Archeologické rozhledy 2009 - Archeologický ústav AV ČR

3–30Archeologické rozhledy LXI–2009 3Význam her v archaických společnostechArcheologické možnosti studiaThe importance of games in archaic societiesArchaeological study optionsPetr Květina – Sylvie Květinová – Jaroslav ŘídkýCílem práce je diskutovat význam her v předliterárních společnostech. Této společenské aktivitě je dosudvěnována nedostatečná pozornost především, co se období evropské prehistorie týká. Článek je založenna hypotetické interpretaci rondelů jakožto ohraničeného místa pro provozování her. Na důležitost fenoménuher z hlediska jejich společenské funkce poukazuje úvodní teoretická pasáž. Faktografický základtextu tvoří formální a metrické srovnání rondelů několika archeologických kultur studovaného období.Interpretační rámec doplňují etnohistorické informace z oblasti Mezoameriky o významu institucionalizovanémíčové hry pro fungování tamní stratifikované společnosti.hry – rondely – mladší neolit – Střední Amerika – střední EvropaThe aim of this contribution is to discuss the significance of games in preliterate societies. To date, not muchattention has been paid to this social activity, primarily concerning the period of European prehistory.This article is based on a hypothetical interpretation of rondels as an enclosed area for playing games.The introductory theoretical passage refers to the importance of the phenomenon of games in terms of theirsocial function. The factual basis of the text comprises a formal and metric comparison of rondels ofseveral archaeological cultures in the studied period. The interpretational framework is supplementedby ethnohistorical information, from Mesoamerica, on the significance of an institutionalised ball gamefor the functioning of the stratified society there.games – rondels – Late Neolithic – Mesoamerica – Central EuropeÚvodJeden z univerzálních projevů komplexity společností lze spatřovat ve formalizované monumentálníarchitektuře: nejen že její vznik předpokládá určitou úroveň organizace pracovnísíly a společenské hierarchizace, ale její smysl zároveň závisí na příslušném systémuvýznamů a symbolů, sdíleném nejen v rámci dané společnosti, ale do určité míry i s okolnímisociopolitickými entitami. Zatímco archeologicky dochované pozůstatky staveb jemožno hodnotit z hlediska konstrukčního, typochronologického, objemu vynaložené práceapod., jejich symbolický, rituální a sociopolitický význam lze zjistit podstatně obtížněji.Za absence přímých svědectví (např. v podobě písemných nebo ikonografických pramenů)nezbývá než obrátit se při formulování interpretačních hypotéz k modelům a paralelámvycházejícím z odlišného časového a/nebo místního kontextu. S různými typy monumentálníarchitektury se ve světě setkáváme zejména od 4. tisíciletí př. n. l. a tyto objekty doprovázejítechnicky vyspělé civilizace prakticky do současnosti.Už období středoevropského neolitu, a zejména jeho mladší část (4900–4500 př. n. l.),však reprezentují rozměrově monumentální objekty, jejichž stavba si podle převládajícího