Archeologické rozhledy 2009 - Archeologický ústav AV ČR

Archeologické rozhledy LXI–2009 155vhled do interiérů světnic obývaných členy magnátského rodu Rožmberků v pozdním středověku.Bližší určení sociálního kontextu kamnářských výrobků spíše očekáváme při hodnocení kolekcí doprovázenýchnálezovými okolnostmi, které dovolují (popř. v kombinaci s výpovědí písemných pramenů)konkrétněji interpretovat. Tentokrát se sice jedná o artefakty vykopané již v r. 1918 v prudkémsvahu pod hradním palácem, o přímé vazbě některých exemplářů k pánům výstavného sídla nás zatopřesvědčí výzdoba čelních vyhřívacích stěn. Zvýšenou pozornost přitahují nezvykle rozměrné výrobkyčtvercového formátu o straně 36–37 cm, které byly opatřeny čtyřmi motivy, při jejichž srovnánísi záhy uvědomujeme stylové shody, prozrazující práci patrně jednoho zhotovitele kadlubů. O jejichnadprůměrném výtvarném pojednání není pochyb, nelze proto nesouhlasit s autorem katalogu, kterýtyto výrobky řadí „k vrcholům české gotické kachlové tvorby“. Dodejme, že shodný závěr platí i v širokémstředoevropském rámci. Daný úsudek je potvrzen také metrickými parametry čelních stěn,které odpovídají produkci uherských kamnářských dílen určené pro sídla panovníka a nejmocnějšíchmužů království. Každý ze čtyř námětů nejrozměrnější skupiny českokrumlovských kachlů vybízík důkladnému ikonografickému a ikonologickému rozboru, k němuž M. Ernée předložil několik důležitýchpodnětů. K vyobrazení Samsona v souboji se lvem dohledal grafickou předlohu Mistra E. S.,jemuž je připisován početný soubor tisků. Tyto hojně rozšířené listy ovlivnily nejen pozdně gotickoukamnářskou tvorbu (zejména v horním Porýní), ale i tzv. vysoké umění, a to včetně několika pozoruhodnýchukázek z Českokrumlovska. Více či méně zřetelné vlivy grafik Mistra E. S. se častějiuplatňují ve výzdobě svatostánků, avšak českokrumlovské kachle nebudou ojedinělým doklademtéto skupiny uměleckých děl v profánním prostředí, jak napovídá nedávný objev nástěnné malby nazámku v Brandýse nad Labem (Kroupa – Kroupová 2008). Čelní stěnu jiných rozměrných kachlůzvětší části vyplňuje erb s rožmberskou růží, který zakrývá postavu anděla štítonoše a přerušujenápisovou pásku s textem pani z rozmberka. Takto očividný projev reprezentace šlechtického roduje v kontextu kamnářské tvorby výjimečný, ne tak v prostředí sídel mocných jihočeských magnátů,což dosvědčují další heraldické náměty vyvedené v kachlových reliéfech. Byť se na nich štít s růžíuplatňuje v podstatně menším měřítku, jeho význam tím nebyl umenšen. Na společném vyobrazeníšesti erbů vlivných českých a moravských šlechtických rodů je umístěn ve středu čelní vyhřívací stěny.Heraldické kompozice představovaly v pozdním středověku oblíbený způsob deklarace spřízněnostiurozených rodin. Tzv. erbovní galerie se uplatňovaly především v nástěnné malbě, ale takéna pláštích kamen, což dokládá výtvarně jednotně pojednaná série jednotlivých znaků na kachlíchz Pražského hradu (Brych – Stehlíková – Žegklitz 1990, 60–62). Čtveřici nejrozměrnějších českokrumlovskýchmotivů uzavírá neobvyklá scéna trubače s jelenem, jehož parohy rámují pětilistourožmberskou růži bez štítového podkladu. Tento námět nepochybně obsahuje „množství symbolickýcha alegorických významů“, jak M. Ernée lakonicky poznamenává. Doufejme jen, že se je podaříkonkrétněji objasnit.S nadprůměrně kvalitním provedením řezbářské práce (byť ve srovnáním s tzv. vysokým uměnímstrohým a „těžkopádným“) kadlubů pro výrobu nejrozměrnějších kachlů kontrastují reliéfy čelních stěno něco menších, ale také neobvykle rozměrných exemplářů čtvercového formátu o straně 32–34 cm,které se vyznačují rysy, pro něž se v literatuře ujalo označení rustikální projev. Tento rozdíl vyniknev případě českokrumlovské kolekce o to více, neboť i mnohem méně zručnému zhotoviteli matric bylyzadány motivy úzce svázané s rodem pánů hradu. Zejména se jedná o rožmberský erb, který požíváochrany mohutného draka, jehož tělo ovinuté kolem znaku nápadně připomíná symboliku dračíhořádu Zikmunda Lucemburského. Pozoruhodným námětem se podrobně zaobíral již Z. Hazlbauer(1999), jenž důvodně uvažuje o jeho možné spojitosti s osobou Oldřicha II. z Rožmberka. Přestožeprestižní řád tomuto šlechtici nebyl udělen, oporou hypotézy se stávají širší souvislosti. Záhy si totižvybavíme Oldřichovy snahy o obohacení rodové historie pomocí smyšleného spříznění se slavnýmitalským rodem Orsini. A co je pozoruhodné: na kachli (rovněž neobvykle rozměrného čtvercovéhoformátu) objeveném na rožmberském hradě Dívčí Kámen spatřujeme erb s pětilistou růží, který jepo straně podpírán zvířetem, v jehož siluetě pravděpodobně rozpoznáváme postavu medvěda – heraldickéhozvířete rodu Orsini. Právě Oldřich ke konci svého života toto sídlo zřejmě jako jedinýRožmberk trvaleji obýval. Na tyto možné aspekty výjimečného motivu upozornila Z. Drobná v krát-