Archeologické rozhledy 2009 - Archeologický ústav AV ČR

164Nové publikaceDruhá část velkoryse pojaté publikace neolitickýcha eneolitických nálezů z poměrně malých(ca 25 x 10 km 2 ), ale soustavně sledovaných mikroregionůve Velkopolské nížině na Kujawách, jihozáp.od Visly a města Włoclawek. V r. 2004 vyšel podstejným názvem první díl (Tom I. Wczesny neolit.Kultura ceramiky wstęgowej rytej: viz předchozíreferát) a připravuje se díl třetí: Środkowy i póżnyneolit (kultura pucharów lejkowatych i kultura amforkulistych) i początki epoki brązu. Celá práce jedvoujazyčná. Autor a hlavní iniciátor celého dílaRyszard Grygiel si předsevzal seznámit detailněarcheologickou veřejnost s výzkumnou a badatelskoučinností muzejních a univerzitních pracovníkůzdejší oblasti od 30. let 20. stol. až do dneška.Hlavní zásluhu o rozpoznání jedinečnosti neolitickéhoosídlení této oblasti mají Konrad Jażdżewskia jeho nejbližší spolupracovník StanisławMadajski, jimž je také celé dílo dedikováno. Nejstaršívýzkumy pocházejí z let 1933–1939 a první publikací,která do archeologického povědomí uvedlanovou neolitickou kulturní skupinu brzesko-kujawskou,pro niž byly charakteristické dlouhé trapezovitédomy a kostrové hroby s bohatými kostěnýmii měděnými ozdobami, byla studie z r. 1938 (WiadomościArcheologiczne). Po dobu války byly výzkumypřerušeny, část nálezů zničena; nově se v tétooblasti začalo bádat opět pod vedením K. Jażdżewskéhoa M. a W. Chmielewských až v 50. letech.Staré i nové nálezy pak zhodnotila L. Gabałównavr. 1966. Rozsáhlé výzkumy pokračovaly od konce70. let až do r. 2004 již pod vedením autora těchtosvazků, nástupce K. Jażdżewského v lodžském muzeu,ve spolupráci s Peterem Boguckým z PrincetonUniversity.První svazek (LnK) je tvořen knihou o 697 stranách.Zde jsou též úvodní kapitoly pojednávájícío historii a metodách výzkumů i o topografii a přírodnímprostředí zkoumaného regionu, které sev dalších dílech neopakují. Svazek II tvoří již třiknihy, též proto, že nálezová základna pro obdobískupiny brzesko-kujawské ve zkoumaném prostoruje proti předchozí více než trojnásobná.Część 1 (str. 1–467, obr. 1–400, tab. I–IV) odR. Grygiela obsahuje úvod do problematiky a celkovoucharakteristiku osídlení regionu v době skupinybrzesko-kujawské. Podrobně jsou pojednáványjednotlivé polohy (stanowiska) v mikroregionuv eponymní lokalitě, rozkládající se na poloostrovějezera Smętowo (ca 100 m n. m.). Autor sledujepočátky osídlení v poloze 5 s nálezy zdobené keramikyvypíchané jak v jamách, tak v hrobech, a následnývznik centrální osady a pohřebiště v poloze4 a 3, kde zdobená keramika již vyznívá. Podrobnějsou popsány a vyobrazeny jednotlivé objekty(domy, jámy, hroby) i veškeré artefakty (keramika,kamenné nástroje, předměty z kostí, parohů, mušlí,mědi, jantaru a belemnitů). Datování 14 Cvlaboratoříchv Lodži a na univerzitě Cambridge v USAbylo provedeno jen z nových výzkumů v poloze 3,přičemž získaná data s pravděpodobností 68,2 %spadají mezi 4750 a 2900 BC. V druhé poloviněsvazku jsou podobným způsobem zpracovány menšíodkryvy z dalších zkoumaných lokalit v okolí jezera:Gużlin 1 a 2, Smólsk 4, Gustorzyn 1, Falborz 1aKuczyna 1. Největší a dokonale dokumentovanývýzkum byl proveden v l. 2003–2004 ve vzdálenějšímPikutkowě (ca 4 km na SV). V této poloze, kdebyl nedostatek přirozených vodních zdrojů, byly –kromě chat, jam a čtyř hrobů – odkryty také studny.Część 2 (str. 569–1259, obr. 401–1074, tab. V–XI)od R. Grygiela obsahuje obdobným způsobem zpracovanévýzkumy z mikroregionu Osłonki, vzdálenéhoasi 8 km na Z od jezera Smętowo. Stopy osídlenízde byly rozpoznány až po průzkumech v r. 1985a výzkumy prováděny podél koryta vodoteče v délceca 4 km. Z nich nejvýznamnější byla polohaOsłonki 1, kde v letech 1989–1994 na podlouhlévyvýšenině (původně poloostrově) o ploše 1,5 hazjištěna uzavřená osada s 30 dlouhými trapezovitýmidomy a nejméně 80 současnými kostrovýmipohřby. Nejdůležitějším a dosud v celé oblasti neznámýmprvkem bylo půlkruhovité ohrazení osadypříkopem a palisádou. Odkryv byl prováděn ručně,bez použití těžkých strojů, a přinesl proto množstvínových poznatků, též díky řadě přírodovědnýchanalýz: archeobotanických, archeozoologických,antropologických i datování 14 C. Rozpoznány třifáze vývoje. Druhá fáze byla ukončena velkým požárem,na počátku pozdní fáze vybudováno opevnění.Ve všech fázích, kromě půdorysů domů a dalšíchsídlištních objektů, se v jejich blízkosti nacházejíi současné hroby, zvláště bohaté s měděnými a kostěnýmiozdobami ve druhé fázi. Celý vývoj je datován,podobně jako centrální osada v lokalitě BrześćKujawski ca mezi l. 4680–4010 cal BC. Menší sondyvedeny ještě v poloze Osłonki 1 a 2. Leteckýmprůzkumem zjištěny a poté zkoumány další osadyvokolí: Miechowicwe 1, 4 a 4a, Zagajewice 1aKonary 1 a 1a, s bohatě vybavenými hroby a prvnímnálezem studny (hl. 450 cm), na jejímž dně leželaamforka zdobená vypíchaným ornamentem.Vr. 1999 šlo o vůbec první neolitickou studnuv celé Polské nížině (viz AR 54 2002, 106–113).Część 3 (str. 1265–2062, obr. 1075–1495, tab.XII–CCXLVI) je dílem R. Grygiela, P. PapiernikaaP. Boguckého. Obsahuje 6 samostatných oddílů.P. Papiernik: Krzemieniarstwo grupy brzesko-ku-