ha. Na sev. a jižní stranějsou relikty opevnění většinou viditelné jako terénní hrana, nejlépe jsou pak patrné na vých. obvodu,kde val dosahuje výšky asi 3 m a před ním probíhá příkop (obr. 3). Na několika místech valu jepatrná kamenná destrukce hradby. Původní vchod se nacházel pravděpodobně na jižní straně hradiska,kde v prostoru mezivrcholového sedla je zřetelné přerušení opevnění. Zde navíc ústí do areáluhradiska již nepoužívaná hluboká úvozová cesta, která může být sice recentního původu, mohla všakkopírovat původní přístupovou komunikaci.