Archeologické rozhledy 2009 - Archeologický ústav AV ČR

Archeologické rozhledy LXI–2009 611060 (obr. 1: 11a, 11b). Soubor naznačuje, že po prvních importech severoitalských tvarů staršíhoúseku období Ha D stoupá v mladším úseku období Ha D – vedle pokračujících severoitalských importů– zastoupení domácích tvarů odznaků sociálního postavení jako lokální recepce původně cizokrajnéhomódního stylu. Skutečnost, že se zde opakuje stejný mechanismus, jaký byl rozpoznán i projiné regiony, např. sousední oblasti Německa (Ettel 2006), vylučuje epizodnost či náhodnost takovésituace, jak bývá dle příkladů uváděných V. Salačem (2006, 40) někdy chápána.Nastíněný trend vyvolalo místní pozdně halštatské prostředí, reprezentované jak nálezy sídelníkomponenty v prostoru výšinného sídla s významným opevněním, ale na velice omezené ploše, taksporadickými nálezy pohřební komponenty aristokratického charakteru – pohřbu na voze. I přesdosavadní starší dataci některých součástí postroje – kostěného roubíku inv. č. 4043 (obr. 3: 20)a bronzové návlečky inv. č. 1063 (obr. 2: 2) do stupně Ha C – uvažujeme pro další prvek pohřbu navoze – bronzovou tulejku s čížkovitou hlavicí inv. č. 8866 (obr. 2: 1) – o chronologickém zařazenído stupně Ha D3. Zařazení do stupně Ha D3 nebrání ani ostatní nálezy – tvar košíčkovitého (obr. 2: 7),kulovitého (obr. 2: 6), zoomorfního (obr. 2: 5) a hřebenovitého (obr. 2: 9) závěsku, opět převážněseveroitalského původu, bronzových pinzet (obr. 2: 3, 4) či zřejmě na místě vyráběných kostěnýchrozřaďovačů náhrdelníků (obr. 3: 16–19). Do tohoto období patří i skleněné korále s očky (obr. 3: 1–3),jejichž stoupající počet na přelomu období Ha D3 a LT A opět souvisí dle N. Venclové (1990, 46)s jihoevropským obchodem; podobně lze datovat i používání ostatních tvarů skleněných korálů.Podobně jako pro raný středověk konstatuje J. Bubeník (1981) vzhledem k významnému počtuna Rubínu nalezených nákončí kulturní prostředí vyšší společenské vrstvy, i pro pozdně halštatskéobdobí lze díky charakteru nálezů uvažovat o výjimečném sociálním prostředí, kterému sloužil jakimport exotických šperků, tak specializovaná řemeslnická výroba. I identické kostěné rozřaďovačez eponymního pohřebiště v Hallstattu (Pauli 1978) patří dle charakteru výbavy hrobům sociální elity.Zpracování rozřaďovačů náhrdelníků mimo to naznačuje lokální specializovanou výrobu kostěnýchozdob; jedním z úkolů budoucího výzkumu a zpracování zůstává ověření, zda šlo o existenci dílny,jak tento typ výrobního objektu z halštatského období známe např. z Prahy-Kobylis (Fridrich 2005),na jejíž dostatečné surovinové zdroje na vrchu Rubín by poukazovaly i zmínky o recentní těžbě desítkytun kostí (Koutecký 2005).Spolu s keramickými nálezy období Ha C-D (Koutecký 2005; 2008) jsou z Rubínu uváděny nálezykolkované keramiky pozdně halštatského období (Preidel 1937; Linksfeiler 1978) a keramikacharakteristických tvarů následujícího braubašského horizontu stupně LT A, zastoupená tvary a výzdobouvýrobků lokální produkce. Pokud věnujeme pozornost i nálezům uváděným z nejbližšíhookolí naleziště (obr. 4: 1–4), zjišťujeme podobný ideový obsah s nálezy z Heuneburgu na hornímDunaji (Kimmig – Gersbach 1971).Na rozdíl od nálezů souvisejících s pohřební a sídlištní komponentou období LT B-D1, včetněnadprůměrného výskytu mladolaténských skleněných náramků lokalizovaných do jihových., vých.asev. okolí vrchu Rubín (Bubeník – Venclová 1992), jsou nálezy z pozdně halštatského období podleexistujících údajů vázány na vlastní plochu hradiště. Tomu neodporuje ani lokace některých nálezůpřípadně do bezprostředního okolí vlastní plochy hradiště, tedy do prostoru, kde nelze vyloučit, že jdeo nálezy z hlíny rozvážené na okolní pole, jak se o této praxi zmiňuje H. Preidel (1956) a novějiJ. Bubeník (1988). Rubín se tak řadí mezi opevněná výšinná sídliště s funkcí rezidence sociální elity(jak uvažoval již Koutecký 2005), která i v sousední oblasti západních Čech představují významnousídelní komponentu stupně Ha D2-3 a naznačují „existenci určité organizované struktury sídel“(Chytráček – Šmejda 2005).Pro dokreslení charakteru pozdně halštatského osídlení na vrchu Rubín má samozřejmě zásadnívýznam poloha lokality a její topografické souvislosti. Ty se výrazně doplňují se závěry V. Salače(1990) o socio-ekonomickém vývoji severozáp. Čech v pozdně halštatském a časně laténském období.Tak jako poloha hradiště Hradec u Chomutova, které ovládá ústí údolí Ohře v prostoru meziKrušnými horami a Doupovskými horami ze směru od karlovarské oblasti do oblasti Chomutovskaa vydalo v Čechách výjimečný nález černofigurové keramiky (Bouzek – Koutecký 1975; Koutecký1985), má podobně strategické postavení vrch Rubín. Leží při vyústění údolí vedoucího od ohybu