Archeologické rozhledy 2009 - Archeologický ústav AV ČR

158Nové publikacesmrt“, zatímco v textu je pojmenována „Úmyslnázabití“. V obsahu je rovněž uvedeno, že přispěvatelenajdeme na s. 191 a autory obrázků na s. 192,ale tyto samostatné části publikace jsou vzájemnězaměněny. V knize chybí údaj o místě i roku vydáníčeské mutace. Četné překlepy a gramatické chybysvědčí o tom, že text nebyl řádně zkontrolován.Za všechny uveďme např. „... tradovaných teoriío Anaziích ...“ (s. 91) místo Anasaziích nebo „Tělabyly do hrobů vkládána ...“ (s. 156).Překladatel (Karel Kopička) měl zřejmě probléms překladem některých anglických odborných výrazů,což se pak projevuje v nesrozumitelnosti textu:„Všechny kosti měly na obou koncích epifýzu,zvláštní místo na konci utvořené kosti“ (s. 68) nebo„Mezi hlavními kostmi lebky se nachází několikmalých kostí“ (popisek k obr. na s. 154). Celkově senejvíc takových chyb, pravděpodobně způsobenýchpřekladem, nachází ve studii „Anne Mowbrayováakostry z Toweru“ (kap. IV), kde se dále v části„Stanovení věku koster z Toweru dle zubů“ můžemedočíst: „Kostní jamky na druhé kostře udávajískóre dospívání ...“ (s. 152). Kostními jamkamizde překladatel pravděpodobně míní zubní lůžka.Poněkud matoucí je také sdělení: „Hypotézu o příbuzenstvímezi Anne Mowbrayovou a kostramizToweru podporuje ještě jedna věc. Malé kostimezi velkými kostmi lebky se podobají extrasuturálnímkostem na lebkách obou koster.“ (s. 153).Přesto je tato kniha počinem vpravdě chvályhodným,neboť poutavou formou zpřístupňuje odbornéi široké veřejnosti starší i novější výzkumy,nové metody a problémy spojené s jednotlivýmifázemi výzkumu (tedy nejen s terénní částí archeologickéhovýzkumu, ale i s laboratorním zpracováníma teoretickými otázkami). Pro archeologya antropology jsou zde nastíněny možné a úspěšnécesty mezioborové spolupráce, laická veřejnost sedozví o práci a výsledcích archeologie, antropologiea dalších příbuzných vědních disciplín. Zároveň sejedná o průřez všech období lidského vývoje a životaa čtenář zavítá během četby do všech koutů světa.Erika PrůchováJean-Paul Demoule ed.: La révolution néolithiqueen France. Éditions La Découverte, Paris2007. 180 str.Vkolekci „Archéologies de la France“, vedenéředitelem francouzského institutu záchrannýchvýzkumů (Inrap) a předním specialistou na problematikuevropského neolitu Jean-Paulem Demoulem,vyšla jako první část desetidílného souboru práceo neolitické revoluci na území Francie. Celá kolekce,která má vyjít ve velmi krátkém období, si kladeza cíl shrnout výsledky nedávných archeologickýchvýzkumů do syntézy mapující vývoj osídlení Francieod příchodu prvního člověka až do moderní historie.Impulsem pro vznik kolekce byly četné novépoznatky získané rozsáhlou záchrannou archeologickoučinností, které zcela mění tradiční pohledna některé historické etapy. Další, již vydané, částikolekce zpracovávají problematiku doby bronzové(L’âge du Bronze en France), doby železné (L’âgedu Fer en France), období gallo-římského (La Francegallo-romaine) a středověku (Archéologie médiévaleen France). Připravují se práce o paleolitu, vrcholnémstředověku, archeologii Francie novověké a současné,archeologii Antil a Guyany a o archeologiiaživotním prostředí. Všechny práce mají zhrubastejné schéma. Prezentují základní archeologickékomponenty, hlavní kulturní a estetické projevyi každodenní život, důležité přírodní i klimatickézměny, demografické zvraty apod.Ačkoliv název knihy zdůrazňuje především počátečnífázi neolitu, jednotlivé kapitoly nás přivádějíaž k přelomu 3. a 2. tisíciletí př. n. l., tedy k počátkudoby bronzové. Členění kapitol odpovídá odlišnémuvývoji jednotlivých částí Francie zejména v časnémneolitu, kdy se na neolitizaci území podílejí vlivymediteránní a středoevropské. Po obecné předmluvěeditora práce, shrnující základní problematikupočátků neolitu s ohledem na moderní přístupyk problematice neolitizace a zdůrazňující originalitufrancouzského území, následují kapitola o prvníchpastýřích a rolnících v mediteránní oblasti (I. Sénépart,26–41), kapitola o neolitizaci Pařížské kotlinyze střední Evropy (J.-P. Demoule, 42–59), vznikuprvních sociálních komplexů (J.-P. Demoule – J. Dubouloz– L. Manolakakis, 60–77), původu sociálnínerovnosti (J.-P. Demoule, 78–95), pohřební architektuřena pobřeží Atlantiku (G. Marchand, 96–119),neolitu západní Francie (F. Giligny, 120–139) a velkýchzměnách 3. tisíciletí, vedoucích k přechoduk době bronzové (R. Cottiaux – L. Jallot – G. Marchand,140–159). V závěru je zdůrazněn významposledních třiceti let „preventivní“ archeologie, kdyse díky systematickému provádění záchrannýchvýzkumů za použití moderních metod, doplněnýchdůkladným studiem přírodního prostředí, podařilopodstatně detailněji poznat a popsat složitý procespočátků neolitu na francouzském území.Na konci knihy je bibliografie, jak celková přehledná,tak detailní k jednotlivým kapitolám, a jmennýrejstřík. Po stránce grafické, tiskové i obrazovéknize nelze nic vytknout, zařazeno je množství barevnýchfotografií i přehledných map. Vzhledem kekvalitě textu i dokumentace je snad trochu na škodu