Archeologické rozhledy 2009 - Archeologický ústav AV ČR

62SANKOT: Zum Fundstoff vom Berg Rubín (Nordwestböhmen) …Mže v Plzni směrem ke Krušným horám v prostoru mezi vých. stranou Doupovských hor a záp. okrajemRakovnické pahorkatiny, mezi povodím Liboce a Blšanky, pravobřežními přítoky Ohře.Dřívější představu H. Födische (1967), označujícího Rubín díky mohutnému opevnění celkemmalé plochy za Herrenburg, doplňují jak výsledky prostorové analýzy Zd. Smrže (1992), který uvádívýskyt dalších, tentokrát neopevněných rovinných sídlišť v bezprostředním okolí hradiště, tak závěryV. Salače (1990) o významu podobných poloh při kontrole dálkových cest a provozu na nich. I polohaRubínu odpovídá charakterickým rysům takových výšinných sídlišť, kontrolujících dle V. Salačemísta, která se z různých důvodů nedají obejít, vyskytují se nejčastěji na okrajích přirozených geografickýchcelků a vyznačují se mimořádným bohatstvím nálezů (Salač 1990). Proto nepřekvapuje,že část mimořádného nálezového fondu je výsledkem importů ze severní Itálie, které jsou zejména propozdně halštatské období početně zastoupeny i v dalších evropských oblastech (Frey 1957). Významprodukce domácích napodobenin, uvažované L. Paulim (1971b), bude možné objasnit dalším výzkumem,včetně zpracování výsledků relativně nedávných terénních odkryvů. Z toho by mělo vyplynouti zhodnocení významu osídlení na vrchu Rubín v pozdně halštatském období jako lokality s kontaktyna oblasti nacházející se jižně a jihozápadně od Čech, ale i na regiony severně od Čech. Takové lokalityse zapojovaly do systému komunikací, jež spojovaly střední Evropu se severní Itálií (Pauli 1991);nověji je význam těchto sídel ve spojení s oblastí jižních a západních Čech upřesňován M. Chytráčkem(2007b) aN. Venclovou (2008).Při zpracování řady dílčích témat zjišťujeme stále nové doklady o významu oblasti Čech pro spojeníseverní a jižní Evropy v závěru halštatského a počátku laténského období (Sankot 2003; 2006a;2006b). To odpovídá závěrům V. Salače (2006) a M. Chytráčka (nejnověji 2007a) o významné rolidálkového obchodu pro kulturní vývoj v České kotlině v době železné. Přitom však jde o pokračovánítradice komunikačních spojení severu a jihu Evropy, sledovatelné přinejmenším od pozdní dobybronzové (Venclová ed. et al. 2008; Sankot in Druck/v tisku). Pouze systematickým zpracovánímvšech dostupných údajů o sledované lokalitě, včetně archívních pramenů, ale především výsledkůnedávných výzkumů, a srovnáním s pozdně halštatským a časně laténským opevněným areálemv relativně nedaleké dominantní lokalitě Vladař (Chytráček – Šmejda 2005; Chytráček 2007) budemožno prohloubit poznání konkrétního prostředí, které lze spojovat s rezidencí místní elity, podílejícíse na ovládání obchodních aktivit a spoluvytvářející podmínky pro vznik laténské civilizace.Deutsch von Tomáš MaříkEnglish by Andrew BartonPAVEL SANKOT, Oddělení prehistorie a protohistorie, Národní muzeum, Václavské náměstí 67, CZ-115 79Praha 1; pavel_sankot@nm.cz