Archeologické rozhledy 2009 - Archeologický ústav AV ČR

172Nové publikacedem podaného rozboru jsou nové soubory z Olomouce-Neředínaa z Modré u Velehradu.Další články zavádějí čtenáře mimo moravskéúzemí. P. Sankot se věnuje výjimečnému nálezu časnělaténského kovového kružítka z polozemnice nasídlišti v Tuchoměřicích u Prahy (145–161). Tímtonálezem je podle autora doložena znalost matematickýchprincipů již v tomto období, jak ostatně ukazujíi v předchozím článku provedené rozbory bohatýchvýzdobných motivů na keramice počínajícídoby laténské. Do jižních Čech nás zavádí článekJ. Michálka (163–184), který se věnuje předevšímpohnutým osudům údajně největšího českého plochéhožárového pohřebiště období Ha D2/3 až LT Av Čechách u Švořetic na Blatensku, které mělo obsahovatsnad až 500 hrobů. Polohu lokality ověřilautor záchranným výzkumem v letech 2003 a 2004,při němž zachytil pozůstatky dalších tří hrobů. Problematikoulaténských železných hrotů kopí s mohutnýmprolamovaným listem se zabývá P. C. Ramsl(185–200). K analyzovanému hrobovému nálezuz dolnorakouského Mannersdorfu uvádí analogiez celého evropského prostoru a dospívá k závěru, žese nejednalo o zbraň, ale o standartu používanou přibitvách k lepší orientaci a k identifikaci příslušnévojenské jednotky. Obsah jednoho bohatého hrobuz pohřebiště v Hurbanově na jižním Slovensku analyzujeJ. Bujna (201–242). Kromě několika kovovýchnálezů (opasek, meč) vynikají v tomto hrobovémcelku z období LT B2/C1 především keramickéikovové nádoby, jako např. bronzový lékythos čikeramický pseudokantharos. Podle autora dokládajícizí původ pohřbeného jedince, který by snad mohlsouviset s vlnou Keltů, navrátivšími se z Řecka pojejich porážce v roce 278/277 př. n. l.Zpět na Moravu přivádí čtenáře krátký článekJ. Čižmářové (243–250) věnovaný solitérnímu nálezubronzového náramku z Pavlova. Jeho dataci dostřední doby laténské podporuje i metalografickýrozbor J. Frány a M. Fikrleho metodou RFA. Antropologickémurozboru 30 laténských kostrových hrobůz deseti moravských lokalit je věnován příspěvekT. Trubačové (251–266). Autorka konstatuje obecnědobrý zdravotní stav zkoumaných jedinců, z nichžovšem většina zemřela v poměrně mladém věku20–29 let. Laténské osídlení podél dolního toku říčkyDoubravy na Kutnohorsku analyzují J. Valentováa R. Šumberová (267–308). V článku jsou publikoványpředevším nové sídlištní nálezy z lokalityČáslav – Na Skále z časné doby laténské a několikmenších souborů z pozdně laténských sídlišť. Autorkyvěnují pozornost i sídelně-topografické charakteristicelaténských lokalit v této oblasti. Jiné sídlištěhodnotí v dalším článku G. Březinová (309–324) –jedná se o sídliště ve Výčapech-Opatovcích u Nitry,zkoumané již v 50. letech a dosud považované za lokalitus prokázanými dáckými vlivy. Autorka všaks tímto názorem polemizuje a zařazuje tamní nálezyjiž do předdáckého období LT C.Příkladem komplexně zpracované lokality je pozdnělaténské sídliště u Otrokovic, které publikujeD. Parma (325–358). Část lokality byla v nedávnédobě plošně odkryta při záchranných výzkumech:prozkoumáno zde bylo několik zahloubených chat,hrnčířská pec aj. Mikropetrografický rozbor jednohokusu surového grafitu ukázal na jeho pravděpodobnějihočeský původ. V lokalitě je rovněž prokázánaželezářská výroba, která by podle rozborustrusek od K. Malého (359–367) mohla představovatjak kovářskou, tak hutnickou činnost. Archeobotanickáanalýza z proplaveného vzorku výplnějedné chaty, provedená M. Hajnalovou (369–371),rovněž potvrdila přítomnost uhlíků z pravděpodobněpalivového dřeva, které by mohlo mít souvislostprávě s metalurgickou činností.S polykulturní výšinnou lokalitou s mohutnýmopevněním v poloze Ostroh u Lukova na Znojemskuseznamuje čtenáře J. Kovárník (373–392). Hradištěvyniká mohutným opevněním, které bylo modernězaměřeno – škoda jen, že prezentované plány (obr.2–4) jsou rozmazané a bez grafického měřítka.Lokalita byla osídlena v neolitu, době bronzovéi halštatské, patrně nadregionální význam však získalaaž v době laténské: z této epochy jsou odtuduváděny mj. nálezy dokládající železářskou výrobu,mlecí kámen, mince, a dokonce i destička na odlévánímincovních střížků. Nový objev kovoliteckéhoobjektu ze Zemplína analyzuje E. Miroššayová(393–404). V jeho výplni bylo nalezeno větší množstvíkeramiky stupně LT D s patrnými vlivy jak keltského,tak dáckého kulturního prostředí.Následující dva příspěvky se dotýkají zajímavéhoprvku laténské keramiky – tzv. „graffiti“.V prvním článku shrnují L. Varadzin a N. Venclovávšechny pravěké nálezy ze známého slovanskéhohradiště v Libušíně (405–421), mezi nimiž dominujípozdně laténské keramické a švartnové artefakty.Zvláštní pozornost věnují autoři keramickým kotoučkůmze střepů, z nichž jeden nese na svém povrchujednoduchou rytou výzdobu, provedenou záměrněaž po vzniku kotoučku. Podle autorů přitomnelze vyloučit její hlubší význam, jako např. znakůpísma. M. Hlava seznamuje čtenáře s pozoruhodnounádobou z jihočeského oppida v Třísově (423–436).Na nádobě je dochováno několik torz ryté a kolkovanévýzdoby, představující zoomorfní a geometrickémotivy. Nejzajímavější je bezesporu znázornění(pravděpodobně) kance, který byl v keltském vý-