Archeologické rozhledy 2009 - Archeologický ústav AV ČR

60SANKOT: Zum Fundstoff vom Berg Rubín (Nordwestböhmen) …Waldhauser, J. 2001: Encyklopedie Keltů v Čechách. Praha.Waldhauser, J. et al. 1993: Die hallstatt- und latènezeitliche Siedlung mit Gräberfeld bei Radovesice in Böhmen.Teplice.Warneke, T. 1999: Hallstatt- und frühlatènezeitlicher Anhängerschmuck. Studien zur Metallanhänger des8.–5. Jh. v. Chr. zwischen Main und Po. Internationale Archäologie 50. Rahden/Westf.Weidmann, D. 1983: Baulmes, distr. d’Orbe, VD, Jahrbuch des Schweizerischen Gesselschaft für Urgeschichte66, 268.Wels-Weyrauch, U. 1978: Die Anhänger und Halsringe in Südwestdeutschland und Nordbayern. PrähistorischeBronzefunde XI/1. München.— 1991: Die Anhänger in Südbayern. Prähistorische Bronzefunde XI/5. Stuttgart.Zürn, H. 1970: Hallstattforschungen in Nordwürttemberg. Stuttgart.— 1987: Hallstattzeitliche Grabfunde in Württemberg und Hohenzollern. Stuttgart.K nálezovému fondu z hradiště Rubín a významu lokalityv době halštatské a časně laténskéDosavadní poznatky o topografii a podobě hradiště na vrchu Rubín-Rovina (Velký Rubín), nacházejícíhose na rozhraní katastrů obcí Dolánky, Kaštice a Pšov, obsahuje v nejucelenější podobě díloJ. Bubeníka (1988; viz též Čtverák et al. 2003). Vycházejí i z výsledků činnosti místních archeologůamatérů2. pol. 19. a 1. pol. 20. stol. A. Tischlera a Fr. Steinera, kteří formou sběrů a nákupů vytvářelirozsáhlou sbírku nálezů z lokality a jejího okolí. Na jejich činnost navázal prvním terénním výzkumemH. Preidel v l. 1934–1938. Dosavadním vyvrcholením badatelské práce jsou výsledky výzkumůExpozitury Archeologického ústavu AV ČR, prováděných v lokalitě v l. 1970–1971 pod vedenímV. Kruty (Bubeník 1988; 1995) a v l. 1984–1991 pod vedením J. Bubeníka (1992).Zhlediska vyhodnocení nálezového fondu byla dosud věnována pozornost převážně keramickýmnálezům pozdní doby bronzové až časné doby laténské (Koutecký 2005; 2008b), nálezům mladolaténskéhoa pozdně laténského období (Bubeník – Venclová 1992), kostěným a parohovým předmětůmdoby římské (Trefný 2007), a zejména z raného středověku (Bubeník 1988; 1992; 1992a; 1995; 1996;1997; 1999; 2006; 2007; Profantová – Stolz 2006; 2007). Naproti tomu nálezový fond řady dalšíchobdobí pravěku, obsažený např. ve Steinerově sbírce, která samotná měla původně obsahovat více než5000 nálezů, je dosud zpřístupněn jen minimálním výběrem H. Preidela (1937). Systematické zpracovánítohoto fondu, jak předmětů z některých dalších období, tak řady „exotických“ nálezů z dobyhalštatské, spojovaných s lokalitou, by nepochybně rozšířilo závěry již provedeného topografickéhohodnocení. Např. kolekce spon a závěsků, které představují základní zdroj informací o chronologiikulturního vývoje a povaze interregionálních kontaktů, je v českých poměrech pro pozdně halštatskéobdobí svou strukturou a počtem výjimečná. Jejich původ v lokalitě je doložen autentickými zápiskyve Steinerově deníku (obr. 5–8). Sbírka je uložena v Regionálním muzeu v Chomutově.K objasnění role a významu lokality v rámci halštatského a časně laténského osídlení přispíváanalýza souboru nálezů pokusem o dosažení nových poznatků z hlediska chronologie, struktury nálezovéhofondu a jeho prostorových kontextů, a tím i sociálně-historického významu. Přitom zasoučasného stavu praktické absence nálezových celků a souvislostí nutně pociťujeme omezenémožnosti jednoznačných závěrů, jak je realitou i u řady analogických lokalit v okolních regionech(srov. např. Chytráček – Metlička 2004).Z chronologického hlediska lze za nejstarší nález ze souboru spon z Rubínu označit sponu typunavicella inv. č. 1057 (obr. 1: 1), spadající do stupně Ha D1. Další importované spony inv. č. 1056a 1058 (obr. 1: 2, 3) chronologicky spojujeme s jejich početnými sériemi v severoitalské oblasti, kdejsou datovány do mladšího úseku, odpovídajícímu stupňům Ha D2-3. Stejné zařazení lze přijmoutjak pro spony inv. č. 1049 a 1050 (obr. 1: 5, 6), tak pro sponu inv. č. 1048 (obr. 1: 4). Do stupně Ha D3se řadí spony lokálních typů inv. č. 1061 (obr. 1: 7), 1062 (obr. 1: 8), 1055 (obr. 1: 9), 1054 (obr. 1:10),