Archeologické rozhledy 2009 - Archeologický ústav AV ČR

Archeologické rozhledy LXI–2009 177pojena užitečná kapitola obsahující chronologickézařazení předmětů důležitých pro datování.Díky autorovu pečlivému vyhodnocení získanýcharcheologických dat vznikla detailní studiepostihující mnohotvárnost pohřebních tradic jihových.Skandinávie.Barbara MarethováAnne-Maria Wittke – Eckart Olshausen –Richard Szydlak: Historischer Atlas der antikenWelt. Der Neue Pauly Supplemente 3. VerlagJ. B. Metzler Stuttgart, Weimar 2007. 308 str.Nedávno vyšlých patnáct svazků encyklopedieo starověku Der Neue Pauly se stalo meřítkem poznáníantického světa, kterým zůstane jistě ještěněkolik desetiletí. Nyní přistoupila redakce k vydávánídoprovodných svazků (1. Herrscherchronologiender antiken Welt; 2. Geschichte der antikenTexte; 4. Rezeptions- und Wissenschaftsgeschichte;5. Mythenrezeption). Součástí tohoto projektu jei vydání historického atlasu, při jehož vzniku spojilisíly dva historikové starověku – A.-M. Wittke aE. Olshausen – a kartograf R. Szydlak, s nimižspolupracovalo dalších patnáct badatelů, z nichžpolovina působila na univerzitě v Tübingen.Dílo přináší přes dvě stě celostránkových a doplňkovýchmap, v naprosté většině v barevnémprovedení, které jsou uspořádány do sedmi oddílů:1. Antike Weltvorstellungen und Erkundungen,2. Die Epoche der frühen Hochkulturen (3. Jt. bisca. 1200 v. Chr.), 3. Die Epoche der östlichen Reiche(ca. 1200 bis 6. Jh. v. Chr.), 4. Die Neuordnungder Mittelmeerwelt (6. bis 4./3. Jh. v. Chr.), 5. DieEpoche der Großmächte (4./3. bis 1. Jh. v. Chr.),6. Das Römische Reich in der Kaiserzeit (1. Jh. v.bis 5. Jh. n. Chr.), 7. Die Epoche des ByzantinischenReiches (5. bis 15. Jh. n. Chr.). Prostorový záběrsahá od Mezopotámie na východě po Pyrenejskýpoloostrov na západě a od Egypta na jihu po středníEvropu. Ke každé mapě je uveden komentář shrnujícípoznatky o příslušném období či jevu, s uvedenímzákladní literatury. Vše je samozřejmědoplněno podrobným rejstříkem, chronologickýmipřehledy, ale např. i transkripčními tabulkami starořečtiny,hebrejštiny, arabštiny a dalších jazyků.Uživatel se tak na malém protoru seznámí s problematikou,kterou má možnost dále sledovat v citovanýchknihách a studiích.Atlas nepředstavuje pouhý doplněk k lexikonu,ale samostatně použitelné dílo, které jistě přivítajíegyptologové, klasičtí archeologové, historikovéstarověku, byzantologové, ale i všichni zájemcio antiku. Důkladného poučení se dostane i badatelůmo mladším pravěku a raném středověku středníEvropy. Kombinace atlasu a encyklopedie Der NeuePauly s jinými příručkami, jako jsou např. Reallexikonder Germanischen Altertumskunde či Archeologickýatlas pravěké Evropy, představuje významnýnástroj k čerpání vědomostí o celé Evropě v tisíciletíchokolo změny letopočtu.Pro archeology, kteří se tímto obdobím zabývají,budou užitečné již první mapy zobrazující představyantických autorů o uspořádání světa a objevitelskécesty starověkých cestovatelů, včetně cestyPythea z Massilie, kterou podnikl ve 4. stol. př. Kr.a která jej patrně zavedla až na Island. Zajímavéjsou i mapy zobrazující severní Středomoří v doběbronzové a železné, které umožňují pohled do světa,odkud k nám měly tehdy přicházet významnécivilizační impulzy, jejichž význam se v poslednídobě u nás zdůrazňuje, a zřejmě i přeceňuje (nejnovějiArcheologie pravěkých Čech 5, Praha, 2008,s. 246). Pohled na Pyrenejský, Iberský a Balkánskýpoloostrov i na celé Středomoří na přelomu dobybronzové a železné (s. 63–77) naznačuje, že se nejspíšeo přímé a rozhodující vlivy jednat nemohlo.Tyto mapy zobrazují nejen politické jevy (např. sféryvlivů jednotlivých mocenských uskupení, zakládáníkolonií apod.), ale i rozložení archeologickýchkultur, všímají si rozšíření jazyků či rozložení zdrojůnerostného bohatství.Středoevropského regionu se týká mapa věnovanáhalštatské kultuře (s. 79). Tuto mapu můžemevzít jako měřítko, chceme-li si ověřit kvalitu a pečlivostzpracování díla, neboť hodnotit atlas např. nazákladě zobrazení luwišsko-aramejských knížectvíokolo r. 900 př. Kr. mohou jen nemnozí z nás.Shledáváme, že rozsah halštatské kultury je zobrazenvelmi dobře, včetně přechodu mezi východoazápadohalštatským okruhem. S povděkem to přijímámei pro naše území, kde správně východníČechy a severní Morava leží mimo tento kulturníokruh. Rovněž komentář charakterizující kulturnísituaci je výstižný a seznam literatury přináší skutečnědůležité, a hlavně aktuální práce k tématu.Tři uvedené české lokality však vybízejí k určitéobezřetnosti. Zatímco poloha hradiště Závist i jejítranskripce jsou v pořádku a Býčiskála-Höhle představujedrobnou chybičku, zařazení lokality Bylania její umístění na Kutnohorsko již zamrzí. Nepřekvapíani tak chybná transkripce či záměna s neolitickýmnalezištěm jako spíš její zařazení mezidvě nejvýznamnější česká naleziště tohoto období.Také s kumulací nalezišť typu Herrenhof na dolnímPoohří zřejmě nebudou čeští archeologové souhlasit.Samozřejmě se jedná v tak rozsáhlém díle o detaily,ovšem jak je to pak s detaily na ostatních zobraze-