Archeologické rozhledy 2009 - Archeologický ústav AV ČR

160Nové publikacepodií. Snad se to týká i inspiračního pramene oválnéstavby na akropoli, připomínající starší oválné stavbyetruské. Nejen nové nálezy attické keramiky, alei další nové nálezy středomořských importů odjinudz Čech dokládají kontakty s jihem in corpore. Zřejměještě snadněji ale z jihu přicházely ústní informace,ideje, know-how. Mnohé fenomény a analýzykeramiky i bronzových předmětů z oblasti severozáp.cípu Adriatického moře potvrzují význam alpskécesty vycházející z oblasti Adrie či Spiny a směřujícípřes Salcbursko na sever, odtud sledující tzv. solnoustezku (srov. zejm. Shefton 2001; Frey 2007; Bouzek2007a, 36–64; 2007b). Obchod směřující do středníEvropy dodával nejen etruské a řecké, ale také foinickévýrobky. K lepšímu poznání úlohy středníEvropy při vzniku raného keltského umění přispěli objev nového raně laténského hradiště na jihozáp.Slovensku (Pieta 2007; Čambal 2005).Raná Závist se jako významné středisko dálkovýchkontaktů vyrovná pozdější lokalitě u Němčicnad Hanou, kam se dostávaly mince ražené od Massiliepo Alexandrii, v Itálii, i na Balkáně (Kolníková2006; Čižmář 2006).I soubory archeologicky prostředkovaných jevůbyly součástmi holistických celků, jednotlivé fenoménybyly nutně provázány vzájemnými vztahy.Byly také důsledkem historických událostí, které seokolo nich udály. Pokud se na jednom místě sejdeschopnost dedukce s pečlivou indukční analýzounálezů ze zjištěných objektů, jak je tomu v případěsyntetických knih Petra Drdy a Aleny Rybové(srov. Drda – Rybová 1998), vzniká obdivuhodnývýsledek, ukazující cestu i nám ostatním.Jan BouzekLiteraturaBouzek, J. 2007a: Keltové našich zemí v evropskémkontextu. Praha.— 2007b: Jižní Čechy na rozhraní halštatu a laténu.Keltové, Etruskové, Řekové a také Foiničané.Archeologické výzkumy v jižních Čechách 20,269–275.Čambal, R. 2005: Včasnolaténska sfinga z HornýchOrešian. In: Zborník Slovenského Národnéhomúzea 99 – Archeológia 15, Bratislava, 37–44.Čižmář, V. 2006: Němčice, obchodní a industriálnícentrum doby laténské na Moravě. Archeologickérozhledy 58, 261–283.Drda, P. – Rybová, A. 1998: Keltové a Čechy. Praha.Chytráček, M. 2007: Časně laténské sídliště v Chržíněs napodobeninou červenofigurové keramiky,s doklady kovolitectví a zpracování jantaru.Archeologické rozhledy 59, 461–517.Frey, O. 2007: Über die Ostalpen zur Keltiké: Beziehungenzwischen der Situlen-Este-Kunst unddem La Tène A-Kreis. In: M. Blečić et al. edd.,Scripta praehistorica in honorem Biba Teržan.Situla 44, Ljubljana, 777–788.Kolníková, E. 2006: Význam mincí z moravského laténskéhocentra v Němčicích nad Hanou prekeltskú numizmatiku. Numismatický sborník21, 3–56.Megaw, M. R. – Megaw, J. V. S. 2007: Celtic lyres ona Celtic kylix? A further note on the copy of anAttic red-figured two-handled cup from Plzeň-Roudná. Archeologické rozhledy 59, 799–804.Pieta, K. 2007: Der frühlatènezeitliche Burgwallin Horné Orešany, Westslowakei. Slovenskáarcheológia 55, 295–310.Shefton, B. 2001: Adriatic links between AegeanGreece and Early Iron Age Europe during theArchaic and Early Classical periods. Anemos 2,7–44.Trefný, M. – Polišenský, T. 2008: Nové nálezy řeckéčervenofigurové keramiky a dalších artefaktůsouvisejících s jižními vlivy na časně laténskémsídlišti v Praze–Pitkovicích. Archeologie vestředních Čechách 12, 477–493.Vladimír Goš: Loštice – Město středověkýchhrnčířů. Loštice – Town of Medieval Potters.Opava 2007. 126 str. s 39 obr.Poměrně útlá publikace shrnuje výsledky důležitéhograntového projektu s cílem seznámit čtenářes historií výzkumu loštické keramiky a významemtohoto jevu pro naše prostředí. Historie znovuobjeveníloštické keramiky (zejména charakteristickýchpohárů s puchýřkovým povrchem) sahá až do2. pol. 19. stol., dočkala se několika zásadních shrnutía definicí (1957, 1969), ovšem první moderněpojaté výzkumy v Lošticích proběhly až v 70.–80. letechstoletí minulého pod vedením autora publikace.Studium fenoménu loštické keramiky je zasazenodo širšího rámce vývoje osídlení Loštic a okolí,a to od raného středověku. Prvý konkrétnější dokladosídlení představuje sídlištní buňka (dvorec?) datovanýdo 12. století. Vcelku jsou doklady osídlení před13. stol. prozatím nespojité. Změnu přináší 13. stol.,kdy výzkumy doložily osídlení ve formě jam, a předevšímzemnic, interpretovaných jako „zahloubenéstavby kvadratického půdorysu se šikmým vstupem“nebo „provizória“ (s. 11). Autor se přiklání k interpretacispojující zemnice s obytnou funkcí (s. 19).Stejný objekt známe z nedalekých Žádlovic, kdejsou hrnčíři zmíněni již k r. 1141. V obou lokalitáchje hrnčířská výroba v tomto období doložena ve