Archeologické rozhledy 2009 - Archeologický ústav AV ČR

Archeologické rozhledy LXI–2009 165jawskiej kultury lendzielskiej w rejonie BrześciaKujawskiego i Osłonek, 1271–1534. Štípaná industrieje zpracována chronologicky podle fází osídlení,od kultury s VK, přes počátky a vznik vlastnískupiny brzesko-kujawské až do jejího vyznění.V každém oddílu jsou sledovány suroviny, morfologiea funkce nástrojů zjišťovaná pomocí trasologickýchanalýz; vše doprovázeno bohatou dokumentací(zpracováno 4500 artefaktů). Na základě rozdílů vesložení souborů dochází autor k závěru, že rozdílymezi starší štípanou industrií kultury s VK v tomtoregionu a vlastní skupinou brzesko-kujawskouukazují na silný příliv z lengyelského prostředí. –R. Grygiel: Próba rekonstrukcji roślinności w okreserozwoju grupy brzesko-kujawskiej na podstawieanalizy pyłkowej i spalonych makroszczątków roślinnychz rejonu Brześcia Kujawskiego i Osłonek,1535–1580. Podle analýz (prováděných na univerzitácha v PAN v Krakově a Poznani) není větší rozdílve vegetaci z období LnK a dobou skupiny brzesko-kujawské,která spadá do optima atlantiku. –P. Bogucki: Animal Exploitation by the Brześć KujawskiGroup in the Brześć Kujawski and OsłonkiRegion, 1581–1704. Autor se zabývá i faunou z dobyLnK, hlavní pozornost však věnuje období skupinybrzesko-kujawské. Výrazně převažuje domácífauna (až 94,5 %) nad divokou. Hovězí dobytek dosahuje30–60 %, ovce/kozy 20–40 % a brav od 10 do30 %. Z divokých zvířat jsou častější jelen a srna;tur, divoký vepř a kůň se vyskytují jen ojediněle,stejně jako bobr a medvěd. Výskyt želvích krunýřůje zde nejhojnější z celé neolitické Evropy, z rybaž 85,3 % tvoří kaprovité. Z ptáků převažují vodnídruhy (kachny, husy). Autor se zabývá úmrtnostízvířat, patologickými změnami, způsobem zabíjeníi konzumací. V závěru srovnává místní poměrys chronologicky shodnými kulturami v Evropě (zejménave Francii a Maďarsku, kde je k dispozicidostatek obdobných rozborů). – R. Grygiel: Populacjagrupy brzesko-kujawskiej z rejonu BrześciaKujawskiego i Osłonek w świetle badań antropologicznych,1705–1850. Kapitola je shrnutím antropologickýchrozborů prováděných od počátkůvýzkumů v r. 1938 S. Żejmo-Żejmisem, později vespolupráci s katedrami antropologie univerzitv Łodži (E. Garlowska, W. Lorkiewicz) a v Krakově.Samostatně je zpracována a navzájem porovnávánapopulace z mikroregionu lokalit Osłonki a BrześćKujawski a jednotlivé hroby z Konar, Miechowica Pikutkowa (celkem 170 koster). Sledovány jsoumorfologické znaky, pohlaví, věk, choroby, anomáliena kostrách. Materiál z Osłonek, Konar a Miechowicbyl podroben fyzickochemickým analýzámzubů a kostí, provedena rekonstrukce paleodiety. –R. Grygiel: Dynamika wewnętrznego rozwoju grupybrzesko-kujawskiej w rejonie Brześcia Kujawskiegoi Osłonek, 1851–1946. – Związky kulturowei chronologiczne grupy brzesko-kujawskiej kulturylengyelskiej w rejonie Brześcia Kujawskiego i Osłonekz pozostałymi obszarami Europy środkowej,1947–2036. Dvě závěrečné kapitoly shrnují a vykládajípoznatky získané z výzkumů a analýz jednotlivýchkomponent, podrobně probíraných a dokumentovanýchv předchozích kapitolách. Kapitola 8sleduje vznik, rozvoj i zánik kulturní skupiny brzesko-kujawskéna sledovaném území Polské nížiny,a speciálně na Kujavách. Tato skupina se rozvíjíněkdy v 1. pol. 5. tisíciletí BC na území před tímpůvodně kolonizovaném kulturou s LnK. Obdobímezi zánikem jedné a vznikem druhé kultury je stálediskutabilní. Na počátku 5. tisícíletí zde docházíke změně klimatu, a není proto vyloučeno, že původníosadníci emigrovali na západ (autor pro tutohypotézu hledá doklady až v Posálí). Zcela zde chybějínálezy staršího stupně StK a k novému záborukrajiny dochází až v jejím mladším období, kdy užna celém území rozšíření byla StK ovlivněna kulturoulengyelskou. Zprvu se objevují malé osadyo 2–3 domech, poměrně řídce rozptýlené na stejnýchpolohách na březích původních poledovcových jezer,podobně jako v době předchozí LnK. Na stálerelativně suché klima ukazují stavby studní. Poté lzerozpoznat další vlnu migrantů s pozdní keramikougórovskou. Toto období již představuje nejstarší fázinově se formující samostatné skupiny brzesko-kujawské,složenou z prvků keramiky vypíchané,rössenské, górovské a lengyelské. V následujícímobdobí vrcholného atlantiku dochází ke stabilizaciosídlení a hospodářskému rozkvětu. O tom svědčíi bohatě vybavené hroby s ozdobami z mědi, původempatrně z Poalpí. Také další importy jsou svědectvímo kulturních a obchodních stycích s širokýmioblastmi Evropy. Na vysokou úroveň společenskéorganizace ukazuje vznik dvou oddělených centrálníchosad s větším počtem trapezovitých domůdlouhých až 40 m (Brześć Kujawski a Osłonki)i zakládání četných satelitních lokalit. Toto nejdelšía nejbohatší období zdejší populace, označené jakoklasická fáze skupiny brzesko-kujawské, trvalo přibližnědvě století (4500–4300 BC). Rozvíjí se typováskladba keramiky, nyní již bez vypíchané výzdoby,odpovídající charakteru celého evropskéhopozdně lengyelského horizontu, výroba ozdob zezubů, mušlí, jantaru, mramoru, a hlavně z kostía parohů, bohatě zdobených a typických jen protuto skupinu. V hrobech bojovníků jsou doloženyi zbraně: mlaty, dýčky, luky. Toto období končí katastrofou,většina domů v obou mikroregionech je