Archeologické rozhledy 2009 - Archeologický ústav AV ČR

Archeologické rozhledy LXI–2009 171vyskytuje hrad s masivní štítovou zdí, chránící jádroze strany předpokládaného útoku. Zvyšování důrazuna obytnou a reprezentační složku se projevilo vestavbě kastelových hradů budovaných předevšímpanovníkem od poslední čtvrtiny 14. století. Podobakrálovských i šlechtických hradů na konci 14. a počátku15. stol. se blížila ideálu s pravidelným ústřednímnádvořím obestavěným dalšími budovami. Doopevňovací techniky podstatným způsobem zasáhlypalné zbraně, na něž bylo třeba reagovat budovánímdělových věží, bašt i předsunutých opevnění, kterájsou ne vždy jednoznačně odlišitelná od pevnůstekoblehatelů. Jako příklad tábořiště bratříků Jana Jiskryz Brandýsa slouží veliké předhradí Spišského hradu.Jen stručně jsou v tomto přehledu zmíněny městskéhrady budované v ekonomicky prosperující středoslovenskébáňské oblasti. Rozvoj dělostřelectva iniciovalbudování bastionových pevností a ve svémdůsledku i úpadek obranyschopnosti hradů, jejichžsoumrak se datuje do období od konce 17. století.„Z celkového množství přibližně 180 známých hradůna území Slovenska se vinou postupujícího procesuzániku dodnes zachovalo jen asi 25 (tedy pouhých14 %!) udržovaných a využití schopných staveb.Téměř polovina hradů se pak zachovala v podobězřícenin, další třetina svou polohu prozrazuje pouzereliéfem terénních nerovností a zbývajících zhruba10 % známe jen z písemných pramenů“ (49). Společnýmdílem obou autorů je pak „Katalog slovenskýchhradů“ (52–342). Jednotlivé lokality dokumentovanépůdorysnými plánky, fotografiemi, dobovýmikresbami i rekonstrukcemi umožňují velmi dobrývhled do stavu poznání na základě stavebněhistorickéhoprůzkumu i archeologického výzkumu. Obsáhláliteratura, seznam vyobrazení a slovníček méněobvyklých výrazů uzavírají toto dílo.Práce zaměřená na stavební podobu hradů přehlednýmzpůsobem zasazuje slovenské hrady do středoevropskéhokontextu a upozorňuje na slovenskáspecifika. Archeologické výzkumy však poskytlymnoho materiálu pro poznání nejen stavební podobya chronologického zařazení, ale i každodennostiobyvatel. Shrnutí přínosu slovenské archeologiez tohoto hlediska ještě čeká na zpracování. Zájemcůmo kastelologickou problematiku se však do rukoudostala kvalitní práce, na niž jistě naváže dalšíbádání.Josef UngerPravěk Nová řada 16/2006. Vydává Ústav archeologicképamátkové péče Brno, Brno 2007. 576 str.Šestnácté číslo časopisu Pravěk plynule navazujena číslo předchozí, které bylo, vzhledem k dedikaciS. Stuchlíkovi, věnováno především doběbronzové. Jubilujícím ale byl i Miloš Čižmář,a proto se v jemu věnovaném svazku setkáme předevšíms příspěvky zaměřenými na dobu železnou.Po úvodní zdravici od V. Podborského (3–6) následujeČižmářova kompletní bibliografie, sestavenáS. Stuchlíkem (7–13).První dva články se zabývají výšinnými lokalitamiDrahanské vrchoviny. M. Šmíd a M. a R. Malečkovipublikují nově získané nálezy z pěti výšinnýchsídlišť u Myslejovic, Otaslavic a Stínavy (15–35).Nálezy jsou datovány většinou do doby kultury nálevkovitýchpohárů a do vrcholného středověku,nechybějí ani artefakty z mladého neolitu, dobyhalštatské a doby římské. Důležitým příspěvkemk problematice počátku starší doby železné na Moravěje studie od P. Fojtíka a M. Golce, věnovanánovým železným nálezům z hradiště u Podivic naVyškovsku (37–75). Soubor čtyř jehlic, předmětupřipomínajícího obloukovitou sponu, postranice,několika nožů, kruhů a srpu, datované do stupněHa C1a, představuje jedny z nejstarších železnýchpředmětů nalezených na Moravě. Autoři je zařazujído širších kulturně-chronologických souvislostíauvažují i o možnosti počátků exploatace a zpracovánílokálních ložisek železných rud již na samémpočátku starší doby železné.Většina příspěvků tohoto čísla Pravěku se dotýkáproblematiky doby laténské. První je posmrtněotištěnou studií J. Meduny o počátcích doby laténskéna Moravě (77–95). Jde o typologicko-chronologickýrozbor několika spon z Kramolína, Otaslavic,Podolí a Střelic, které byly ve starší literatuředatovány většinou do středolaténského období a najejichž základě bylo uvažováno o velmi dlouhémpřežívání halštatské kultury (tzv. střelický typ).J. Meduna uvedené nálezy zařadil již do časně laténskéhostupně LT A a spojuje je s dílnami v Podunají.Zprávu o zpracování a vyhodnocení laténskýchnálezů z hradiště u Kramolína na jihozáp.Moravě přináší P. Enderová (97–123). Nálezy pocházejíz rozsáhlého záchranného výzkumu prováděnéhov letech 1971–1977. Vedle několika stovekkeramických zlomků hodnotí autorka i bronzovousponu (viz i předchozí článek) a zmiňuje také známýnález dvoukomorové hrnčířské pece, která byladosud běžně kladena do období mladého neolitu(např. V. Podborský a kol.: Pravěké dějiny Moravy,Brno 1993, 132). Její datování však není zcela průkazné,přičemž autorka nevylučuje řazení tohotoobjektu právě do laténského období, kdy by měl řaduanalogií. Časně laténskou kolkovanou keramikou,jejími výzdobnými motivy i technologií tétovýzdoby se zabývá P. Goláňová (125–143). Zákla-