13.07.2015 Views

Archeologické rozhledy 2009 - Archeologický ústav AV ČR

Archeologické rozhledy 2009 - Archeologický ústav AV ČR

Archeologické rozhledy 2009 - Archeologický ústav AV ČR

SHOW MORE
SHOW LESS

Create successful ePaper yourself

Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.

154Nové publikaceprvní je kulturně historický a druhý zavedla archeologie procesuální. Svým zdůrazněním struktura jejich vysvětlováním (interpretací) se Macháček zařazuje do proudu, který začíná procesualizmem.Síla Jiřího Macháčka je tom, že se snaží konsekventně naplnit archeologickou metodu a na jejímzákladě s pomocí teoretických modelů interpretovat archeologickou evidenci z Pohanska. Je to výzkumnýprogram, s nímž se v tomto měřítku v naší disciplině jen zřídka setkáváme. Je nutno podotknout,že jako východisko sloužila Macháčkovi v mnoha směrech teoretická práce Dostálova, která sezakládala na neformalizovaném posouzení Pohanska. Tu Macháček z logického hlediska charakterizujejako předběžný model. Na mnoha místech recenzované práce je zřejmé, jak vysoce Macháčeksvého předchůdce hodnotí. Vedle jiných autorů pro něj představuje vědění předchozích generací, kterérovnomocně s empirickými fakty a současnou teorií a metodologií vstupuje do archeologickéhopoznání.Macháčkova kniha je svou potencí mimořádná, a to nejenom v evropské, nýbrž vůbec ve světovéliteratuře. Na základě jedné lokality se zde moderními metodami a zcela důsledně postupuje k získáníkonkrétního poznání minulosti. Kniha není „aplikací“ čehokoliv; kromě detailních postupů, které užbyly v archeologii popsány a využity jinde, je zde významným novem logičnost celku, a to bez ohleduna vžité konvence o „našem slovanském dávnověku“. Kniha také nepoužívá archeologické pramenyjako ilustrace k vyprávění na základě jiných dat, plně zachovává konkrétnost archeologickýchpramenů.Evžen NeustupnýMichal Ernée: Gotické kamnové kachle z hradu a zámku v Českém Krumlově. Gotische Ofenkachelnaus der Burg und Schloss in Český Krumlov. <strong>Archeologické</strong> výzkumy v jižních Čechách –Supplementum 5. České Budějovice – Praha 2008. 126 str.V archeologické literatuře se s neodůvodněnou samozřejmostí často opakuje, že poznání tohokterého jevu bude v budoucnu jistě prohloubeno dalšími objevy pramenů. Přestože publikace některýchkategorií artefaktů či nálezových situací výrazněji přibývají, jen zřídka takové zmnožování skutečněposunuje možnosti interpretace a znatelně obohatí dosavadní závěry. K výjimkám patří problematikahistorické kamnářské produkce. Nedávné prezentace rozsáhlejších souborů gotických kachlů,které lze bezesporu řadit k nejzávažnějším výsledkům archeologie středověku posledních let, otevírajícelou řadu nových otázek, zajímavých i z perspektivy širšího historického bádání. Bylo by zbytečnéopakovat, co všechno dnes víme o podobě a vývoji kachlových kamen. Při charakteristice sociálníhokontextu ale málokdy překračujeme rovinu obecných konstatování, která jsou však paradoxněv hojné míře zaměňována za konkrétní, a tím pádem zavádějící hodnocení. Zvláště nálezy z hradůpodněcují nekritické interpretace. Kupř. autoři před časem publikovaného příspěvku o kachlích z Křivoklátuse s ohledem na zastoupené výzdobné motivy (mj. portréty Ferdinanda I. a Anny Jagellonské)domnívají, že pojednávané artefakty vypovídají o nároku vystavět módní renesanční kachlová kamna,který prý „sotva můžeme předpokládat u běžných obyvatel úřednictva … hradu“ (Durdík – Hazlbauer2006, 304). Proto zvažují souvislost s úpravami interiérů sloužících při pobytech arciknížete Ferdinandaa jeho manželky Filipiny Welserové. Jelikož ale evidujeme výskyt obdobných (co se týčeikonografie i kvality výtvarného ztvárnění) kachlů i v prostředí drobných měst a vesnic, musíme natyto artefakty nahlížet jako na běžně dostupnou (a patrně i masovou) kamnářskou produkci, kteránezrcadlí kulturu bydlení „elit“.Výčet náročněji pojednaných gotických a renesančních kachlů, podle nichž bychom mohli s jistotoucharakterizovat požadavky mocných šlechticů a jiných movitých osob, dosahuje v českýchzemích až nápadně skromného počtu. Připomeňme propastný rozdíl mezi doklady pozůstatků kamenz Pražského hradu a budínského sídla uherských panovníků, jenž můžeme považovat pouze za odrazobecně nereprezentativní povahy archeologických pramenů. Soubor kachlů z českokrumlovskéhohradu, jehož zpřístupnění formou vzorově (po obsahové i formální stránce) vyhotoveného katalogunepřekvapuje vzhledem ke jménu autora, je v mnoha ohledech výjimečný, neboť zprostředkovává

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!