Archeologické rozhledy 2009 - Archeologický ústav AV ČR

162Nové publikacei když závěr o malém výskytu některých typů nádobjako důsledek dobře zvládnuté technologie půjdejen obtížně ověřit. Konec výroby keramiky s puchýřkovýmpovrchem je vysvětlován nástupemkvalitnější habánské keramiky, ovšem i zde mohlysehrát úlohu další, obtížně postižitelné důvody.Ukončení výroby totiž nastává v době, kdy pojmyloštická keramika či loštický povrch pevně zakotvilyv písemných pramenech a musely být široceznámé, a snad i do jisté míry populární.Publikace se nevyvarovala některých drobnýchtechnických pochybení (schází obr. 41, slibující mapurozšíření loštické keramiky), číslování obrázků jeprovedeno na přeskáčku, také mapy Loštic či plányjednotlivých výzkumů měly být popsány detailněji:v publikované verzi dovolují sledovat a kontrolovatúdaje uvedené v textu jen s obtížemi.Loštická keramika představuje fenomén známýivzahraničí a je to jediný typ keramiky, jehož „sláva“překročila hranice českého státu. V této souvislostije zarážející, že ani jeden z popisovaných výzkumův centru Loštic neměl dostatečné podmínkypro jeho bezproblémového provedení, a to pravděpodobnějak v 70. a 80. letech 20. stol., tak v minulostizcela nedávné. Nezbývá než apelovat na představitelesamosprávy, protože jde o důležitý kulturnífenomén dalece přesahující význam Loštic,který se neomezuje jen na „obtíže“ vyvolané přítomnostíarcheologů na staveništi.Publikace představuje velmi užitečný a zásadnípřehled poznatků o tomto druhu keramiky, napsanýbadatelem, který v ní shrnul (možná až příliš stručně)poznatky ze svého dlouhodobého výzkumu. Recenzentby jako archeolog přivítal detailnější údajeo některých zkoumaných lokalitách či některýchnálezových souborech; lze je však snadno dohledatpodle soupisu literatury. Je zřejmé, že kniha je určenaširšímu okruhu zájemců včetně osob nespecializovanýchna archeologii. Bezesporu se ale stalazákladním vkladem do problematiky této zajímavékeramické skupiny, a nadlouho jím také zůstane.Jan FrolíkRyszard Grygiel: Neolit i początki epoki brązuwrejonie Brześcia Kujawskiego i Osłonek.Tom I. Wczesny neolit, kultura ceramiki wstęgowejrytej. Fundacja Badań ArcheologicznychImienia Profesora Konrada Jażdżewskiego, Nr 8.Muzeum Archeologiczne i Etnograficzne, Łódź 2004.ISBN 83-91 5042-3-9. 697 str. s 483 obr. a 53 tab.Již před časem vyšel první díl obsáhle koncipovanépublikace neolitických nálezů z Kujaw. Jevěnován nejstaršímu osídlení s lineární keramikoua zahrnuje komplexní publikaci nálezů a dalšíchterénních informací z let 1995–2002. Nezanedbatelnoučást publikace tvoří historie výzkumů započatáprof. K. Jażdżewským, jehož práce vyšly krátcepřed druhou válkou, ale až po ní se staly neodmyslitelnousoučástí studia evropského neolitu jednakdefinicí mladoneolitické skupiny Brześć Kujawskia jednak první a dosud nepřekonanou syntézouo kultuře nálevkovitých pohárů na území Polska.Intenzivní průzkumy probíhající více než třidekády ukázaly, že první zemědělci se v oblasti lokalitBrześć Kujawski a Osłonki objevili už někdyve 2. pol. 6. tis. BC. Neolitizace postupovala rychlejednak z jihozáp. Slovenska přes Moravskou bránua Malopolsko, druhou trasou z vých. Čech přesSlezsko (obr. 472, 473). Na konci vývoje kulturys LnK došlo podle R. Grygiela pravděpodobně v důsledkuklimatických změn (archeobotanické analýzytento obrat potvrzují: s. 543–544) k migraci místníchskupin do Polabí a do povodí řek Ester a Saale(s. 631–632, 693), kde se podílely na formováníkultury s StK (s. 692). V oblasti lokalit Brześć Kujawskia Osłonki, a nejen tam, nastal sídelní hiát.Identická situace nenadálého opuštění lokality jedokumentována na pylových profilech z Pleszowa(Kraków – Nowa Huta), stejně je interpretován rychlýústup kultury bukovohorské a pozdní alföldské.Tendence posledních let ale naznačuje další možnéinterpretace tohoto jevu, spíše v rovině sociálnía ideologické. Ke znovuosídlení Kujaw došlo až nositelikultury s StK, přesněji III/IV fáze (4700–4600cal BC), a to pravděpodobně návratem původníchmigrantů. Úrovně předchozího osídlení se podařilodosáhnout až v období skupiny Brześć Kujawskilengyelsko-polgárského komplexu.Studium osídlení s LnK ve sledovaném regionuje založeno na materiálu z 26 lokalit, přičemž 11z nich bylo detailně odkryto. Charakter dat vedlautora k separátní analýze osídlení – ve dvou geografickyblízkých sídelních komorách (Brześć Kujawskia Osłonki) na ostrůvcích černozemě. Bylozjištěno, že obě se v rámci jednoho regionu stylistickyvzájemně překvapivě odlišují v tradicích a vývojiv závislosti na oblastech svého původu (skrzeSudetský masiv – západní větev LnK; přes Karpaty– východní větev LnK).Je více než zvláštní, že oblast kolem Osłonek,ležící západněji než koncentrace sídlišť kolem lokalityBrześć Kujawski, je ovlivněna východním okruhemLnK a naopak. R. Grygiel tuto skutečnost vysvětlujechronologickými faktory: nejprve byla osídlenaoblast Osłonek (Miechowice – osídlení je zdestarší než ve druhé oblasti) postupem podél Vislya po jejích levobřežních přítocích (Zgłowiączka